Nauka o stavebních hmotách

Brzdové dráhy o provozu oběžném

Brzdové dráhy o provozu oběžném jsou dvoukolejové dráhy, provozovaném obíháním bezkoncového lana, které u horního konce dráhy ovinuto jest na brzdné stanici skříženém kolem dvou žlábkovaných kotoučů právě tak, jako u dráhy provozované lanem o dvou koncích, kdežto u spodního konce dráhy jest lano obráceno kolem vratného kotouče, jak to v schematickém půdorysném náčrtku v obr. 607. jest vyznačeno.

Vratný kotouč u spodního konce brzdové dráhy umisťuje se poblíž vyzděné šachty, v níž skryto jest napínadlo lana, t.j. těžké závaží obyčejně z litinových housek, které působí stále na ložiska hřídele vratného kotouče tak, že lano udržuje ve stavu napnutém.

Poblíž šachty u vratného kotouče upravuje se točnice, společná pro obě koleje brzdné dráhy – sestupnou i výstupnou (srovnej v obr. 608.), jejímž otočením převede se vozík z brzdové dráhy na připojenou pomocnou dráhu a také opačně. Bezkoncové lano obíhá v témž směru, ovšem v přestávkách, které způsobuje sám řidič u brzdové stanice v okamžiku, když dojde samočinně návěst z dolní stanice, že vozík právě dojel k otáčidlu, anebo když vidí, že uchystán jest naložený vozík k připřažení na lano v horní stanici.

Příklad velmi účelného založení brzdné dráhy o provozu oběžném poskytuje druhý lom požárecký zv. “na Doubí”, - který obnažen jest v dolině za pahorkem, v němž leží první lom zv. “na Vrších”, a který spojen jest se zastávkou “Horní Požáry” důmyslnou brzdovou dráhou II (obr. 607.), po níž dopravuje se odlámaný kámen přes vrchol pahorku na níže položené nákladiště v zastávce, než jest základna lomu a brzdná stanice na ní.

Dráha jest opět dvojkolejní, provozovaná lanem bezkoncovým, jehož schematické uspořádání připojeno jest v obr. 607. Na vyšším konci dráhy v lomu “na Doubí” v místě a umísteno jest brzdidlo, na nižším konci dráhy v místě c u zastávky Horní požáry – jest bezkonečné lano ovinuté kolem vratného kotouče.

Lano uvádí se samočinně v pohyb jakmile na jeho delší sestupné trati bc k zastávce jest připřaženo více naložených vozíků, nežli na kratší výstupné trati ab od lomu, pak totiž jest hybnou silou převaha složek tíže, rovnoběžných s kolejí u všech sjíždějících vozíků (jak naložených na delší sestupné trati bc, tak i prázdných na kratší sestupné trati ef) nad složkami u všech vystupujících vozíků na delší výstupné trati de. Aby sjíždění nedále se přílišnou rychlostí, musí se opět brzdový kotouč dle potřeby brzditi. Převaha hybných složek při prvním zahájení dráhy (roku 1912) vyžadovala ovšem vytlašení několika naložených vozíků do stoupáníé až za vrchol dráhy, kdež se k lanu připínaly, až stačily samy k vytažení menšího počtu vozíků naložených.

Připřažení vozíků k lanu bezkonečnému jest velmi jednoduché. Na člení ližině každého vozíku jsou upevněny upínací kleště, jichž chapadla obmykají právě lano (obr. 608.)

Ramena r těchto chapadel jsou navlečena prostřednictvím šroubových objímek o na vřetenové tyči t, která má na každé polovině obrácené závity. Spodní klešťová chapadla obou ramen jsou spolu kloubovitě spojeny svorníkem s. Otočí-li se vřeteno kotoučem k, nebo místo něho odnímatelnou klikou v jednom směru, oddalují se objímky od sebe a klešťové konce ramen sevřou těsně lano, takže vozík jest k němu pevně připřažen. Otočí-li se klikou směrem obráceným, uvolní se kleště a vozík jest vypřažen.

