Nauka o stavebních hmotách

Závěrek pojednání o drahách ukloněných

Brzdové dráhy v kamenných lomech v Čechách rozšiřují se sice pomalu, ale všude se výborně osvědčují. Vedle obou jmenovaných již v požáreckých lomech “na Vrších” a “na Doubí” jsou brzdové dráhy zřízeny také ve velkolepých vápencových lomech Pražské železářské společnosti mezi Hostínem na levém břehu Berounky ptoti Tetínu a nedalekou osadou Srbskem Poblíž obou míst těží se vápenec na vysokých skalách v patrech či etážích.

Vápencové stěny odstřelují se tu náboji chloralitovými prostřednictvím zápalnic ve střelných děrách vyvrtaných Flottmannovými vrtacími kladivy na hloubku 2, 2.5 až 3 metry.

Poblíž Srbska odlamuje se vápenec ve třech patrech, vrchní, nejvyšší patro o výšce 14 m – označované závodní správou I. - , pokryto jest vrstvou diluvia.

V II. nižším patře odlámaný vápenec přiváží se v železných korbových vozících po kolejích pomocné dráhy k brzdové dvoukolejové dráze (obr. 615. a 616.), po níž spouštějí se naložené vozíky na III. nižší patro. tato brzdová dráha jest jen 40 m dlouhá, o značnějším sklonu 29 st., tj. v poměru 1:1,8, takže vozíky musí již býti převáženy na klínovitém podvalníku, na nějž najíždí v příčném směru, jak v obr. 616. viděti jest. Podle téhož obrazce jest brzdidlo ukryto v klenuté brzdové komoře.

Z III. patra spouštějí se potom naložené vozíky po mírně skloněné dráze v poměru 1:14,3, obr. 617., jsouce zdržovány brzdou sjízdnou – na koleje pomocné dráhy, vedoucí ku nakládací stanici.

Jiné brzdové dráhy v Čechách a na Moravě, zřízené v několika posledních letech v kamenných lomech a ve stavebních podnicích vesměs pražskou firmou Orenstein a Koppel, osvědčují se velmi dobře. Jsou to, pokud nám známo:

Ve vápencovém lomu u Koněprus poblíž Berouna zřídila Králodvorská cementárna roku 1900 brzdovou dráhu na svážení vápence, která po dobu 8 let s úspěchem pracovala, ale po vystavění úzkorozchodné dráhy z Koněprus do Králova Dvora stala se zbytečnou a byla zrušena.

V hliništi u Děčína nad Labem zřízena roku 1900 brzdová dráha na svážení hlíny do strojové parní cihelny firmy Gustav Feigl.

V továrně na porvelán ve Slavkově zřídila firma Haas a Čížek r. 1906 brzdovou dráhu na svážení křemene, živce, slínu, sádry, uhlí a hotového zboží. Oproti dovážení těchto hmot obyčejnými povozy snížily se dopravné výdeje brzdovou dráhou na polovinu.

V čedičovém lomu u Doubkovic poblíž Úštěku zřízena roku 1907 brzdová dráha na svážení čediče z lomu, jehož sveze se ročně 15.000 až 20.000 metrů kostkových.

Ve vápencovém lomu u Kolštýna na Moravě roku 1910 vystavěná brzdová dráha sváží denně 60 až 80 vozíků po 1 metru kostkovém vápence.

U Roučky na Moravě použili čeští podnikatelé inž. Jindřich Rabas, Josef Kosina a Emil Weiner dvou brzdových drah ku svážení kamene na staveništi o denní výkonnosti až 300 metrů kostkových.