STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Léta 1920 - 1923

Za těchto převratných let se veškeré poměry u závodu dosti rychle zase konsolidovaly. Jest jen uvésti, že v roce 1919, any stouply značně ceny kovů, bylo dosaženo znovu výtěžku, ač to bylo zajisté již naposledy. Ihned nato dostavil se poklesem cen a výroby stříbra zase značný deficit, ač se výroba stále zlepšovala. i v prvních třech válečných létech pracoval závod s výtěžkem.

Při úpravě a sledování žil bylo v roce 1920 zaměstnáno pouze 11 % všech lamačů. Následkem toho byl poměr mezi vydobytými a nově otevřenými rudnými poli velice nepříznivý: vyrubáno 17.575 m2 a otevřeno pouze 3141 m2 rudných celíků.

I v jiném směru bylo rozdělení důlního dělnictva nepříznivé, lamačů bylo totiž jen 30,4 % veškerého osazenstva.

Obě tyto závady byly v létech 1921 a 1922 odstraněny.

Tím, že se zavedlo strojní vrtání, zvýšila se na Březových Horách oproti roku 1913 celková spotřeba dynamitu přes 50 %. Že pak od roku 1919 dostávali lamači dynamit zdarma a že byla zavedena čtrnáctidenní odebírka prací, nastalo další zvýšení spotřeby dynamitu o celých 60 %. Při strojním vrtání bylo sice dosaženo o 30 % vyšší výkonnosti, ale dynamitu se proti ručnímu vrtání spotřebovalo as o 100 % více. Činila dříve na Horách spotřeba za ručního vrtání 51 dg při výlomu 1 m3.

Zajímavo jest , že se v Bohutíně spotřeba dynamitu za války při ručním vrtání téměř nezměnila, byla tam ovšem již před válkou, ježto tamní horniny jsou tvrdší, vždy o něco větší, totiž 57 dg na výlom 1 m2, ale stoupla v roce 1920 pouze na 59 dg.

Výkonnost dělnictva byla roku 1920 na Březových Horách ještě o 50 % menší než před válkou. V témž roce byla skladiště dynamitu a zápalek na povrchu zrušena a přenesena do dolů.

Roku 1921 nastala neočekávaně velice příznivá změna při sledování hlavního vojtěšského couku na nově otevřeném 35. patře anenského dolu a na severní čelbě 34. patra. Žíla měla 35 - 70 cm bohatého krušku, v němž se počal vyskytovati i leštěnec. Stejně příznivě se vytvářely i poměry v prvním jižním hloubení z 34. na 35. obzor, kde se v krušku 18 - 60 cm mocném vyskytla 2 - 5 cm silná žilka leštěnce, kdežto na těchže místech nad 34. obzorem byly rudní poměry dosti neuspokojivé.

V Bohutíně sledován na 22. patře klementský couk v jižním poli ve směru dolu Bohutín I., výplň byla však byla pouze kalcitická.

Poměr počtu lamačů při sledování a průpravě naproti počtu lamačů při dobývce byl v roce 1921 již upraven na normálních 15,5 %, což mělo ihned příznivý vliv na poměr velikosti vyrubaných a nově otevřených rudních polí. Též poměr lamačů k ostatnímu důlnímu osazenstvu byl zlepšen a činil nyní 34 %.

Aby se dosáhlo úspory dynamitu, zavedeny menší patrony (4 a dg místo dosavadních 8 a 5 dg), což se dobře osvědčilo. Výkonnost lamačů přibližovala se v r. 1921 již výkonnosti předválečné.

V témž roce povoleny byly dělnictvu nouzové výpomoci a dosavadní čtvrtletní mimořádné výpomoci vypláceny nyní každý měsíc. Tím ovšem značně stouply placené mzdy a celkové provozní výlohy. Další příčina stoupnutí všech výloh nastala, že zavedeny placené dovolené dělnictva. To mělo za následek, že byl snížen počet pracovních směn as o 4 % při nezmenšeném platu.

Ceny veškerých provozních hmot stoupaly neustále, tak ku př. vzrostla cena dynamitu ze 24 K na 50 K.

Byly zavedeny osmihodinové směny hlídačů na místě dosavadních dvanáctihodinových. Při té příležitosti však byl počet hlídačských míst značně restringován.

V roce 1922 se příznivé výsledky při sledování hlavní vojtěšské žíly na 34. a 35. patře ještě stupňovaly. Na 34. patře zmohutněl leštěnec až přes 30 cm a na 35. patře zjištěny bohaté krušky, v nichž se na severní a jižní čelbě počal vyskytovati též vždy hojněji galenit. Tyto utěšené poměry se v roce 1923 ještě stupňovaly, kdy i v hloubení ku 35. patru i na samém tomto patře leštěnce stále přibývalo.

V Bohutíně byl překopem, hnaným na 21. patře podél rozsedliny, za účelem vyhledání řimbabských couků, překřížen domnělý couk Františkův s pouhou skrovnou výplní blejna a se zrnky leštěnce. Směr tohoto překopu byl pak pozměněn a míří nyní přímo k Řimbabě.

Sledování klemetské žíly na 24. patře nemělo dosud zvlášť příznivého výsledku.

Celková výkonnost lamačů stoupla v tomto roce opětovně. Zavedením strojního vrtání na dobývkách byla výkonnost větší (o 6 %) než v roce 1913, kdy ovšem dobýváno bylo výhradně jen ručně.

