Síta

Třídící síta se rozdělují podle způsobu práce na pevná a pohyblivá a podle tvaru na plochá a bubnová. Pohyblivá síta se dělí na nátřasná, nárazová, vibrační, pásová.

Nejjednodušším příkladem plochého pevného síta je prohazovačka.

Síta nátřasná jsou uváděna do pohybu jsou uváděna do pohybu přímo výstředníkem nebo táhlem, spojeným s výstředníkem. Nárazovými síty pohybuje palcový hřídel při malém počtu delších výkyvů. Pásová síta mají sítovou plochu tvaru nekonečného pásu.

Nárazová a nátřasná mohou být konstruována tak, že celá plocha má stejnou okatost, nebo jednotlivé části plochy mají ve směru postupu rubaniny odstupňované různé okatosti.

Nejvyšší výkonnosti dosahují síta vibrační. K rámu síta je upevněn elektromotor, který má na hřídeli excentrický setrvačník. Počet záchvěvů je až 3000 za minutu.

Často se používá víceplošných třídičů, u kterých jsou síta umístěna nad sebou tak, že nejvyšší síto má největší okatost a další síta ve směru propadu rubaniny mají okatost směrem dolů se zmenšující.

Bubnová síta se konstruují buď konická s vodorovnou osou nebo válcová a osou mírně skloněnou pod horizontální osu. Bubnová síta se mohou používat samostatně nebo je lze skládat do třídičů buď soustředně nebo stupňovitě.

Podélná bubnová síta mají všechna síta v postupné okatosti spojena v jednoválcovou nebo konickou plochu v pořadí postupující rubaniny od nejjemnějšího po nejhrubší.

Jednotlivá síta soustředných sít jsou uspořádána tak, že síto s největší okatostí je uvnitř a směrem ven jsou síta jemnější. Tříděná rubanina se přivádí dovnitř bubnu.