STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Mirovice

Roku 1874 bylo báňské ředitelství vídeňským ministerstvem orby vyzváno, aby se na základě nabídky ministerstvu podané informovalo o výskytu leštěnce u Mirovic. Ředitelství však bylo o nálezu tom již před tím zpraveno a dalo věc na místě samém již vyšetřiti. Nález rudy učiněn náhodou v lomu na krystalický vápenec, který tvoří 4,5 - 8 m mocnou vrstvu ve Fylitu a jest místy prostoupen křemenem. Ve vápenci nalezeny dvě leštěncové 3 - 10 cm silné žilky, jež jsou příčnými ještě slabšími leštěncovými žilkami navzájem spojeny a tvoří tak dohromady couk 0,6 - 0,8 m mocný. Rovnoběžně s coukem tím nalezen pak ve jmenovaném vápenci ještě druhý stejně vyvinutý a stejně mocný couk.

Nález byl kryt jistým reichlem et. cons. kutacími kruhy a několikráte ke koupi nabídnut báňskému ředitelství a ministerstvu orby, veškeré nabídky byly však zamítnuty, jelikož ložisko samo bylo nedostatečně odkryto a požadavky majitelů kutacích kruhů byly přemrštěné.

Sám o sobě byl výskyt rudních ložisek v krajině mirovické možný. Směr tamních diabasových žil jest tentýž jako v Příbrami a v celém okolí jihozápadně a jižně od Příbramě konstatována byla různá ložiska rudní (Střebsko, Vrančice, Líšnice a nyní i Mirovice).

Nedaleko nového mirovického naleziště na protějším břehu Vlčavy kutal svého času, ovšem že bezvýsledně, kníže Schwarzenberg na zlato.

Nabídky na převzetí mirovického kutiště na protějším břehu Vlčavy se stále opakovaly, až konečně v r. 1883 objekt koupen a práce kutací zahájeny r. 1884 ražením tří chodeb ze dvou hotových již, velice mělkých kutacích šachtic.

Rudná žíla leštěncová a antimonitová, známá již z r. 1874, vyklínovala se však při sledování již v 2,7 m úplně ve vápenci různými trhlinami rozrušeném.

Nově ražená, skoro 60 m dlouhá s. v. chodba, vedená též vápencem, neměla ani stopy rudy.

Třetí, severní chodba, ražená slabou, do fylitu zasahující vápencovou žilou, byla též úplně jalová.

Na základě tohoto zcela negativního výsledku byly veškeré další kutací práce v r. 1888 zastaveny a kutací kruhy odřeknuty.

Výlohy mirovického kutání činily 9012,64 K.