STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Nový Knín

Přes málo příznivé, nejasné a neúplné zprávy historické, zahájeno bylo v roce 1914 kutání na zlato u Knína na vrchu Chvojné, na jehož zalesněné části nalézá se veliké množství starých obvalů a hald, které se táhnou směrem od severu k jihu v pruhu až 40 m širokém, na délku asi 600 m k vrcholu Chvojné a které svědčí, že staré dolování bylo značně rozsáhlé a pohybovalo se podle všeho jen poblíže povrchu v malých hloubkách. Na temeni Chvojné nalezeny i staré šachtice a na úpatí zjištěna stará štola.

Nejdříve byla prozkoumána druhá, mladší, t zv. Karlova štola a obvaly nad ní se táhnoucí a mohutný obval u vsi Krámů.

Nato zalomena na západním úpatí Chvojné dvoukolejná štola, směřující k východu, která měla asi o 100 m podsednouti domnělý mohutný starokamlovský souk, který byl na povrchu vyznačen již uvedenými obvaly, táhnoucími se až k temeni Chvojné.

Štola ta vyzbrojena moderním strojním zařízením (elektrické vrtání vrtačkami systému Siemens - Schuckert). V délce 500 m měla překřížiti starokamlovský couk, místo něho však překřížena byla 1 m mocná rozsedlina severního směru, která pak byla sledována k severu a k jihu (v posledním směru v naději, že dosáhne couku mladokamlovského). Práce ty skončily bez výsledku, zjištěno pouze množství různých dislokací, ale žádné křemenné couky.

Když pak byla štola bezvásledně prodloužena až na 634 m, založena asi 150 m severně od ní štola druhá, na místě, kde vycházela na den křemenná žíla, která byla sledována na délku 60 m, kde vymizela. Žíla ta měla jen stopy zlata a malé množství stříbra. Při dalším hnaní této druhé štoly byly odkryty i jiné křemenné žíly, vesměs úplně hluché.

Předpoklady a naděje, do obou těchto štol skládané, zklamaly tudíž docela, nenalezen jimi ani staro- ani mladokamlovský couk, ani vůbec nějaký couk jiný, který by byl jen poněkud slibný.

Když kutání štolami úplně selhalo, počalo se roku 1919, resp. 1920 s kutáním na povrchu ze stávajících obvalů. Hloubena v pásmu obvalovém šachtice, aby se vypátralo, na čem zde vlastně staří pracovali. Pro veliký příval vody musila však šachtice v hloubce 18 m býti opuštěna. Druhá šachtice, téměř na vrcholku Chvojné hloubená, dosáhla hloubky 24 m. Hned při jejím založení byl mezi starým hluchým kamením nalezen křemen s plátkem ryzího zlata. Při dalším hloubení objevena kruhovitá stará šachtice, která byla až do hloubky 26 m sledována, kde zakončila krátkou chodbicí, hnanou ve směru jižním.

V druhé této šachtici, založené v hlubokém obvalu, nalezen v hloubce 30 m závalek křemene se stopami ryzího zlata a s ložiskem kyzu. Závalek ten byl sledován do hloubky 32 metrů. Zlatonosnost byla nepatrná, pouze 5 g/t. Kyz tvořil mezi vrstvami kersantitu dosti pravidelné ložisko, jež však pro nepatrnou mocnost nebylo dobyvatelné.

I tato šachtice byla pro příval vody zastavena.

Kutání v Kníně bylo pak zakončeno tím, že křemenná žíla, dosažená na druhé štole, byla hloubením sledována na 33 m. V hloubce 30 m založeny na žíle i krátké chodbice na východ a na západ. Pod hladinou spodní vody bohatosti stále ubývalo až téměř na pouhé stopy zlata a kutání nemělo tudíž příznivého výsledku. Zdá se, že Brückmann měl ve svém díle z roku 1727 pravdu, když psal, že zlaté žíly byly v Kníně již úplně vyčerpány a že se tehdy kutalo pouze ještě na stříbro. Žíly ty byly asi jen povrchní a s prospěchem (?) dobyvatelné jen v nepatrně mocném pásmu cementačním.

Průby, vzaté při ražení štoly I., vykazovaly pouze stopy zlata a maxim. 17,5 g/t stříbra. Při sledování tamní rozsedliny zjištěno však při stopách zlata až i 550 g/t stříbra.

Na povrchu t. zv. mladokamlovského couku sebrané křemeny chovaly v sobě též pouze 0,3 g/t zlata a až 15 g/t stříbra.

Křemenná žíla ve štole II. měla 1 - 22 g/t zlata a 10,5 až i 356 g/t stříbra, jsouc mocna 5 - 25 cm.

Průba z hloubky 30 m kutací šachtice na vrcholu Chvojné měla 5 g/t zlata a 10 - 22 g/t stříbra, průby z hloubení ve štole II. jen stopy (maxim. 4,2 g/tú, zlata a 5 - 120 g/t stříbra, při mocnosti žíly 2 - 45 cm.

Veškeré průby byly tudíž nanejvýš nepříznivé.

Celkový náklad na kutací práce v Kníně činil dohromady 1.685.306,22 K, z toho připadá na konečné práce v roce 1923 95.243,44 K.