STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Kutná Hora

Příbramské báňské ředitelství obnovilo koncem předešlého století též kutací práce v Kutné Hoře. Ostatně byly Příbram a Kutná Hora po staletí ve stálém styku a spojení, jak ze záznamů příbramského Bergbuchu vysvítá, v němž se již počátkem XVI. století nalézají zápisy o zastavení práce v dolech kutnohorských, o tamních nových dílech, děje se zmínka o rudě z "Vosla", stěžuje se do nedostatku olova a uhlí k tavení rud maluví se o kyzech a o tamní mincovně, jíž dodáváno stříbro i některé (měděné) rudy příbramské.

Ve třicátých a čtyřicátých létech minulého století zahájeno po krátké přestávce a po různých menších pokusech opětné dolování a to šachtou na Kuklíku a štolou u Malína (Štola čtrnácti pomocníků). V roce 1844 však byly také tyto kutací práce erárem zastaveny.

Podle osobního sdělení prof. Pošepného byl náhled Grimmův o záhadné dosud poloze nejbohatšího dolu kutnohorského "na Oslu" asi mylný. Zaviněno to bylo Grimmovou nedostatečnou znalostí češtiny při studiu starých listin.

Dolování prováděli naší předkové v Hoře Kutné na terénu 6 a půl km dlouhém a 4 a půl širokém a rozeznávali podle jakosti rud šachty kyzové a stříbrné. Pracovali asi do hloubek 600 m.

Rudy se dříve patrně neupravovaly, nýbrž tak, jak byly, na huti tavily. Byly však na olovo chudé a musilo se olovo při tavení přisazovati, o čemž se v Bergbuchu opětovně děje zmínka. olovo kupováno obyčejně v Magdeburce. Některé rudy zpracovány též na měď. Stříbro se přímo v Kutné Hoře, později částečně asi též v Praze mincovalo.

Návrh na opětné zahájení prací v Kutné Hoře vyšel od tehdejšího chefa rakouského hornictví Beusta v roce 1872. Beust poukazoval k tomu, že by se kutnohorských kyzů dalo s prospěchem užíti jako přísady na příbramské huti. Beust a Rittinger navrhovali na základě studií Grimmových pro založení nové kutací šachty terém osud méně prozkoušený "na Skalce", kde nová šachta skutečně potom založena. Současně převzata bezpatně od těžařů i štola Čtrnácti pomocníků, jež byla těžaři založena r. 1803.

V červnu 1875 počato s hloubením této nové šachty na Skalce. Náhodou se zde opakoval týž osudný případ jako svého času při hloubení šachty květenské, že se totiž hned v prvních metrech práce přišlo na olověný, stříbrem velice bohatý couk (0,2 - 0,5 % stříbra), čímž vznikly veliké naděje, které pak naprosto zklamaly.

Důl prohlouben až na 256 m a hnány z něho rozsáhlé překopy, ale nenalezeno nikde již dobyvatelných rud.

V roce 1880 bylo dolování v Kutné Hoře přiděleno báňskému ředitelství v Příbrami a prováděno na jeho účet.

Po zastavení prací na Skalce (1886) založeny tři nové šachty: na Rovině (1887), na Ptáku (1887) a na Turkaňku (1889) (Rovina, Greifer und Dauergangschacht), jimiž měly býti prozkoumány couky Roviňský, Greifský, Turkaňský a Reusský (Rejzský). Štola 14 pomocníků byla proražena s Turkaňským dolem a dolováno s ní na turkaňském a reusském couku. Tvořila 1. patro turkaňské šachty a dosáhla délky 1666 m.

Šachta "na Rovině" musela býti pro velký nával vod, který nastal po dosažení horizontu "Páchu" (Malešovský potok) v krátkém čase (1891) zastavena v hloubce 101,3 m. Šachta "na Ptáku" byla hluboká 300,9 m, šachta "Turkaňská" 292 m. Obě tyto šachty se nalézaly v obvodu prastarých děl. Výsledek jimi dosažený nebyl však příznivý. Nalezeny pouze kyzy s nepatrným množstvím leštěnce. Kyzy byly dodávány do kolínské továrny na výrobu kyseliny sírové a povstalé tam výpalky dováženy jako přísada do příbramské huti.

Pokusy s úpravou kyzů, prováděné v Příbrami, neměly tak příznivého výsledku, aby bylo nutno dobývati a upravovati kyz za cenu, jež by skýtala i sebe menší zisk. Z toho důvodu sešlo se stavby projektované úpravny v Kutné Hoře, obzvláště když častým a náhlým zatopením šachet, jež si vyžádalo i obětí na lidských životech, obě šachty byly vůbec zastaveny. (Pták v srpnu 1901, Turkaňk v květnu 1904).

Bohaté rudy olovnaté, z nichž byly v roce 1887 raženy známé pamětní zlatníky kutnohorské, byly nalezeny na štole 14 pomocníků. Leštěncový ten závalek, nalézající se pod niveau štoly, byl před zastavením provozu úplně vytrhán.

V létech 1875 ač včetně 1900 vynaloženo na kutací práce v Kutné Hoře okrouhle 2,070,000 K.