STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Důl Drkolnov

Důl drkolnovský měl zvláštní osud. Byl založen 1836 a zastaven již v r. 1856 v hloubce 178 sáhů, avšak již v r. 1867 byl provoz tu obnoven za tím účelem, aby byly couky, zjištěné na hořejších patrech, prozkoumány též v hloubce. Ale ani tenkráte nebyly výsledky příznivější, takže roku 1883 bylo provedeno komisionelní šetření, neměla-li by šachta býti opětně zastavena. Komise se na tom skutečně jednohlasně usnesla, práce však přes to nebyly zastaveny úplně, nýbrž jen značně omezeny. Měl býti ještě prozkoumán v hloubce t. zv. nepojmenovaný couk a sledovány hlavnější couky k severu, t.j. ku Březovým Horám, s úmyslem, aby se došlo na domnělém ševčínském couku drkolnovském do téhož couku na Březových Horách a provedena tak nesporná identifikace obou částí tohoto couku. Prorážka ta se však již neuskutečnila, jelikož důl drkolnovský byl pro naprostou bezvýslednost veškerých tamních prací v roce 1896 zastaven definitivně. K prorážce scházelo na 10. patře pouze jen 160 m, takže totožnost couku ševčínského na Drkolnově a na Březových Horách byla vlastně přece dokázána.

Již poloha Drkolnova nebyla, jak se pozdějšími pracemi zjistilo, šťastna, neb ve východním plochém křídle synklinály, v němž šachta ta byla hloubena, byly vždy nalezeny pouze couky železné, a právě v tomto plochém pásmu byly vedeny oba hlavní překopy drkolnovské, žežický i zdabořský.

Původní účel Drkolnova byl, aby vyhledáno bylo pokračování březohorských couků k jihu. Šachta prohloubena až na 425 m a měla 8 pater, poslední t. zv. 13. patro bylo založeno v hloubce 404 m.

Komise prohlédla v roce 1883 detailně patro 2., kde vyřízeny couky ševčínský, mariánský, pomocný, druhý nepojmenovaný, schwarzenberský a václavský, z nichž pouze na nepojmenovaném zjištěno 3 - 5 mm leštěnce. Na 5. obzoru byl prohlédnut i couk wolfgangský. Žádný z těchto couků nebyl dobyvatelný, pouze tu a tam nalezen malý, slabý závalek leštěnce. Totéž konstatováno také na horizontech 7., 8. a 9. a nejinak se to mělo i na patře 10., kde ševčínský, ovšem jalový couk byl přes 4 m mocný. Na 13. patře zjištěno pokračování (domnělé) couku vojtěšského, hlavního i ležatého, oba byly však hluché.

Výplň drkolnovských couků sestávala hlavně z kalcitu, sideritu a někdy též z trošky blejna, pouze sporadicky se objevoval někdy leštěnec, místy i tetraedrit.

Na některých místech byly jmoenované couky též pokusmo v malých rozměrech dobývány, ale to se nikde nevyplácelo, vyjímajíc několik málo nepatrných částí na couku ševčínském.

Směr couků jest tentýž jako na Březových Horách. Jinak má mohutný couk ševčínský výplň silně železitou, jež jej charakterisuje též červeným zbarvením.

Nepojmenovaný couk byl na 2. patře na jednom místě rudnatý. Byl sledován až téměř na 800 m a zjištěna poblíže pozdější lazecké šachty, tudíž ve strmé části synklinály, výplň z pyritu, chalkopyritu, leštěnce, barytu a podružně i z tetraedritu. Na místě tom byla v blízkosti rozsedliny založená zmíněná šachta lazecká, aby se mohl snáze jmenovaný couk prozkoumati. O této kutací šachtici bude zvlášť pojednáno.

Druhá komise, konaná v roce 1896, nenalezla v celém dole ani jediného místa, kde by se s úspěchem dalo zahájiti dobývání.

Přes šedesátileté trvání poskytl důl drkolnovský jen zcela nepatrné množství rud, z nichž bylo vytaveno úhrnem toliko 276 kg stříbra a 638 q olova, takže důl ten byl stále značně pasivní.

Celkem bylo na Drkolnově hnáno 5298 m překopů a couky byly sledovány úhrnem na délku 12.808 m.

Komise z roku 1896 prohlížela jen nečetná místa té doby ještě přístupná a to na obzorech 7., 8., 10. a 13. Na 10. patře prozkoumán též druhý nepojmenovaný couk, který byl svého času na dědičné štole (2. patro) u lazecké šachty rudný. Ač byl přes 1 m mocný, neobsahoval, až na malá sporá očka leštěnce a chalkopyritu, žádné dobyvatelné rudy. Výplň upomínala velice na výplň couku ševčínského. Příslušný překop hnán bez výsledku až 90 m za couk a pak teprve blízko rozsedliny zastaven.

Železné vodní kolo, které dříve sloužilo k pohonu šachetních pump, bylo i po zastavení šachty ponecháno v chodu a slouží nyní městu Příbrami k čerpání pitné vody z několika pramenů, jež na štole k Drkolnovu vyvěrají.

Nedaleko Drkolnova existovala šachta Wolfgangská na kterou byla hnána i štola stejného jména. Šachta byla hloubena po úklonu couku a neměla významu, an couk byl téměř hluchý. Podobně neměla hrubě důležitosti šachtice na Litavce a u Hamru v Bohutíně. Poslednější byla k vůli větrání klementského couku založena 1857.