Nauka o stavebních hmotách

Nářadí či náčiní chapadlové či zvedací

Chapadlové nářadí či zvedací náčiní záleží z drobnějších pomůcek, jichž třeba k vlastnímu zavěšení velkých kamenů v lomu na hák jeřábu, po případě kvádrů na staveništi na hák jiného zdvíhadla, aby tyto těžké kameny mohly býti zdviženy, přemístěny nebo ve stavbě na své místo osazeny. Zvedací náčiní bývá podle účelu zdvíhání různé:

K pouhému přemístění těžkých kamenů v lomu, nebo k uložení jich na skládce (nikoli k usazení do zdiva) bývá zvědacím náčiním tak zvaný jěřábový řetěz, obr. 534., totiž krátce článkový, vyrobený ze svárkového železa nejlepší jakosti, se smyčkovým řetězovým hákem, který lze zapnouti na kterýkoliv článek řetězu.

Kámen zdvihaný ovinuje se řetězem buď jednou, jak vyznačeno v obr. 513. (výše) – a pak musí býti kámen dosti dobře v těžišti svém vyvážen, anebo ovinuje se řetěz dvakráte tak, aby oba prameny řetězu byly na spodku kamene od sebe poněkud oddáleny, a pak bývá kámen zpravidla dobře vyvážen, takže se při zdvihání nenakloňuje.

Zdvihání kamene řetězem jeřábovým není příhodné k osazování kvádru na stavbě proto, že nelze jej spustiti přímo na své místo do malty, nýbrž musí se nějak podložiti, řetěz sejmouti a pak teprve pákami dodatečně osaditi. Této zdlouhavé práci předchází se úplně použití jiného zvedacího nářadí, o němž jest pojednáno v dalších odstavcích.

V obr. 536. vyznačeno jest opásání obrovského mramorového balvanu (o rozměrech 3,85 x 3,25 x 1,65 m, o váze 850 metr. centů) řetězovou smyčkou při jeho vyhládání jeřábem z korábu v přístavu v Hamburku. Tento balvan ještě s jiným o málo menších rozměrů a málo menší váze určeny jsou k postavení monumentální kašky v Buenos – Ayres v republice Argentinské, kterou zřizují ve státě tom usedlí Němcu u příležitosti stoleté slavnosti republiky. Aby se doprava obou mramorů vůbec umožnila, byly oba balvany v lomu u Penteli u Řecku podle sádrového modelu hrubě otesány a pak přes Pirau a Hamburk do Stuttgartu dopraveny, kdež budou do nich pod dozorem tvůrce kašny, prof. G. A. Breowa vysekány dvě kolosální skupiny, které potom nastoupí námořskou plavbu do Buenos – Ayres.

V obr. 536*. jest vyznačeno jiné zavěšení ohromného balvanu švédské žuly o váze 35.000 kg na smyčce jeřábového řetězu.

Poznamenání: K vůli přehledu budiž tu příležitostně také uvedeno, že mnohé jeřáby na kámen při stavbách přístavních sestrojeny bávají jako obrovské jeřáby, tak na př. při opevňování pobřeží v Santa Cruz v Americe postavila “Maschinenfabrik Augsburg – Nürberg” pojezdný otočný mostový jeřáb na ukládání betonových balvanů o váze až 50.000 kg. Podobný jeřáb postavila: Deutsche maschinenfabrik A. G. Duisburg v přístavu Melita v Maroku v Africe rovněž na ukládání balvanů až 80.000 kg těžkých.

Ku zvedání velkých kamenů v lomech a na staveništích používají dělníci kolenovýcj kleští na kámen, obr. 537., vtipně sestrojených poprvé firmou Jul. Wolf a Co. Heilbronu. Tyto kleště záležejí ze dvou kolenových či lomených pák, uložených kloubovitě jednak prostřednictvím ramen r na závěsez a jinak přímo ohnutým ramenem v kloubech k na vodorovné ližině l. Zdvihnutím závěsy způsobují patrně obě ramena r otáčení ohnutých pák kolem kloubů k a tím dotlačují se chapadla ch na kámen. Tření mezi chapadly a kamenem jest tak mocné (a tím větší, čim těžší je kámen), že stačuje, aby kámen při zdvižení nemohl se z chapadel vysmeknouti. Na kameni hladkém a mokrém bývá třeba vysekati mělké prohlubiny pro chapadla, aby kámen z chapadle nesklouzl.

V obr. 538. vyznačeny jsou kolenové kleště o hlubším záběru chapadel, aby jimi uchopen byl profilovaný kámen po případě na jedné straně nižší, než na druhé.

Kolenové kleště jsou výhodny hlavně tím, že se zpravidla bez přípravy a snadno na kámen upínají a že lze jimi zdvíhati kameny až 2 metry kostkové veliké (asi 5000 kg těžké). Příhodné používání kolenových kleští náleží také v přestavném rozevření chapadel, takže u nejmenších kleští může se rozevření jich měniti až o 45 cm, u největších až o 75 cm.