STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI
Úpravna
Úprava veškerých březohorských i bohutínských rud děje se nyní v ústřeních úpravnách na Březových Horách a to na vojtěšském prádle a ve vojtěšských mačkadlech. Šachty dodávají úpravnám prádloviny, které propadly na nárazištích skrze mříže o otvorech 80/80 mm a byly event. získány v prejtovnách, a pak valouny, pokud nebyly zpracovány již v prejtovnách na dole samém. Prádlovin bývalo dříve přibližně 86 % a valounů až 14 %. Praní rud se provádí v promývacích (pracích) bubnech vlastní osvědčené příbramské konstrukce. Bubny jsou litými šnekovými transporteury spojeny v celek s dvojitým bubnem roztřiďovacím, jehož vnitřní litá část má otvory 32/32 mm, vnější část plechová pak otvory 9 mm. Z bubnu padají větší kusy ještě přes síto 50 milimetrové přímo na otáčivé stoly přebírací. Další třídění děje se na dvou postranních sítových bubnech. Získají se tak zrna o velikosti 32, 22, 16, 12, 9, 6, 4, 3 a 2 mm, jež se pak sázejí. Zrna 32 - 22 se dříve též ručně přebírala. Zrna ještě větší padají na otáčivé stoly přeberné, jak již řečeno, kde se rudnaté části vyberou a dále podle bohatosti třídí a přebírají i na stolech pevných. Eventuelně se i přetloukají. Obdrží se (stejně jako při dalším zpracování valounů) ruda leštěncová, krušky, antimonity, blejno, pak ruda "hubená" prostřední, "odrážka" a drobná. Ruda "silná" (leštěncová), krušky a antimonity (pokud se tyto neprodávají) dodávají se přímo do huti, blejno se ve větších partiích prodává.
Poloprodukty třeba, aby se daly dále zpracovat, změlniti válcováním neb mletím. Velké valouny se drtí v tlamatkových mačkadlech.
Chudé krušky nelze koncentrovati, poněvadž mají skoro tutéž specifickou váhu jako horniny. Lze je tudíž pouze vybírati ručně.
Promýváním rud v bubnech povstanou jemné rmuty, které se dále zpracují. Zrna pod 3/4 mm se splavují, větší se sázejí. K sázení slouží nyní čtyrsítové sázečky, jež prosazuje vesměs sítem. Pohon jejich pístů děje se známým kolenovitým pákovím. U sázeček na jemné zrno jest však pístnice s výchylkovou pákou spojena pružným ocelovým páskem, jímž se při velkém počtu obratů umožňuje klidný chod lépe, než pákou kolenovitou. Zdvih lze regulovati.
Na prvním sítě sázeček se vyrobí leštěnec, na druhém t. zv. kyzy, to jest směs zrn krušku, kyzu, leštěnce, ocelku a blejna, na 3. a 4. sítě resultují poloprodukty, které se drtí a dále upravují.
Kaly se rozdružují druhovadly trychtýřovými a svádějí se podle jemnosti na různé otřásavé splavy (Overstrom, Ferraris, splav vlastní příbramské konstrukce a nejnověji splav Deistrův). Kaly nejjemnější zpracujé se s kaly a kalojemů na kulatých splavech Linkenbachových.
Vody odpadové z prádel třídí se na bohatší, přetékající od rudových jímek a chudší, přepadající od jímek hlušinových. Usazují se v kalojemech, a bohatší kalojemy se repetují.
Valouny se drtí as na 60 mm v tlamatkových mačkadlech a zpracují se dále jako prádloviny, jelikož sestávají převážně z rud jemněji vtroušených.
Poloprodukty rozmělňují se a kulových mlýnech, hlavně však na válcových mačkadlech na zrno 6 mm, jež se třídí na 6, 5, 3, 2 a 1 mm, sází a splavuje. Drobnější poloprodukty se drtí též na Schrantzově mlýně až na 2 mm.
Vojtěšské prádlo
Nalézá se bezprostředně u dolu vojtěšského, který dříve dodával převážnou většinu všech rud. Jest uspořádáno stupňovitě, takže pracovní postup (pohyb materiálu) děje se automaticky. Celkový pracovní spád činí kolem 12 m.
