Stokování měst, čištění a užití vod stokových

Spadiště

Jako u povrchových toků vkládáme stupně ku překonání velikého spádu, tak jest tomu z obdobných příčin i u kanalisací.

Za předpokladu největší přípustné rychlosti asi 3.0 m/vt. při celém plnění profilu, při níž zdivo cihelné aneb kamenina ještě znatelně netrpí třením šinutého písku, můžeme řešiti strmé trati příslušným největším spádem. Když přes to není možno navrhnouti podélný průřez s vypočteným spádem pro celou délku, volíme stupně, nikoli však pod 1.0 m výšky, neboť tím by se stavba velmi zdražila. Snažíme se tudíž soustřediti spád tak, aby stupně byly asi 3.0 m vysoké. Je-li právě nad stupněm nejmenší poduliční hloubka 3.0 m, bude hloubka pod stupněm 6. m (obr. 212.).

obr. 212.

Nejspíše naskytne se nutnost stupňů při terasovitém vytvoření územního průřezu. (obr. 213.).

obr. 213.

Celkové uspořádání spadiště pro kameninové stoky znázorněno v obr. 214. pro hloubku stupně 1.5 m.

obr. 214.

Horní stoka ústí přímo do vyzděné jámy; před svým vyústěním opatřena jest tvarovým kusem C s odbočkou ve dně, pak následuje přechodní oblouk, svislá trubice o délce dle potřeby, dále koleno ústící do šachtice u dna. Pokračováním tohoto vyústění jest dolní trať stoky.

Spadištní potrubí může býti buď téhož či menšího kalibru jako trubní stoka. Nestačí-li za přívalu pojmouti všechen přítok, přepadá zbytek přímo do šachtice na vodní polštář. Spadištní potrubí, jsouc vydáno nárazům řítícího se proudu, budiž plně zabetonováno.

Nízká spadiště, jsou-li nezbytně nutná a nedá-li se podélný spád souvisle vyřešiti, můžeme vytvořiti přímo ve dnu a v podezdívce šachtice prodlouživše ji o délku přepadového žlábku (obr. 215.).

obr. 215.

Uspořádání spadiště pro zděné stoky průlezné o výšce stupně asi 3.0 m jest toto:

Nejprve převedeme vejčitý profil na zaklenutý profil o stejné výši, stejné světlosti, ale o svislých bocích a rovném dnu z té příčiny, aby stavba spadiště se zjednodušila. Dno pak v podélném řezu vytvoříme buď dle paraboly zapadající do vývařiště, anebo dle křivky vlnité, jejíž dolní větev tvoří vývar.

Hloubka vývaru nemusí býti značná (stačí 50 až 60 cm), spíše třeba větší délky, neboť ta přispívá k uklidnění přepadlé vody (obr. 216.). Dno spadiště budíž pevně vyzděno ze zvonivek zapuštěných do betonu (klademe as 5 řad běhounů a 2 řady vazáků), čímž povstanou v betonu ozuby.

obr. 216.

Nad vývařištěm vyzdí se vstupní šachta a nejvyšší cíp klenby opatří se ventilační trubicí. Podle poboční vedou schůdky, souběžně s nimi zakotveny jsou ve zdi železné rukojeti. Ve vývařišti usazují se za malého přítoku kaly, jež tam ovšem zahnívají, proto jest třeba častěji vývařiště pročistiti, nejlépe proudem vody z hydrantu.