Štolový vodovodní přivaděč z vodní nádrže Želivka do Prahy

Shybka Blanice

Poněkud méně náročná byla ražba shybky na Blanici. Její horizontální část byla ražena pouze jedním směrem, a to od pravého břehu řeky. U portálu štoly č. 3 byla vyhloubena jáma o stejném průměru jako na Sázavě – 3,3 m a hluboká 62,5 m.

Po vyražení horizontální části shybky v délce 254 m byl u levého břehu vyražen výstupní komín vysoký 47,8 m. Ve vzdálenosti 70 m od těžní jámy byla v údolí řeky vystřílena odvzdušňovací a čerpací šachta.

Geologicky bylo skalní podloží tvořeno moldanubickým krystalinikem. Základním prvkem stavby celého komplexu bylo i zde metamorfní zbřidličnatění s bohatou foliací se středně příkrými úklony 45 – 60 st. Vedle nepříznivého vrstvení byla geologická stavba ovlivněna několika výraznými tektonickými poruchami s jílovodrťovou výplní o mocnosti 10 – 20 cm. Zlomové linie se projevily při ražbě jako tlakově namáhané zóny s doslokačním pohybem rozloženým do celé řady dislokačních ploch (ohlazení, drcení).

Na 109,6 m staničení od okraje těžní jámy byl založen horizontální vrt o délce 30 m, jímž byl ověřen průběh pásma bezprostředně pod řekou Blanicí. Během vrtání bylo měřeno průtočné množství vody, tlak vodního sloupce a prováděno vzorkování vod.

Podle získaných výsledků bylo zřejmé, že vrt nezastihl žádnou z tektonických linií možné přímé komunikace mezi přivaděčem a řekou. Přítoky do vrtu se ukázaly jako bežné drenáže puklinové vody dotované z říčních náplav. Průzkumný vrt ukázal dále, že ražební podmínky pod korytem řeky ve směru osy sjou po stránce mechanických vlastností dobré. Vrt pouze nevyloučil možnost výskytu čoček vápenců s kavernami vyplněnými vodou. Proti nenadálému naražení těchto čoček byla čelba předvrtávána dvěma pětimetrovými vrty pod úhlem 40 – 50 st v pravém i levém rohu čelby u stropu s úklonem do stran. Vrty sloužily současně jako odvodňovací.

Na 115 m od jámy byla ražba přerušena a přikročilo se k vrtání čtyř injektážních vrtů dlouhých 6 m o průměru 74 mm, rozložených po obvodu klenby. Účelem injektáže bylo protnutí místa náhlého zvýšeného přítoku vody na 118. a 119. m délky štoly. Po zainjektování přítokových puklin pokračovala ražba.

Ostatní práce probíhaky podobně jako na úseku Sázava.