Kladenské železárny
Vojtěšská a Poldina huť
Původně Vojtěšská huť byla pojmenována po nejagilnějším ze zakladatelů Vojtěchu Lannovi. Spolu s bratry Kleinovými a Václavem Novotným vlastnili již na Kladně uhelné doly a stali se později nejmocnějšími železničními podnikateli v Čechách. Huť zahájila činnost v roce 1855 se dvěma pecemi tzv. belgického stylu. Architektonické ztvárnění dalších 4 pecí z let 1858 - 1860 v podobě věží s cimbuřím, inspirované tzv. italským hradním stavitelstvím, je připisováno Vojtěchu Ignáci Ullmanovi. Kvůli dodávkám koksovatelného uhlí byl areál hutí již od roku 1855 propojen Buštěhradskou dráhou s ostatní železniční sítí a od roku 1858 Kladensko - nučickou dráhou se zásobami železné rudy u Nučic a ložisky vápence u Tachlovic a Mořiny. Roku 1857 byla založena Pražská železářská společnost (PŽS) a v roce 1869 vznikla válcovna a mostárna. Od roku 1878 se vyráběla plávková ocel v Thomasově konvertoru, roku 1883 byla postavena první Martinská pec. Devadesátá léta devatenáctého století znamenala vrchol rozvoje PŽS: provozovala čtyři vysoké pece, pět Thomasových konvertorů a osm Martinských pecí, byly rozšířeny válcovny a ocelárny.
Meziválečné období znamenalo útlum výroby.
Za druhé světové války byla postavena koksovna na ostravské uhlí a elektrická oblouková pec. V roce 1946 byla Vojtěšská huť pojmenována podle maršála Koněva a v polovině 50. let byla sloučena s druhou kladenskou hutí - Poldinou, založenou roku 1889 Karlem Wittgensteinem (Spojené ocelárny, n.p.)
Vysoké pece Vojtěšské huti ukončily provoz roku 1975 a byly zbourány.
V areálu Vojtěšské huti dnes sídlí množství nových firem, z původních provozů zůstala výroba cihel v cihelně firmy Zeolit s. s r. o. - původně výroba struskových cihel, a dále kovovýroba několika firem, huť Poldi byla odprodána, rozdělena na několik samostatných společností a v omezených podmínkách pracuje stále.
1854 | Vojtěch Lanna založil první kladenskou huť. Vojtěšská huť vytavila o rok později železo na první úspěšně provozované koksové peci v Čechách. |
1879 | Ve Vojtěšské huti byla v květnu sfoukána první tavba Thomasovy oceli na evropské pevnině, pouhé tři týdny po předvedení pochodu Sidney G. Thomasem v Anglii. |
1881 | Mostárna Vojtěšské huti vyrobila z kladenského pudlovaného železa střešní konstrukci pro Národní divadlo v Praze. Konstrukce je dodnes plně funkční. |
1889 | Carl Wittgenstein založil v sousedství Vojtěšské huti specielní ocelárnu, již dal na počest své manželky Leopoldiny jméno Poldina huť. Týž rok se mu narodil syn Ludwig, budoucí velký západoevropský filozof. |
1893 | Pro Poldinu huť byla patentována ochranná známka s profilem ženské hlavy. Týž rok na světové Kolumbovské výstavě v Chicagu získaly výrobky Poldiny hutě nejvyšší ocenění. |
1907 | První dodávka letecké hřídele POLDI pro německého letce a konstruktéra Hanse Grade, vítěze Lanzovy ceny 1909. Už od roku 1903 huť dodávala součástky a výkovky pro firmy Daimler a Benz. Vozy těchto značek se součástkami POLDI vyhrály Grand Prix Francie 1908, Grand Prix USA 1910 a získaly prestižní označení Prinz Heinrich Wagen. |
1908 | Indukční elektrická pec Kjellin nahradila původní technologii výroby kelímkových ocelí. Byla první elektrickou ocelářskou pecí na území pozdější České republiky. |
1912 | S letounem Grade s hřídelí POLDI absolvovala první česká pilotka Božena Láglerová turné po Kubě, Haiti a Santo Domingu. O dva roky později byly oceli POLDI dodány pro italské vzducholodě typu "V". Týž rok Dr. Hummelberger vyvinul ocel POLDI AKS. Poldina huť se tak vedle firem Krupp a Brearley zařadila do trojice prvních objevitelů korozivzdorných ocelí na světě. |
1929 | Vyvinut tvrdokov na bázi slinutých karbidů POLDI DIADUR jako reakce na materiál Widia firmy Krupp. V téže době Poldina huť zahájila výrobu přístrojů z korozivzdorných ocelí: mlékárenských odparek, tanků, cisteren i dalších zařízení pro potravinářství, farmaceutiku, textilnictví a chemii. |
1930 | Oceli POLDI MAXIMUM a POLDI TENAX byly použity na konstrukci Harbour Bridge v Sydney, největšího mostu tohoto typu na světě. |
1934 | S ocelemi POLDI pro naftový průmysl byla vyvrtána v Rumunsku nejhlubší evropská sonda (3382 m). |
1938 | Konstrukční oceli POLDI BOZ a POLDI CNS byly dodány pro automobil Thunderbolt, s nímž kapitán G.T.E.Eyston v letech 1938-39 ustavil tři světové rychlostní rekordy, všechny nad 500km/hod. V téže době vyvrcholily dodávky ocelí POLDI pro československou armádu. Z ocelí POLDI byla polovina čs. tanků před Mnichovem. Již dříve Poldina huť dodala pancéřování pro jedinou československou válečnou loď, dunajský monitor President Masaryk. |
1969 | Z korozivzdorných ocelí POLDI se začaly vyrábět první chirurgické soupravy a později i implantáty pro osteosyntézu. |
1975 | Byl ukončen provoz vysokých pecí ve Vojtěšské huti |
1986 | Dokončena a spuštěna středojemná válcovna, poslední část nového závodu POLDI na Dříni. |
Vojtěšská huť
Poldina huť
Muzeum Poldi před přestěhováním z Bachrovy vily
Budova ředitelství železáren - Bachrovna | |||
V expozici | |||
Thomasův konvertor | |||
Licí pánev | Kokily | ||
Buchar | |||
... a nakonec jeden polotovar | |||