Kutací práce v Bělčicích a Novém Kníně byly stále úplně bez výsledku. Když byli znalci ministerstvem k tomu účelu zvlášť vyslaní práce prohlédli, usneseno komisionelně, aby se kutání na zlato definitivně zastavilo, což se stalo počátkem roku 1923.

Ke konci roku 1923 byl provoz celého závodu pro nedostatek uhlí, povstalý sedminedělní stávkou uhlokopů, silně obmezen. Při té příležitosti zastaven byl již dříve než před rokem projektovaný pravidelný provoz mariánské šachty, kde se napříště bude těžiti jen občas, kdykoli se nahromadí větší zásoby rud z tamního jižního pole, které ovšem také nebude již míti delšího trvání.

Ve vytěžených rudninách ustupovaly stále více rudy hrubě vtroušené rudám jemněji vtroušeným, což vyžadovalo jistých změn v úpravnictví.

Rmuty od proplachovacích zařízení všech tří pracích bubnů byly společně svedeny do zvláštního bubnového prosévadla, aby byla zachycena hrubá zrna, dřevěné třísky atd., které při další úpravě rušily. Před hlavní druhovadla umístěna druhovadla vedlejší k odloučení jemných kalů. Výkonnost úpravny na muže a směnu stoupla v roce 1920 z 9,23 q na 11,59 q. Současně však stouply též provozní výlohy za 1 q zpracované rudniny z 2,38 K na 6,23 K a to zvýšením platů a zdražením veškerých hmot. Místo sázečky na jemná zrna použito Kruppova otřásavého splavu a pro případ, že by uhodilo suché léto, postaveny zvláštní pumpy na zpětnou vodu.

Sešlé splavy Overstromovy, kterýž systém vyžadoval ostatně stálých oprav, nahraženy splavy Ferrarisovými.

Provedeným zlepšením v provozu a částečně i zvýšenou výkonností dělnictva stoupla sice též celková výkonnost úpraven, ale naproti tomu stouply v roce 1921 nepoměrně také výdaje za zpracování 1 q rudnin, z příčin již u dolu uvedených, naproti roku 1920 o celých 49,8 %, totiž na 9,72 K. Mzda sama zvýšila se o 51,2 %.

Ve splavovně postaven a uveden do chodu r. 1923 Deisterův americký vytřásavý splav.

Za písek strženo 1921 celkem 58.201 K. ač státním drahám dodáván písek, drť i štěrk zdarma.

V roce 1922 bylo přestavěno suché prádlo, a zrna přes 22 mm, která byla dříve ručně vybírána, zpracují se nyní na sázečkách. Splavy Overstromovy byly účelně přestavěny, aby nevyžadovaly, jako až dosud stálých oprav.

Ve vojtěšských mačkadlech postaveny oba magnetické separatory Ullrichovy, převzaté od vojenské úpravny wolframových rud, a zařízena pokusná úpravenská stanice. Od roku 1923 se poloprodukty od 16 - 40 mm a drobné valouny již nerozmělňují na 6 mm, nýbrž přesazují, resp. i přebírají.

Výkonnost úpravny opětně o něco stoupla. Za písky a drť strženo r. 1922 již 74.697,33 K, při tom bylo čs. státním drahám bezplatně přenecháno 34.172 m3 štěrku a 6.659 m3 drti a písku.

Na huti nebylo v těchto letech provedeno žádných zvláštních změn. Výlohy za zpracování 1 q rudy stouply v roce 1920 z 45,96 K na 112,40 K, ač se výkonnost dělnictva poněkud zlepšila. Měďnatý olověný kamínek se již nekoncentroval. Továrna na olověné zboží byla po válce slaběji zaměstnána. Provozní výlohy huti zvýšily se, ježto ceny veškerých hmot stouply, také ještě v roce 1921, poklesly však poněkud již v r. 1922.

Starý anenský těžný stroj byl v dílnách důkladně opraven, modernisován a opatřen vším nutným příslušenstvím (parní čelisťová brzda s regulátorem brzdícího tlaku, indikátor s retardačním zařízením, servomotor a servoventil atd.) a dán r. 1923 na dole Bohutín II. do chodu.

Stará anenská strojovna adaptována na skladiště drátu. Roku 1920 a 1921 dokončena na dole Bohutín II. stavba nové strojovny, kotelny, uhelny a nového komínu a postaven zde r. 1921 prozatímně v prejtovně kompressor na tu dobu, než dosavadní kompressor bude opraven.

Jeden Meunierův kotel na vojtěšském dole byl opatřen přístrojem na čištění kouřových trubek.

Aby se daly porovnati provozní poměry za posledních 20 let, buďtež zde k datům, uvedeným v roce 1900, připojena konečně ještě data z roku 1920:

výlom muže za směnu 0,344 m3
nově otevřeno rudných polí 3141,4 m2
vyrubáno 17575 m2
stav dobyvatelných rudných polí 147.083 m2
hutních rud dodáno dolem a úpravnou 103.086 q
na 1 m2 vydobyté plochy připadlo stříbra 1,115 kg
na 1 m2 vydobyté plochy připadlo olova 1,53 q
výlohy za 1 q vytěžených rudnin 35 K
výlohy za 1 m3 výlomu 829 K
kovnatost upravených, huti dodaných rud stříbra 0,193 %
kovnatost upravených, huti dodaných rud olova 27,8 %
výlohy za upravení 1 q rud 6,23 K
úpravna vyrobila ze 785.176 q rud surových 48,197 q rud hutních
veškeré výlohy úpravny 4.890.387 K
výlohy za zhutnění 1 q rud 112,40 K
hutní výlohy za 1 kg stříbra 584,15 K