PODZEMNÍ PRAHA

33. Zásluhou reka "Podzemní Prahy" objevena nejpamátnější budova českého národa... Husova kaple Betlémská!

A po krátké odbočce pod ruský chrám i pod hospůdku "U žáby" na rohu Malého rynečku v podloubí, stokami v těch místech, kde Uhrův "Batalion" kdysi stával, prošla výprava podzemních Pražanů pod třídou Husovou a Betlémským náměstím až do zbytků kleneb sklepení zbořené kaple Betlémské, v níž kázával nesmrtelné paměti Mistr Jan Hus, největší muž českého národa, dle něhož se zveme hrdě též "lidem Husovým"...
Octli se v místech, kde za půl roku potom, dne 10. října 1919, k podnětu, jejž Pexa před smrtí zanechal ve své závěti, učiněn velký nález kulturně - historické ceny: objevena jednak dosud zachovaná sakristie kaple Betlémské, jednak značné části zdiva kaple Betlémské, dvéře a okna z kaple do sakristie vedoucí.
Betlémská kaple jest nejpamátnější místo české historie, místo, kde nejen Hus dlouhá léta působil, ale k němuž lnul jako k žádnému jinému ve vlasti. Proto i nám jsou tak drahé a vzácné i pouhé kusé zbytky kaple, tak zvláštní náhodou rekem této knihy Pexou zachráněné...!
Tragickému reku "Podzemní Prahy" Pexovi, který z jara roku 1919 pronikl katakombou husitskou ze dna Prahy nad povrch země "U Halánků", hlavně děkuje náš lid, že v říjnu téhož roku odkryty byly v místech těch zbytky věkopamátné budovy českých dějin, k níž se váží velebné vzpomínky na nejslavnější heroickou dobu národa našeho - éru komunistických Husitů!
Betlémská kaple, jinak kaple Mláďátek v Praze, založena byla péčí rytíře Hanuše z Milheima, dvořana krále Václava II., roku 1391 a zbudována na místě k tomu věnovaném rodinou Kříže, měštěnína staroměstského. Zakladatelé určili kapli ke kázání slova božího jazykem českým. Kříž při kapli zřídil nadační asyl pro chudé studenty v přední části svého domu a dal mu jméno Nazaret. Prvním správcem Betlémské kaple byl Jan Protiva z Nové Vsi (1391 - 1396), po něm mistr Štěpán z Kolína (1402), načež dne 14. března roku 1402 od arcibiskupa stvrzen správcem mistr Jan Hus, jenž záhy jako nejvyšší kazatel a mravní vůdce stal se miláčkem pražského lidu. Přirozeně, že svými hlubokými a opravdovými zásadami šlehal tu ostře nemravný život tehdejšího kněžstva, takže proti kapli Betlémské nest se záhy nejprudší odpor jeho kněžských odpůrců. Dne 16. června nařídil arcibiskup Zbyněk, aby kaple byla zavřena. Staroměstská rada, i Hus odvolali se k papeži a v kapli se nepřestalo kázat, až nad Husem 18. července vyhlášena církevní klatba. Tehdy však stál na straně Huově král Václav, královna Žofie a celý dvůr. Roku 1412 prohlášeni byli v Betlémské kapli za mučedníky tři mladíci, sťatí pro odpor proti hlásání odpustků, načež církev prohlásila Betlémskou kapli za hnízdo kacířství a vydána byla papežská bula, aby kaple byla zbořena a se zemí srovnána. Němci pražští podnikli také na kapli útok, byli však krvavě odraženi a poraženi věrným Husovým lidem. V říjnu odejel Hus na venek, na jaře roku 1413 kázal tu na novo a v dubnu roku 1414 dal svůj traktát o šesti bludech napsati na stěny kaple.
Vzpomenmě pak jen Husových listů ze žaláře v Kostnici. V nejkrásnějším listě svém píše 10. června 1415 Pražanům: "Psal jsem list tento Vám v žaláři v okovách, čekaje na zejtřie na smrt odsúzenie" - a dále - "také prosím Vás, zvlášče Pražané, aby na Betlem laskavi byli", a 27. června 1415 píše universitě: "Prosím, milujtež Betlem..."
Po upálení mistra Jana Husa stala se kaple přední svatyní husitskou a kališnickou. Nístupcem Husovým v úřadě kazatele byl proslulý řečník Jakoubek ze Stříbra. Roku 1612 postoupena byla kaple Českým bratřím slavné paměti, jímž však již roku 1618 byla odňata. Po katastrofě bělohorské roku 1625 dána byla habsburskými lupiči dominikánům, roku 1661 prodána jezuitům, kteří při ní zřídili seminář sv. Václava, jenž zrušen roku 1783, načež r. 1775 byla kaple Betlémská zavřena, a roku 1786 k návrhu německého profesora Hergeta vandalsky zbořena.
