ZLATÉ HORY

Historie a současnost ložiska zlata evropského významu


Hackelberg

Významným prostorem těžby zlata, zřejmě už před 12. stoletím, je Hackelsberg v jižní části hřebene Příčného vrchu (mapa 1). Časové zařazení počátku báňské činnosti není podepřeno listinnými materiály, jedná se však o formu důlních prací prováděnou ve střední Evropě na přelomu prvního a druhého tisíciletí.

Za nejstarší díla lze považovat drobné úklonné šachtice v blízkosti kóty Hornické skály (904 m), kde tvoří pruhy SZ-JV směru, dlouhé asi 50 metrů. Šachtice (obrázek 22) jsou raženy po směru sklonu rudního tělesa, jsou od sebe vzdáleny do 7 metrů, často se vyskytují ve dvojicích a byly propojeny chodbičkami profilu 150 x 60 cm (obrázek 23). Relikt těžené zlatonosné žíly je dobře patrný na obrázku 24 (žíla je zdůrazněna přiloženým kladivem).

obr. 22 - Úklonná šachtice s průzkumnou chodbnou v prostoru ložiska Hackelsberg obr. 23 - Průzkumná chodba ražená z šachtice (obr. 22) k rudní žíle obr. 24 - Zlatonosná žíla (zdůrazněná kladivem) těžená šachticí na obr. 22

Mladšího data, snad ze 12. až 13. století, jsou jámy seřazené do linií dlouhých až 90 metrů, vyhloubené se vzájemným rozestupem 15-20 metrů. Byly raženy vertikálně a dosahovaly hloubky 10-20 metrů (Večeřa, 1995).