Na bezkoncové lano brzdné dráhy z lomu “na Doubí” bývá na její delší sestupné větvi bc připřaženo až 15 vozíků, takže jest třeba veliké brzdné síly, aby jízda byla bezpečná. Proto jest brzdidlo zvlášť pečlivě upraveno. Těžné lano jest tu především dvakrát zkříženo kolem lanových kotoučů, z nichž větší jest opatřen na obvodě třemi, menší dvěma žlábky. Nad větším lanovým kotoučem jsou pak umístěny dva brzdové loukoťové kotouče (obr. 609.), z nichž obvod spodního většího kotouče o průměru 1650 mm jest tvořen U nosníkem obloženým loukotěmi z tvrdého dřeva o průřezu 105 x 75 mm. Obvod loukotí jest ztažen a brzděn ocelovým pásem 100 x 8, jehož oba konce přecházejí k němu zanýtovanými příložkami ve vřetenové tyče. Tyto tyče dosahují do pětistranné objímky přinýtované ku sloupku brzdidla. Jedno vřeteno o závotech obyčejných opírá se nehybně o vnitřní stěnu objímky, kdežto druhé vřeteno o plochých závitech prochází objímkou na zevní její stranu, kdež možno je ručním kolečkem utahovati (brzditi) nebo uvolniti.

Vrchní brzdový, loukoťový kotouč jest menší, o průměru 1200 mm a podobně sestrojen, jenom že se jeho pás utahuje pákou.

Napínadlo těžního lana – vystižené v obr. 609. – jest celkem jednoduše zařízeno. T쨞ní lano svedeno je z nakloněné trati pod dřevěnou podlahu na trati vodorovné prostřednictvím svislé kladky l k vodorovnému vratnému kotouči K. Hřídel tohoto kotouče není usazen v lůžku pevném, nýbrž v posuvném na dvou vodorovných trámech o průřezu 16 x 16, které ve vzájemné vzdálenosti 10 cm tvoří líhu, položenou na pěti zídkách a ztuženou čtyřmi podvlaky 12 x 10 cm. Na těchto zídkách uloženy jsou čtyři podélné trámy 18 x 18, na kterých leží příčné prahy 18 x 14 cm nesoucí koleje a fošnovou podlahu 5 cm tlustou. Na hřideli v¨tarného kotouče připojeno jest po levé straně vidlicovité táhlo, od něhož vedeno jest napínací lano přes svislou kladku do vyzděné čtverhranné šachty 1,5 x 1,5 m, v té pak zavěšeným závažím z litinových housek tažen jest vratný kotouč směrem k šachtě a tím jest těžné lano napínáno.

V lomu “na Doubí” dobývá se žula vlastně ve třech těžních místech o různé úrovni (obr. 607.); ze všech míst sbíhají se pomocné dráhy a s vyššího těžního místa i zvláštní krátká brzdová dráha III (s klínovitými podvalníky) ku hlavní brzdné stanici, odkud naložené vozíky nastupují cestu přes pahorek ku stanici Horní Požáry.

V obr. 610. jest vyznačena jest kratší, pro naložené vozíky výjezdná trať brzdné dráhy od lomu “na Doubí” přes pahorek. Na počátku skloněné trati viděti jest kratou budku, v níž umístěno jest předem popsané brzdidlo. Před budkou jest viděti jednu ze dvou točnic, jimiž se přivádějí naložené vozíky z lomu na brzdnou dráhu a prázdné vozíky z brzdné dráhy do lomu.

V obr. 610*. vyznačena jest delší, pro naložené vozíky sestupná trať z pahorku k zastávce místní dráhy. Na samém konci dráhy viděti je sbíhající koleje ku společné točnici, vyznačené také v obr. 609., v němž viděti jest dvě odbočující koleje od točnice. Jedna vede do dílny kamenické, druhá na rampu a k točnému jeřábu tamtéž.

Z povýšeného těžebního místa v lomu “na Doubí”, svádí se odlámaný kámen po krátké brzdové dráze označené v obr. 607. číslem III. Dráha tato jest značně skloněna (11,5 %), ženaložené vozíky musí býti převáženy na klínovitých podvalnících; ty mají ovšem tu výhodu, že na ně mohou najeti vozíky i se strany dráhy z vyvýšené rampy.