STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Léta 1879 - 1881

V období tom dospíval závod již k vrcholu svého vývinu a dosáhl v roce 1881 - vyjma předchozí léta 1877 a 1878 - největšího zisku (2.341.255 K). Veškeré manipulace a dílny byly zdokonaleny a rozšířeny a proveden značný počet nových staveb nákladem 605.458 K, přestavby a opravy vyžádaly si mimo to dalších 111.065,08 K.

V tomto tříletí přikročeno k hloubení zatopené až dosud šachty ševčinské (dříve Frant. Josefa), jež se provádělo současně hloubením a komínováním, a pak hloubena dále též Jarošovka.

Na 24. patře byl v roce 1879 couk eusebský zjištěn za rozsedlinou částečně rudnatým a na 23. patře i couk hlavní. Ostatní, za rozsedlinou sledované couky, byly hluché. Sledování couků za rozsedlinou pokračovalo i v létech 1880 a 1881, nalezena však na patrech 21., 22., 23. a 24. rudnatost všude jen nepatrná a lokálně obmezená.

Přeložení dědičné štoly mezi Ferdinandkou a Jarošovkou, jež bylo v roce 1878 započato, bylo r. 1881 dokončeno. Vrtáno zde částečně hydr. vrtacím strojem Brandtovým. Přeložená část měla délku 614 m.

Aby se mohlo rychleji při komínování postupovati, vycvičeni r. 1880 mladší lamači v tyrolském vrtání ze spoda, v tak zvaném šlenkrování, jímž lze zvýšiti výkonnost až o 10 %.

V Bohutíně sledován nově nalezený t. zv. nový couk v čistém leštěnci, naproti tomu vyhluchla tam klementská žíla v jižní části úplně.

Šachta "U hamru", která sloužila k větrání, stala se po prorážce překopu na 1. patře mezi šachtami Bohutín I. a Bohutín II. již zbytečnou a byla zasypána.

Při hloubení šachet pouřívalo se mimo dynamit též želatiny a v dobývkách místo prachu také dynamitu III.

Šachty Bohutín II. a ševčínská vystrojeny těžnými parními stroji a kompressory. Také na Prokopce postaven nový kompressor. K vrtání používáno strojů systému Burleigh, Schramm a Fröhlich.

Veškeré úpravny byly rozšířeny. Místo obyčejných pěcholů zaváděny pěcholy otáčivé, splavy Rittingerovy vyměňovány z velké části splavy salcburskými, kteréž pracovaly rychleji. Kde Rittingerovy splavy ponechány, obdržely místo mramorových desek hoblované desky železné.

Jelikož při pěchování vznikaly přílišným rozmělňováním značné ztráty rud, zavedeny byly hlavně k drcení krup od sázeček mlýny systému Heberle a Dingey.

Na Drkolnově a na Řimbabě postavena letní prádla, na lillském prádle zmontován druhý Rittingerův magnetický separator a postavena pražecí pec.

Úplně nově postavena a zařízena byla anenská a vojtěšská mačkadla a v anenských puchýrnách postavena třetí splavovna a rozmnoženy parní kotle. Thinfeldovy stoupy, anenská a vojtěšská mačkadla a vojtěšské stoupy obdržely nové parní stroje systému Kompound. Konečně započato s rozsáhlou přestavbou vojtěšského prádla.

Na huti postaven čtvrtý běhoun (drtidlo kutálecí) a jeden drtič tlamatkový. poslední polovysoká pec byla sbourána a počalo se se stavbou páté kulaté vysoké peci. V rozšířené pražírně zhotovena třetí přehrnovací pražecí pec plamenná a ve shánírně dvě velké kryté peci sháněcí. Místo cylindrového, vodním kolem poháněného dmychadla, postaven Roots-blower.

V mechanické dílně zřízena velká montovna s pojezdným jeřábem a nová dílna zámečnická, v truhlárně pak postaveno bylo velké ohnivzdorné skladiště modelů.

V roce 1879 zařízeno na celém závodě telegrafické spojení jednotlivých oddílů 11 Morseovými přístroji.

K výrobě železných lan počalo se užívati drátu ze železa teklého, místo dosud používaného drátu ze železa svářkového.

Při parním provozu zavedeny všude cynosury uhlí, spojené s remuneracemi za úspory při palivu.

Na dolech anenském a vojtěšském postaveny nové velké prejtovny. Chatrná a slabá tahadla lezného stroje mariánského vyměněna za silnější ocelová.

Na anenský důl dán nový těžný stroj systému Novákova s příčným pohybem Corlissových šoupátek a nové silnější kotle. Strojově byly úplně znova zařízeny důl Bohutín II. a Jarošovka. Nové budovy šachetní vystaveny na dolech ševčínském (dříve Frant. Josefa), Bohutín II. (dříve Rudolfův) a na Jarošovce.

Na dole svatohorském proveden pokus s telegrafováním do dolu, pokus se nezdařil.

Převodový těžný stroj dolu Bohutín I. opatřen přímou kondensací, která se dosti osvědčila. Stejný pokus, provedený na novém přímočinném stroji anenském se však nepodařil. Zato byl vojtěšský těžný stroj s prospěchem připojen ku zvláštnímu centrálnímu kondensátoru.

V noci ze 6. na 7. prosince 1880 explodoval na bohutínském prádle pro naprostý nedostatek vody parní kotel, při čemž pobořena kotelna a porouchán i druhý kotel.

Na huti vystavěna nová kancelářská budova, přistavěna laboratoř a postaveny lázně pro dělníky.

Na Březových Horách započato se stavbou nové velké úpravny (vojtěšské mlýny a puchýrna II.) a zbudovány dva nové úřednické byty.

Poněvadž se téměř každý rok dostavovala nouze o provozní vodu, připojena k prokopskému vodotěžnému stroji nová velká pumpa, aby čerpala vodu z dědičné štoly do nově zbudované zděné nádržky u prkopského dolu, kdyby snad voda z rybníků nestačila.