PODZEMNÍ PRAHA

16. V historické podzemní cele na Hradčanech před válečnou justifikací

"Velezrádce" Pexa, cestou "milosti" pardonovaný k zastřelení, dopraven byl hned po svém polapení z "podzemní Prahy" přímo do vězení vojenského soudu na Hradčany a uvězněn v historické cele vojáků k smrti odsouzených, kde před ním strávil poslední chvíle před popravou též pěšák Kudrna, zastřelený hned na počátku světové války pro vzpouru za Košíři na vojenském cvičišti. Cela ta je nejhlubším podzemním žalářem na Hradčanech v budově vojenského soudu, smutnou kobkou, podobnou hladomorně v Daliborce, bez podlahy, beze světla, bez oken a s jediným východem, který značí odchod odtud i se světa!...
Kdežto pak Pexa na Hradčanech v podzemní cele k smrti odsouzených "vlastizrádců" vzdal se již poslední naděje na svobodu, na život i na návrat ke své snoubence, skrývala se tato se starou Kučerovou a Šobrem ve sklepním bytě žebračky Navrátilové, Kučerčiny známé, v dvorku domu kdysi "Paulhofského" na Újezdě pod Petřínem, kde kuli všichni smělé, nemožné plány, jak kandidáta smrti vyrvat popravě...
Z pod dvorku Paulhofského domu vedly dvě podzemní chodby pod Malou Stranu: jedna pod Petřín, v níž před lety měli skrýš penězokazi, druhá pak pod Karmelitskou ulicí, kde ústila do nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších pražských katakomb pod chrámem "U karmelitánů", zvaného podle řádu mnichů, sídlících v klášteře sousedním od bitvy na Bílé Hoře až do roku 1784, kdy řád zrušen a mnichové odtud vyhoštěni...
Poněvadž chodba pod Petřín končí slepou uličkou, rozhodli se dát směrem pod bývalý klášter karmelitský, o jehož katakombách Šobr kdysi četl, že táhnou až pod zámek hrabat Thunů a pod palác hrabat z Klenové či Rummelkirchenský dům, odkud prý jde tajná podzemní chodba pod Sněmovní náměstí a odtud vzhůru až na Hradčany pod hrad královský.
Chodbou tou sestupoval již sv. Václav tajně za noci z pražského hradu, když jeho matka Drahomíra křesťanské víře nepřála, dolů do ulic Menšího města Pražského s hostiemi, které pekl, s posvěceným vínem i jinými kostelními výrobky a provázen sluhou Podivínem, rozdával je kněžstvu všech pražských kostelů...
Když se pak naší "podzemní Pražané" nakvap zásobili chlebem, masem a kořalkou na několik dní, aby nezašli v "podsvětí" hlady, opatřili se motykou i sekerou, balíkem svíček i zápalkami a pronikli potom svízelně ko karmelitských katakomb, užasli nad jejich obrovskou rozlehlostí. Podzemní ty chodby, hrobky i skrýše, zaujímají ohromnou prostoru pod celým kostelem "U karmelitánů" a shora s "nadzemní Prahy" je do nich přístup ze severní věže, do níž se vchází z místnosti za hlavním oltářem dveřmi v pravé stěně.