STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Tříletí 1900 - 1902

Na 29. obzoru byl překřížen václavský couk s výplní bohatých krušků a chalkopyritu. Na vojtěšském couku otevřena v jižním poli na 24. a 26. patře bohatá rudná čočka, na které se až do dnes dobývá. Severozápadní couk byl v hloubce shledán úplně hluchý. V revíru vojtěšském zmáhány byly a znova položeny a pak vytrhány různé zbytky rudních celíků od 9. až k 22. patru. Důl řimbabský byl pro jalovost couků zastaven.

Aby bylo možno porovnati nynější provozní poměry s tehdejšími, buďtež uvedena tato data:

V létech 1891 až 1900 resultoval na muže a směnu výlom v kubických metrech:

Výkon lamačův se tudíž v 10 létech zvýšil o 67 %, ovšem též proto, že zavedeno strojní vrtání.

Hrubé výlohy byly při sledování couků za výlom 1 m³v roce 1900 nejnižší na anenské šachtě, totiž 13,63 K a nejvyšší v Bohutíně (16,11 K). Při dobývání pak byly nejnižší výlohy za 1 m³ v revíru vojtěšském (5,79 K) a nejvyšší opětně pro tvrdost skal v Bohutíně (11,87 K).

Nově otevřeno bylo v roce 1900 dobyvatelných rudných polí 38.998 m², oproti tomu však vyrubáno 52.050 m². Zbývalo v zásobě ještě 1.246.327 m², jež by vystačily při stejné výrobě na 24 let.

Důl a úpravna dodaly do huti 216.405 q hutních rud, z nichž připadá na důl 125.638 q a na úpravnu 90.767 q. Množství vytěžené surové rudy činilo 2.567.214 q. V 1 m² vyrubané plochy bylo obsaženo 0,748 kg stříbra a 94,1 kg olova. Celkové výlohy dolu za 1 q vytěžených rud činily 1,26 K. Ruda, z níž bylo 66 % krušku, dodaná huti úpravnou, obsahovala 0,156 % stříbra a 21,06 % olova. Mzda za upravení 1 q rudy, dodané do huti, činila 4,45 K a veškeré s tím při úpravě spojené výlohy 6,53 K. Zhutnění 1 q rudy stálo 5,83 K. Hledíc k vyrobenému stříbru činily veškeré hutní výlohy redukované na 1 kg stříbra 31,44 K.

Kutnohorská šachta "Na ptáku" byla následkem velkých dešťů v r. 1900 opětně zatopena až k 1. patru a nebylo možno vodu vyčerpati. Při hledání staré grejfské štoly přišlo se na starou chodbu 1,2 - 1,3 m vysokou a 0,5 - 0,6 m širokou a na velice úzké staré hašplířské šachtice. I na turkaňské šachtě narazila nová díla při sledování rejzského couku na 3. patře (300 m) na celou řadu starých děl, jež pokračovala do hloubky, ale nebyla dále sledována. Byly tam však vyřízeny staré hašplířské šachtice mezi 1. a 3. patrem na rejzském couku. Na plochou hloubku 208 m bylo jich 6 a vedly po couku ještě dále do hloubky, kam však již nebyly sledovány. Není tudíž známo, až do jakých hloubek zde staří pracovali. Těmito šachticemi byl otevřen strmě zapadající rejzský couk, který na celé této části byl sevřený a hluchý. Šachtice ty měly dozajista též pokračování až k povrchu.

Předcházející dlouhou stávkou uhlokopů stouply značně v roce 1901 ceny uhlí, koksu a jiných hmot, zároveň pak klesly na světovém trhu ceny stříbra a olova tak, že provozní ztráta závodu vzrostla náhle v r. 1901 na pět čtvrtí milionu korun. Na olovo nebylo vůbec odbytu a též prodej klejtu, kterým bylo dříve zásobováno i cizozemsko, úplně poklesl, takže nezbývalo, než od prodeje klejtu ve velkém a v cizině vůbec upustiti a omeziti se na prodej kovového olova.

Grejfská šachta v Kutné Hoře, ježto ji nebylo možno odvodniti, byla v roce 1901 vůbec zastavena, pumpy, tahadla a různá potrubí pod 1. patrem musily býti obětovány.

V anenském prádle byla v dřívější kotelně dokončena stavba suchého prádla a postavena tam tři kruhová prosévadla systému Novákova. Řimbabské prádlo a vojtěšské puchýrny zastaveny.

