STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI
Tříletí 1888 - 1890
V tomto tříletí byl úsilovně sledován eusebský couk, aby se zjistila dobyvatelná rudní pole krušková. V pásmu břidličném byl couk ten jalový, maje pouze výplň kalcitickou a sideritickou, v drobě však byl všude bohat na krušek. I matkobožský couk byl sledován z téhož důvodu až na hořejší patra (na 15. obzor) a také zde nalezeny bohaté partie kruškové.
Při sledování vojtěšského couku v jižním poli na 24. patře přišlo se po dlouhé jalové partii ve vzdálenosti asi 600 m od mariánské šachty na bohatou čočku leštěncovou. Na 31. patře byl i vojtěšský couk značně kruškovitý. Ševčínský couk, který byl místy až 12 m mocný, dobýván v těchto partiích příčně, což se však trvale neosvědčilo, takže se opět zavedlo dobývání ústupy, v několika rovnoběžných partiích. Couk ten sledován na 30. patře i za rozsedlinou a byl zde i částečně slabě rudnatý.
Na Drkolnovský důl byl přenesen z dolu Bohutín II., kde byl provoz opětně silně restringován, parní těžný stroj a postavena zde kotelna s komínem a železná těžební stolice. Stalo se tak proto, aby z Drkolnova byl prozkoumán v brzku terén k Březovým Horám na straně severní a terén jižně k šachtě schwarzenberské a k Řimbabě. Za tím účelem postaven byl zde také mokrý kompressor.
Lazecká šachta byla zasypána, šachta kozičínská pak r. 1888 zastavena, ježto nemělo tamní kutání naprosto žádného výsledku.
Rovněž kutací šachtice u Nové Hospody byla zastavena roku 1890 a šachta sádecká r. 1889.
V Kutné Hoře založena šachta turkaňská v roce 1889.
Na vojtěšské šachtě postaven nový silnější těžný stroj, aby bylo možno používati klece o dvou etážích. Starý stroj přenesen, jak již řečeno, na Prokopku. Dřevěná vojtěšská těžní stolice byla vyměněna za konstrukci železnou. Na šachtě anenské byly přestavěny kotelny a pořízeny nové kotle zdejšího normálu. Též na mariánské šachtě byla postavena nová kotelna a nová prejtovna. Na Prokopce vyměněna dřevěná těžní stolice za železnou a z části vyměněna zde též tahadla. Na dědičné štole u dolu prokopského byl postaven v prostoru, kde dříve bývalo vodní kolo, podzemní podvojný vodotěžný stroj, který by v suchých létech zdvíhal veškerou pro úpravnu potřebnou vodu z dědičné štoly. konečně byl zde postaven i mokrý kompressor.
Na ševčinském dole byla sesílena železná těžní stolice a těžný stroj opatřen tachografem systému Buss a Sombart.
Na Řimbabě byla přistavena malá prejtovna a postaven kompressor. Na kutacím dole ve Střebsku zařízen provisorní parní provoz.
Ve vojtěšských mlýnech, vojtěšských a anenských puchýrnách zvětšeny, částečně pak i znovu zřízeny kalojemy.
Na řimbabském prádle byla vyměněna dosavadní lokomobila za ležatý sloučený parní stroj.
Na huti byly přistavěny dvě pětiformové kulaté peci na osmiformové. K rozmělnění krušků postaveno 6 válcových mačkadel na místě dosavadních stoup. K pražení výškrabků postaveny pražecí ohrádky s komínem. Pattinsonova huť byla rozšířena a postavena v ní druhá rafinační pec. Můstky topenišť při pražecích a cezecích pecích zařízeny na chlazení vzduchem na místě dosavadního chlazení vodou. V r. 1888 dohotovena továrna na olověné zboží, v níž postaven Hamonův lis na roury a válcovna plechu. Konečně započato se stavbou nového reservního sloučeného dmychadla stojatého.
V XXXVIII. svazku "Berg- und Hüttenmänniches Jahrbuch der k. k. Bergakademien 1890" podal potomní přednosta příbramského závodu, ing. Alois Zdráhal, detailní popis všech zařízení příbramské huti s podrobným popisem celého hutního procesu, uváděje též veškerá provozní data. Název práce té, která jest opatřena množstvím názorných výkresů, zní: "Die k- k- Silber- und Bleihütte zu Příbram".
Vodní strouhy byly v oněch částech, kde procházely obcemi, z bezpečnostních důvodů zaklenuty. Kleneb těch provedeno ze struskových cihel 623 m. Proti sněhovým závějím struh používalo se pletených lís.
Na Březových Horách vystavěn byt pro báňského lékaře.
Pro mechanickou dílnu zakoupen zkoušecí trhací stroj systému Pfaffova na maximální zatížení 80.000 kg.
V továrně na drátěná lana, poněkud k vůli tomu rozšířené, postaven vedle dosvadní lokomobily ještě ležatý parní stroj.
Březohorský vodovod s pitnou vodou byl prodloužen od Kozičína až na pilecký rybník, kde zachyceny prameny a vyzděn reservoár.
V úpravnách zaváděny místo solnohradských splavů sázečky na režné mouky a smetací splavy na moučky nejjemnější.
Na různé nové stavby vydáno bylo 290.805,02 K a na adaptace, přestavby a opravy 206.124,54 K.