STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Kozičín

Na staré haldě v druhém pásmu břidličném opodál Kozičína byly nalezeny v roce 1867 kousky leštěnce, malá očka pyrargyritu a tetraedritu, ano i malinké šupinky ryzího stříbra. Halda ta byla zbytkem starého, dávno již opuštěného díla na železnou rudu (hnědel).

Šlich ze žíloviny železného couku měl sledy olova a stříbra. Tyto okolnosti, jakož i nález kousků leštěnce u nedalekého Orlova, vedly k tomu, že bylo zahájeno u Kozičína kutání na rudy olověné. Před tím však hloubeny v letech 1852 a 1853 dvě pokusné šachtice, jimiž měla býti zjištěna poloha jílové rozsedliny.

Založena teprve v roce 1867 provisorní šachtice poblíže kontaktu droby a břidlice a prohloubena na 36,6 m v předpokladu, že tak jako na Březových Horách, bude i v Kozičíně dosaženo největšího bohatství poblíže kontaktu obou jmenovaných hornin. Eventuelní couky u kozičína a Orlova pokládány byly za pokračování klementského couku bohutínského.

Zatímní šachticí přeříznut v hloubce 19 m krátkým překopem mocný železný couk, na němž shledána dosti rozsáhlá stará díla, která byla sledována na vzdálenost 63 m. Couk byl 3,2 až 3,5 m mocný, zapadal pod 70 st. na západ a směřoval na 22 h 3 st. Vyplněn byl hlinitou hnědou rudou železnou a křemenem a tvořil často drusy.

V hloubce 36 m překřížen týž couk opětně a sledován zde 106 m severně a 58 m jižně. Šlich prý měl 42,5 až 51,5 proc. olova a 0,361 proc. až 0,491 proc. stříbra.

Pro nedostatečné rozměry provisorní šachtice a velký přítok vod byla tato šachtice zastavena a založena jižně od ní v roce 1870 nová větší šachta kozičínská, v druhém pásmu břidličném, v blízkosti kontaktu druhé droby s druhou břidlou. Šachta hloubena až na 200 m a raženy překopy v hloubce 100 a 200 m. Překopy vedeny přímo na kontakt obou jmenovaných hornin a kontakt ten sledován v obou směrech na s. v. a j. z.

Na prvním patře překříženy 2 couky, hlavní a visutý couk kozičínský. Hlavní couk byl 0,15 až 0,2 m mocný a obsahoval pouze hnědel se stopami olova a stříbra. Ježto se předpokládalo, že jde pouze o železný klobouk, usneseno hloubiti šachtu dále až na 200 m, načež zaražen opětně překop, který překřížil nejprve visutý couk v síle 0,3 - 0,4 m, s výplní kalcitu a sideritu, se stopami antimonitu a galenitu, a pak též hlavní couk kozičínský. Při sledování těchto couků množil se přítok vody tou měrou, že v r. 1882 byla celá šachta zatopena. Pořízeno pak náležité strojní zařízení a šachta byla odvodněna a prohloubena až na 211 m.

Hlavní couk sledován pak ve směru s. z. a j. v. v břidlici a zkoušen též hloubením 24 m hlubokým. Zajímavo jest že do droby nezasahoval, byl kontaktem úplně přerušen a vymizel. V břidlici byl 0,2 až 0,6 m mocný, železitý, ve výplni byl sporadicky nalezen (velmi řídce) též antimonit, alemontit, kyz, galenit a ryzí arsen. V uvedeném hloubení zjištěn na jednom místě též slabý nádech pyrargyritu. I ve visutém couku nalezena očka galenitu a blejno. Přítomnost antimonitu by svědčila o jakémsi příbuzenství s coukem klementským.

Kontakt břidlice a droby sledován oboustranně na celkovou vzdálenost as 260 m, v podloží byla stále břidlice, v nadloží droba.

Oběma šachticemi bylo zřejmě konstatováno, že jak hlavní couk tak i visutý couk kozičínský jsou jalové, nedobyvatelné. Dolování bylo ztěžováno velikými přítoky vod, jež působily značné nesnáze a výdaje.

Hlavní couk sledován bezúspěšně skoro 220 m, couk visutý téměř 100 m.

Pro nepříznivé tyto výsledky byla šachta kozičínská koncem roku 1888 vůbec zastavena.

Až do konce r. 1887 činily veškeré vzešlé výlohy okrouhle 400.000 korun, k čemuž sluší připočísti ještě výlohy v roce 1888 v okrouhlé částce 20.000 K.