Potom vinou Habsburků a jezuitů světlá památka Jana Husi byla po osudné bitvě na Bílé Hoře v ujařmeném národě násilím potlačena... na místě Jana Husa vnucen podvodně českému oblouzenému lidu za národního světce Jan Nepomucký, sochy Husovy po celé vlasti přetvořeny v podobu nového "patrona" a Hus, mučenník za právo a pravdu, vylíčen lidu jako bezbožný, ďáblu propadlý kacíř a proklatec.
Teprve po svém národním probuzení, dík svým buditelům, hlavně dějepisci Palackému naučil se český národ ctíti zase Husa jako největšího muže svého národa a tu hluboce počal želeti, že v době nejtemnějšího úpadku roku 1786 zničena byla v Praze Betlémská kaple, v níž po roce 1402 kázal mistr Jan Hus slavné paměti k českému lidu, budova, jež stala se východiskem hnutí husitského, nejskvělejší epochy československého národa. Náš lid všeobecně pokládal za místo bývalé Betlémské kaple dům čís. 7 na Betlémském náměstí, na němž je nápis "Zde žil mistr Jan Hus" a v jehož průjezdu zasazen je gotický portál s nápisem "Památka na Betlémskou kapli, v níž kázal mistr Jan Hus". Tento portál pochází z bývalé koleje apoštolské.
Leč v říjnu 1919 - zásluhou reka podzemní Prahy Pexy byly hlavní stopy bývalé Betlémské kaple objeveny v domě sousedním.
V dílně uzenáře Štípka objevil architekt Kubíček výklenek a pak krásný gotický oblouk dveří. Po probourání 40 cm zdiva přišlo se ve vedlejší místnosti na zachovalé gotické okno a tak zjistilo se, že stará sakristie Betlémské kaple zůstala uchována. Nad touto sakristií byl byt Husův, ze kterého mistr přímo vcházel na kazatelnu.
Později byl tam odkryt ještě postranní vchod do kostela, který byl z uličky, jež vedla v místech nynějšího matičního domu od ulice Husovy. Tento postranní vchod, neporušeně zachovalý, zakryt byl dílnou uzenářskou. V domě sousedním čp. 255, jehož ohradní zdi jsou obvodními zdmi bývalé kaple, tyto sahají až do 2 patra.
Ve třetím dvoře německé techniky v Husově třídě objevena ohradní zeď do výše druhého patra, jež obsahuje rovněž značné zbytky ze staré Betlémské kaple, a dvě okna v pozdější době přestavěná.
U těch pak nalezena nejstarší omítka kostela, nalézající se pod trojí vrstvou omítek pozdějších. Na nejstarší vrstvě odkryta na stěně vnitřní výzdoba kaple: gotické latinské nápisy, jež dal Hus na stěnách napsati, výroky Písma a spisovatelů corkevních o přijímání pod obojí. Studna, zachovaná ve sklepě, je pravděpodobně starší ještě než stará Betlémská kaple. Je 6 m hluboká a 2,5 m široká, vedla však asi až do přízemí. Náležela patrně k některmu domu, jenž byl zbořen před stavbou kaple, studna však byla zachována pro svou výbornou vodu, která z ní ještě před 50 lety byla čerpána!
A právě tou studní dostal se z podzemní Prahy na Betlémské náměstí při objevu svém Pexa se svými soudruhy!
Půdorys celé Betlémské kaple byl obdélník, rozdělený patnácti sloupy na 4 lodi stejně vysoké. Při kapli byl hřbitov, jenž zabíhal na Betlémské náměstí i zachovaly se z něho dva náhrobní kameny slavných učenců českých Adama Zálužanského (zemř. 1613) a Matouše Kolína z Chotěřiny (zemř. 1612). Kostí objevilo se při hledání množství nesmírné. Pro pamět věkům budoucím bude vyznačen v dlažbě Betlémského náměstí rozsah hřbitova Husova, jakož i místo zvonice, která stála u domu čp. 257 na nároží Betlémského nám. a ulice Konviktské a sice vydlážděny budou zvláštními kostkami tak, jako místo popravního lešení pobělohorských mučenníků u Staroměstské radnice.
Když v říjnu 1919 dostavili se jako jedni z prvních návštěvníků v ta místa legionáři ze Slovenska, kde prvý objevitel zbytků Husovy kaple, "podzemní Pražan" Pexa padl v boji, byli všichni hluboce a k slzám pohnuti v místech, kde mluvil největší Čech Hus světovou pravdu - tam, kde český národ "komunistickch paličů a žhářů", jak jej přezděla cizácká šlechta, po prvé stavěl se v čelo největších světových ideí, v boj za bratrství a volnost všech lidí, za vládu lidu, jež vrátila mu nyní po staletích státní i národní samostatnost a jež hodlá brzo očistou od zbytku rakušáckého otroctví zjedná mu i plnou, skutečnou svobodu!