PODZEMNÍ PRAHA

7. "Hotel Díra" v hradbách pod "Karlovem"

"A tys byl už v těch podzemních končinách?" zeptal se Pexa dychtivě Šobra.
"A kudy°s pak zas vyšel na povrch?"
"Otvorem blíže nynější zbrojnice, pod základy bývalého královského zámku, z části zamřížovaným, který policie pokládá za pouhý vchod do pevnostních kasemat," odtušil potulný pianista, nejlepší znalec a dějepisec celé "Podzemní Prahy". "Mohl jsem ale dostati se podzemím až pod hradby na Karlově, ve známý všem pražským apačům "Hotel Díra", jeskyni v šancích karlovských nad Botičem, kam hosté lezou po břiše jako hadi do nitra země na bezplatné noclehy!"
Roku 1908 pražská policie objevila v bývalých hradbách nad Nuselským údolím pod Karlovem originelní "hotel", jakého dosud ještě Praha neviděla... podzemní hotel tuláků bezpřístřeší - zlodějů, lupičů a vrahů - "Hotel Díra"!
Brloh ten rozprostírá se dosud v někdejších hradebních kasematech, k nimž vstup rok za rokem se úžil proto, že s hradeb za novou českou dětskou nemocnicí shazuje se na nuselský svah bláto a různé odpadky. A tak za několik let zůžil se vstup do kasemat tak, že lze nyní vnitřku dostihnouti pouze lezením po čtyřech a to jen návštěvníkům slabších objemů tělesných. Nade vchodem kdosi vytesal do skály označení "Hotel Díra" a pod tím jménem je "hotel" znám v kruzích "zasvěcenců"!
Tam se scházívají vyvrženci lidské společnosti, kal velkoměsta, noční obyvatelé podzemní Prahy, kteří se zařídili v někdejších kasematech velmi pohodlně. V postranní místnosti jich až patnáct pohodlně přespávalo. Zařídili si tam kuchyni, vařili kácu a čaj a potřebné pomůcky k tomu nakradli.
Kdyby se někdo chtěl prokopati nejzazší stěnou "Hotelu Díra" směrem ke Karlovu, dostal by se brzo do podzemní kobky pod chrámem, kde stojí sochy Krista, Josefa a Marie, "svaté rodiny" a odkud se rozbíhá několik chodeb kol do kola.
Zatím stíhatelé Pexovi nelenili!
Zjistivše zradou dvou apačů, zatčených v košířských cihelnách, že byli "primátorem" Podzemní Prahy svedeni s pravé stopy... vydali naň zatykač, hned když strážníkům upláchl po východu ze stoky proti mlýnům u Židovského ostrova.
"Primátora" nechytili, ale jeho zrádci přešli s nimi most Palackého a otvorem stoky pod "Morání" vnikli do starého kanálu, ústícího do řeky, aby se tam zmocnili uprchlíků, podaří-li se jim proniknouti tunelem pod Vltavou.
Pexa však bystře naslouchaje směrem k Vltavě, trhl svým průvodčím, zašeptav: "Slyšíš v dálce kroky? již jsou zas za námi!..."
A vskutku!... Z daleka bylo slyšet těžké krošeje v bahnité stezce a ohlas zmatených hlasů...
Tu Šobr strhnuv Pexovi s hlavy vojenskou čapku, vhodil jí do vchodu sluje, vedoucí pod Emausy, vedle ní rozházel krabičku sirek a rychle vtáhl svého druha za sebou do úzké soutěsky, podobné puklině ve zdi, kterou se pak s ním vsoukal dál, právě uprostřed rozcestí, mezi chodbou pod "Slovany" a opačnou stokou, čelící pod bývalou trestnicí Václavskou, k budově české techniky.
A zatím, co se pronásledovatelé ploužili blátem blíž nejistými kroky, vlékl Pexu za sebou kostelní katakombou pod chrám sv. Jana na Skalce a z ní sklepením náhle se rozšířivším pod vedlejší starý, nárožní dům!