Prádlo jest vystrojeno 3 garniturami pracích bubnů, s příslušnými sazečkami, druhovadly, splavy, pumpami, dvěma kulovými mlýny, tlamatkovými drtiči atd. a konečně jedním t. zv. suchým prádlem, určeným pro zpracování bohatých leštěncových rud, najmě bohutínských, které lze na mokré cestě zpracovati jen s velikými ztrátami kovů. Leštěnec jest velice křehký, takže drobné důlní rudy obsahují velice mnoho galenitu. Lze je ostatně jednoduchým ručním proséváním již na dole přímo pro huť připraviti (bohatá měl).
Pod budovou vlastního prádla nalézá se splavovna, společná pro všechny prací bubny, v níž jsou umístěny sázečky, druhovadla a splavy.
Vojtěšská mačkadla
Manipulace ta slouží k dalšímu zpracování poloproduktů a nalézá se přímo pod prádlem, s nímž je spojena úzkokolejnou drahou. Má čtyři patra. V nejhořejším jsou 3 válcová mačkadla hrubozrnná, pod těmi pak v nižším patře pro každé mačkadlo "na hrubo" 2 válcová mačkadla, jimiž se zrna drtí až asi na 12 mm a v další nižší etáži jest opětně 6 mačkadel jemnozrnných k závěrečnému rozdrcení zrn, spadajících z mačkadel prostředních, v nichž se zrna též repetují. Získaná jemná zrna se třídí v bubnech a nejhrubší (as 8 mm) se repetují. V nejspodnějším patře pod mačkadly jsou umístěny sázečky hrubo- a jemnozrnné ve skupinách po 4 sázečkách a v sousedící splavovně postaveny Schrantzovy mlýny, druhovadla a moderní splavy - pro nejjemnější měl splavy Linkenbachovy.
Kalojemy, v nichž se zachycují i nejdrobnější k repetování způsobilá zrna, leží přímo vedle budovy samé.
----------
Rudy v úpravnách vyrobené dovážejí se úzkokolejnou koňskou drahou na huť, kde se přijímají a váží. Při vážení se současně béře průměrná průba a stanoví kovnatost na stříbro a olovo.
Hlušiny se odvážejí na odval. Převážnou jejich část odebírají čs. státní dráhy, jimž je na vlastní úzkokolejné dráze dováží k příbramskému nádraží firma Koehler a Hervert. Písky mají ostatně hojný odbyt pro soukromé místní stavby a slouží též při výrobě různého cementového zboží několika zdejším podnikatelům. Plyne z nich pro závod značný příjem.
I výkonnost úpraven, jejich znenáhlý vývin byl vylíčen již v kapitole o vývoji zdejšího závodu, stoupá v posledních letech, když byla po válce v r. 1918 klesla na minimum. Vyrobilo se totiž v létech 1918 až 1922 za každou pracovní směnu sukcesivně 0,652, 0,689, 0,712, 0,987 a 1,250 q rudy, při čemž počaly výrobní ceny v roce 1922 již klesati.
Výroba zinkového blejna, jaksi dosti výnosná, každým rokem se menší, jelikož rudy této v hloubce ubývá a blejno, podobně jako leštěnec, v hloubce zkřemenělo. Blejno se ostatně od provázejícího je ocelku pro stejnou téměř spec. váhu jen stěží a s velkou ztrátou dá na mokré cestě odloučiti. V mačkárnách byly však nyní postaveny dva magnetické separatory Ullrichovy z bývalé vojenské úpravny na wolfram, na nichž se budou výhodně poloprodukty sázeček, obsahující blejna s ocelkem, separovati. Podle provedených zkoušek lze tím dosíci koncentrátů čistého blejna až s 45 proc. zinku, jež se prodají.
Při zdokonalování úpraven hledělo se vždy k tomu, aby se ruční práce nahražovala prací strojovou a tato aby byla stále dle současného stavu technicky zdokonalována. Počet dělnictva klesl ze 1492 v roce 1885 až na pouhých 266 v roce 1922. Hlavní přestavba úpraven byla provedena v letech 1905 - 1911 (zejména 1906 - 1907). Flotační methody, které byly dosud zkoušeny, se pro zdejší poměry nehodily.
Stav úpraven koncem roku 1922 byl tento:
- Vojtěšské prádlo -
A. Pro zpracování prádlovin, neb valounů: 2 tlamatkové drtiče, 3 prací a třídivé bubny, 1 buben třídivý na sucho, 7 trojdílných bubnových prosévadel, 1 jednoduché bubnové prosévadlo, 7 otáčivých přebíracích stolů a 26 čtyřsitových sázeček.
