Nauka o stavebních hmotách

Lanové či kabelové jeřáby

Kabelové jeřáby stavěny byly poprvé v kamenných lomech ve Skotsku, odkudž napodobeny v Německu poprvé lipskou firmou Unruh a Liebig ve známých Kunathových žulových lomech u Demitz a Thumitz poblíž Budišína (Bautzen) v Sasku (obr. 529.)

Tamní kabelový jeřáb záleží z nosného kabelu l napnutého nad lomem na dvou kyvných sloupech p1, p2 ve vzájemné vzdálenosti 284 m, sestrojených z profilovaného železa o výšce 12 m a zakotvených podél i napříč k vybetonovaným základům. Lano sestrojeno jest na zvedání břemene 5000 kg. Na laně pojíždí jeřábový oběžný vozík, tak zvaná oběžná kočka. Břemeno zavěšeno jest prostřednictvím obyčejného kladkostroje o 4 kladkách, tedy čtyřni provazy na zdvižném lanu h, které vedeno jest od kladkostroje přes vedoucí kladku na oběžné kočce a přes dvě vedoucí kladky na sloupu p2 do strojovny (viz půdorys), kdež se na zdvižný buben a. K pobíhání kočky zřízena jsou dvě jízdná lana b, c, z nichž lano c upevněno na kočce vedeno jest přes kladky na sloupu p2 do strojovny. Druhé lano b upevněno na opačné straně kočky vedeno jest přes kladky na sloupu p1 k závaží, kterým se napíná jízdné lano, a pak přes další vedoucí kladky zpět ke sloupu p2 a do strojovny k duhému kraji jízdného bubnu e.

Aby se zdvižné lano h ve své délce od kočky ke sloupu p2 značně nepronášelo, jest podporováno dvěma kobylkami i, které jedoucí kočka zvláštní vidlicí uchopí a sesadí, při zpětném pohybu opět postaví.

Zdvižený materiál z lomu dopravuje se po laně ku straně sloupu p1, kdež spouští se balvany na připravené vozíky na dvoukolejní polní dráze, po níž se odvážejí na pracoviště.

Že kabelový jeřáb v Kunathových lomech u Budišína dobře se osvědčil jest nejlepším důkazem, že v rozsáhlých těchto lomech, které záleží ze 7 oddělených lomů, pořízeno jest tou dobou 10 kabelových jeřábů. Nad 4 lomy zřízeny jsou vždy dva takové jeřáby. Poslední zřízen byl roku 1911 lipskou firmou A. Bleichert na rozpjetí sloupů 310 m nad lomem u Demitz (obr. 530.), z něhož těží se žula z hloubi 80 m. Právě na tak značnou hloubku poskytuje kabelový jeřáb velikých výhod, neboť vyvážeti odlámaný kámen z tak hlubokého lomu – třeba i po dráze pomocné -, bylo by velmi nesnadné, kdežto jeřábem kabelovým zdvihnou se hravě do výše nejen balvany o váze do 5000 kg, ale také vozíky naložené kamenem kusovým nebo lomovým, a po kabelu dopraví se na pokraj jeřábu, kdež spustí se na pomocnou drážku, po níž odváží se na pracoviště, nebo do zásobního skladiště v nádraží u Demitz. Také drobnějí kámen a odpadky, které se na dně lomu do sklopných vozíků nakládají, pak zdvíhají, na pokraj jeřábu dopravují, tam na polní dráhu spouštějí a po ní na skládku odvážejí.

V obr. 530. viděti jest na levém okraji lomu pomocnou dráhu, která se vine směrem vzhůru do dalších lomů, směrem dolů pak do nádraží u Demitz.

V obr. 531. vyznačen jest povšechný pohled na kabelový jeřáb, z něhož seznává se dobře zřízení sloupu – nikoliv kyvného, jako v obr. 529. -, nýbrž pevně osazeného na vyzděných, zvýšených základech. Vlastní sloup opřen jest v podélném směru lana vyztuženou vzpěrou a upjat v obou bocích napjatými lany. Jest to sloup, jemuž přidělena táž úloha jako sloupu p1 v obr. 529., totiž kromě upevněného na něm nosného kabelu l, směřuje k němu jízdné lano b, kterým bývá oběžný vozík tažen k tomuto sloupu (srovnej obr. 532.), ovšem tak, že na sloupu ovinuto kolem kladky vrací se lano b ke sloupu druhému, na němž vedeno jest přes kladky do strojovny, umístěné v lomu podobně jako v půdorysu obr. 529., aby strojník dobře přehlédl pracovní pole jeřábu.

Druhý sloup u tohoto jeřábu jest tak upraven, že jej po čase lze stranou posunouti, aby jeřáb zasáhl jiný směr pracovního pole.

V obr. 532. vyznačena jest podrobněji oběžná kočka, ovšem tak, že právě popsaný sloup myšlen jest po pravé straně, kdežto k druhému sloupu, myšlenému po levé straně, vedeno jest zdvižné lano h od kladkostroje a druhé jízdné lano c, táhnoucí kočku k tomuto sloupu.

V obr. 533. vyznačeno jest zavěšení neckovitého sklopného vozíku (naloženého kusovým kamenem) prostřednictvím kladkostroje na kabelovém jeřábu. Na dně lomu položeny jsou koleje přenosné dráhy Dolbergovy, po níž přivážejí se vozíky pod jeřáb z různých míst lomu. V tom pak zařízení, že naložené sklopné vozíky kusovým kamenem neb drobnějším materiálem a plošinové vozíky naložené balvanitým kamenem lze kabelovým jeřábem nejen z  lubokého lomu zdvihnouti ale i na pomocnou dráhu na okraji lomu přesaditi, aniž třeba kámen z vozíků překládati, záleží největší výhoda kabelových jeřábů.

Kabelové jeřáby jsou nyní v činnosti nejen v rozsáhlých a hlubokých lomech, nýbrž také v hliništích, v jílovištích a v pískových jamách. Neméně vhodného použití docházejí při stavbách mostů ať klenutých nebo železných, při vyhlubování a betonování přístavů, doků, komorových splavidel, údolních přehrad, jakož i obsluhování skladišť, při nakládání a vykládání korábů v přístavech. Ku všem těmto účelům postavila lipská firma Adolf Bleichert a Co. kabelové jeřáby dílem pevné, dílem pojezdné, vždy elektricky postavené. Podle místních poměrů zřizuje se stanoviště pro řidiče jeřábu buď na plošině jednoho sloupu, nebo ve zvláštní budce přidělané k oběžnému vozíku, s nímž současně pojíždí, takže z výše dobře přehlédá celé pracovní pole.