Mlýny

Kulový mlýn bubnový

Mlýn je tvořen plechovým pláštěm, který je uvnitř vyložen segmenty nebo podélnými tyčemi z manganové oceli. Toto vyložení slouží k ochraně vnějšího pláště. Čela mlýna jsou vyložena pancéřovými deskami. Vnitřek mlýna je částečně naplněn ocelovými koulemi. Rubanina určená k mletí se přivádí šnekovým podavačem uloženým ve vstupním hrdle mlýna. Materiál je mlet jednak nárazem, jednak rozmačkáváním. Vynášení rozemletého materiálu je u kulových mlýnů sítových obvodovým sítem, u typů bez sít hrdlem ve vodorovné ose mlýna.

Kulový mlýn trubnatý

Od klasického kulového mlýna se odlišuje větší délkou. Vyložení bývá někdy z křemene a jako náplň slouží pazourkové koule. Způsob mletí spočívá pouze v rozmačkávání třením.

Hardingův mlýn

Je řešen jako klasický kulový mlýn, válcové těleso mlýna přechází v konicky se zužující část.. Hrubší kusy rubaniny přicházejí do prostoru s největším průměrem, kde je rozemílána největšími ocelovými koulemi. postupně přechází do konické části, kde je rozemílána menšími (opotřebovanými) koulemi. Tím je zamezeno nežádoucímu prodlévání již částečně rozemletého materiálu v hlavním mlecím prostoru.

Tyčový mlýn

Princip mletí je stejný jako u kulového mlýna, jen náplň netvoří koule, ale tyče. Tyto mlýny dávají stejnoměrnější zrno.

Stoupy

Stoupy jsou nejstarší zařízení pro drcení křehkých materiálů. Drtící práce je vykonávána úderem stoupového pěcholu do rubaniny. Stoupový pěchol je vlastně ocelová tyč, umístěná svisle v dřevěné nebo železné konstrukci. Na vodorovném, motorem nebo transmisí poháněném hřídeli jsou umístěny palce, které při otáčení zvedají pěcholy. Rubanina, přiváděná na ocelovou podložku je drcena vahou volně padajícího pěcholu. Pěcholy se nepoužívají samostatně, ale soupravy o několika pěcholech – baterie.

Kolový mlýn

Tyto mlýny se používají pro mletí nejtvrdších hornin. Dva běhouny válcového tvaru z tvrdé litiny jsou volně upevněny na společné hřídeli. Vykonávají valivý pohyb po pevné litinové nebo kamenné kruhové podložce, kam je přiváděna rubanina. Mletí probíhá rozmačkáváním, na vnějších okrajích běhounu, kde dochází ke smýkání, i rozemíláním.

Kolový mlýn s kuželovými běhouny

Provedení tohoto mlýna je stejné, jako u kolového mlýna, jen běhouny mají kuželový tvar. Tak nedochází na krajích běhounu se smýkání a materiál je mlet pouze rozmačkáváním.

Schrantzův mlýn

Rubanina se zde drtí třemi kuželovými běhouny, které se pohybují za sebou na kuželovité skloněné podložce se sklonem asi 10 stupňů. Podložka je otáčená motorem nebo transmisí a běhouny se valí vlivem tření. Rozemletá rubanina je vynášena vodou.

Kyvadlový mlýn

Používá se k mletí meziproduktů prorostlých rudnin. Drtící těleso má podobu kyvadla. Je to ocelový hřídel, zavěšený v kulovém pouzdru. Kyvadlo je dole opatřeno drtícím kotoučem a uvádí se do rotačního pohybu řemenicí. Drtící kotouč tak vykonává krouživý pohyb po obvodu drtící pánve.

Mlýn se spodním běhounem

Tento mlýn je na principu starých obilných mlýnů. Na svislém poháněném hřídeli je upevněn kruhový běhoun z tvrdé litiny. Nad ním je umístěn pevný litinový kotouč stejného tvaru a velikosti jako běhoun. Přiváděná rubanina je mleta vlivem otáčení běhounu. Štěrbina mezi kotouči se dá nastavit na požadovanou velikost zrna. Mlecí plocha běhounu, jakož i pevného kotouče je při jemném mletí hladká, při hrubším rýhovaná.