Z úředního rozkazu přikročeno ke stavbě druhého velkého kalojemu v podlesském údolí.

Pokus, provedený s dalším koncentrováním přepadů od sázeček, místo dosavadního jich zpracování ve stoupách, byl provázen příznivým výsledkem, přicházelo proto těchto produktů ke zpracování vpuchýrnách od nynějška jen asi třetina dřívějšího množství.

V periodě od r. 1894 do r. 1901 kleslo množtsví rud, dodávaných úpravnou na huť, o 11 proc. a jejich obsah stříbra o 34 proc. a obsah olova o 39 proc. Stalo se tak pro rostoucí množství krušku. Největší pokles při provozu úpraven nastal v puchýrnách a mačkadlech, poněkud menší v prádlech, jelikož zde bylo zavedeno též systematické přebírání ruční.

V roce 1901 počaly v úpravnách pokusy s úpravou zdejších rud podle způsobu "Elmore" a zakoupen r. 1902 i olejový separator. Pokusy však tehda selhaly, neboť se proces ten pro zdejší rudy ekonomicky nehodí.

Jelikož, jak uvedeno, výkonnost puchýren stále klesala, bylo usneseno nahraditi stoupy mokrými kulovými mlýny, které pracují rychleji, laciněji a při menších ztrátách kovu, ač se první takové pokusy nezdařily.

Na huti byly přestavěny a prodlouženy poslední čtyři ležaté peci pražecí a počato v r. 1900 se stavbou centrální kondensace hutních kouřů. Volena k tomu soustava zděných komor, do nichž by se kouře přiváděly exhaustory. Stavba komor a komínu v r. 1901 většinou dokončena a komory ihned spojeny s částí hutních manipulací. Příznivý účinek této kondensace se záhy dostavil, neboť ztráty olova klesly v roce 1902 již na 27,85 proc.

Při přestavbě pražecích pecí bylo získáno značné množství regenerovaného leštěnce. Jeho zpracování mělo za následek, že v některých letech nastal místo ztráty stříbra znatelný přírůstek tohoto kovu a byla též zmenšena ztráta olova.

Ve stálém provozu bylo na huti 5 vysokých pecí. Šestá pec (číslo 1.) pak sloužila k občasné výrobě tvrdého olova. V rudách převládaly vždy víc a více krušky, v roce 1900 tvořily již 65,76 % veškerých tavených rud.

Prokopský vodní stroj byl rekonstruován, ve vojtěšských mlýnech zařízeno na Kudliczkových roštech topení mourem, které však 1902 pro nedostatek mouru musilo býti opětně nahraženo zdejším stupňovým roštem soustavy Novákovy. Celé těžné zařízení mariánského dolu bylo přestavěno, stroj obdržel větší bubny a přeložen do nové strojovny, na dole tom pořízena též nová železná těžní stolice.

Na vojtěšské šachtě zrušena po dohotovení skupinových kotlů druhá výpomocná kotelna a komín zbourán. Na 12. patře postavena reservní parní duplexka.

Dne 8. srpna vyhořela šachetní budova s prejtovnou na dole Lillce. Budova byla opravena, prejtovna však zbourána. Škoda požárem způsobená činila 12.684 K.

Na dole Bohutín II. vyměněna dřevěná těžní stolice za železnou. V továrně na drátěná lana předělány již veškeré stroje na rychlý chod a opatřeny délkoměry.

Balckeova centrální kondensace na mariánském dole neměla očekávaného výsledku, ježto byl tamní provoz restringován.

Těžné stroje opatřeny tachografy systému Karlíkova a pro záchrannou stanici zakoupeno 15 přístrojů Giesbergových a 6 pneumatoforů, v jichž užívání cvičeno záchranné mužstvo, zařízeny k tomu zvláštní místnosti.

Bývalá císařská akademie věd ve Vídni postavila pro seismografické pozorování na povrchu a v hloubce 1115 m u vojtěšské šachty dva seismografy systému Wiechertova, jeden na dni, druhý na 32. patře.

Na nové stavby a investice (hlavně na kondensaci hutních kouřů) vydáno bylo 252.069,02 K, na adaptace a přestavby podle rozpočtu 76.008,94 K a konečně vykoupeny zbývající privátní kuksy částkou 41.718,94 K, jelikož jejich majetníci neplatili zákonité příplatky na schodek závodu.