B. Ke zpracování chudých poloproduktů slouží: 2 kulové mlýny, 1 trojdílné bubnové prosévadlo, 3 jednoduchá bubnová prosévadla a 4 čtyřsítové sázečky.
C. Ve společné splavovně: druhovadla se 17 špičkami (výtoky) o celkové srážecí ploše 41 m2, 2 čtyřsítové sázečky, 2 splavy "Ferraris", 1 americký patentní splav "Deister" a 1 splav vlastní příbramské konstrukce a pak 1 splav Linkenbachův.
Z pomocných zařízení jest uvésti: 1 transmisní vytahovadlo, 1 parní dvojdílné vytahovadlo, 1 výtah korečkový, 4 odstředivá kalová čerpadla, 3 dvojčité pumpy plunžrové a kalojemy o 6 odděleních se srážecí plochou 257 m2.
- Vojtěšské mačkadlo -
Ve vojtěšských mačkadlech (krušírně) jsou pro zpracování bohatších poloproduktů 3 oddělení se třemi válcovými mačkadly na hrubo a 13 válcových mačkadel na drobno, 2 Schrantzovy mlýny, 3 trojdílná a 3 dvojdílná bubnová prosévadla, pak 4 bubnová prosévadla jednoduchá, 15 čtyřsítových sázeček, 3 výtřasné splavy "Ferraris", 2 splavy vlastní konstrukce a 2 splachovací kulaté splavy Linkenbachovy. Dále druhovadla s 25 špičkami o celkové srážecí ploše 78 m2 a kalojemy o 6 odděleních a celkové srážecí ploše 254 m2.
Z pomocných strojů uvádíme: 1 dvojdílné transmisní vytahovadlo, 9 korečkových výtahů, 4 odstředivá čerpadla kalová a 2 dvojité pumpy plunžrové. Mimo to je zde pokusná stanice se dvěma elektromagnetickými třídiči systému Ullrichova, 1 válcovým mačkadlem a 1 plochým prosévadlem.
K úplnému vyčištění všech odpadových vod úpravních slouží 4 rozsáhlé kalojemy, za sebou zařazené, u bývalých vojtěšských mlýnů a v údolí podlesském tři další velké kalojemy.
Výsledky provozu v r. 1922 byly tyto:
Zpracováno 702.541 q rudnin, z toho 82,8 % březohorských a 17,2 % bohutínských. Pracovních dnů bylo 302, takže připadá na jeden pracovní den výkon 2326 q.
Výkonnost hlavních pracovních strojů byla v kilogramech za 1 pracovní hodinu: prací buben mokrého prádla 9061 kg, suchého prádla 3091 kg, válcové mačkadlo 373 kg, tlamatkový drtič 3026 kg a kulový mlýn 1325 kg.
Z 1 q rudnin bylo vyrobeno 10,9 kg hutních rud, tudíž ze 702.541 q 76.383 hutních rud a vedle toho 268.166 q poloproduktů (38,2 %), V hutních rudách bylo 0,1846 % stříbra a 27,97 % olova. Rudy ty pozůstávaly většinou z krušků, jichž bylo z celkového množství 64 %. V těchto krušcích bylo obsaženo 57,2 % veškerého stříbra a 39,3 % veškerého olova. V Bohutíně krušků není. Z bězohorských rud bylo 82,1 % krušků s 0,164 % stříbra a 17,26 % olova a 17,9 % rud olověných se 0,274 % veškerého stříbra a 57,08 % olova.
Z celkového obsahu kovů v rudninách bylo úpravou získáno obsažených v nich 81,6 % stříbra a 82,7 % veškerého olova. Pracovních směn bylo 61.104, takže na směnu připadá 11,49 zpracovaných rudnin a 1,25 q upravených hotových rud.
Na čistých mzdách vyplaceno bylo 1.192.982 K, celkové výlohy činily však 6.204.483 K a připadá tudíž na 1 q zpracovaných rudnin 8,83 K, na 1 q hotových rud hutních 81,3 K a na 1 kg stříbra v rudě obsaženého 439,9 K.
Dělníků bylo koncem roku 266, průměrná mzda za směnu činila 15,96 K, s výpomocemi a příspěvky na dítky úhrnem 41,08 K.
