STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Vrančice - Životice

Na základě zprávy, obsažené ve slavnostním spise z r. 1875, str. 8, byly položeny báňským ředitelstvím v r. 1885 čtyři kutací kruhy v kat. obcích Vrančice a Těchařovice, kterými měl býti kryt terén, o němž se v uvedeném slavnostním spise píše, že v něm bylo mezi léty 1569 - 1578 kutáno. Jak bylo uvedeno, žádali příbramští úředníci v r. 1565 o peněžitou výpomoc 200 kop na dolování u Životic, uvádějíce, že ve dvou tamnějších dílech byly dobyty měděné rudy, mající 3 - 4 loty stříbra. Jde tu o dávné dolování v terénu žulovém, které se ve starých listinách uvádí jako dolování na Vrančickém vrchu u Životic. Báňskému ředitelství nebyly tehdy známy staré zápisy v Bergbuchu a Recesbuchu ze XVI. století, tudíž ani údaje o množství stříbra tehdy ve Vrančicích vyrobeného. Nebýti toho, co bylo as tehda podané dobré zdání o Vrančickém kutišti znělo poněkud jinak, než jak se skutečně stalo. V tomto dobrozdání, na jehož základě vídeňské ministerstvo orby výnosem ze dne 27. června 1890 nařídilo, aby zmíněné 4 kutací kruhy byly vymazány, se praví, že podle šetření na místě samém nalézají se na Červeném neboli Vrančickém vrchu čtyři navzájem rovnoběžné, velice rozsáhlé skupiny obvalů a hald, směřující na horu 20 až 22, které odpovídají zřejmě čtyřem coukům. Na haldách couků I, II a IV nalezeny komisí výhradně rudy železné, na haldách skupiny IV též železné strusky, což by svědčilo o tom, že zde stávala kdysi i železná huť. Na haldách couku III. však nalezeny jihovýchodně poblíže Vrančic i kusy železné žíloviny krystalinickým galenitem a sfaleritem prorostlé. Měďnaté minerály však v protokole uvedeny nejsou, ač podle starých spisů dobývána tam stříbronosná měď (nejspíše z tetraedritu).

Z 1 kg této žíloviny bylo komisí získáno 57 g šlichu leštěncového, který měl 0,360 proc. stříbra a 71 proc. olova, což odpovídá 0,021 proc. Ag a 2,56 proc. Pb v žílovině samé. Na výbrusu bylo konstatováno, že železné rudy i galenit nalézají se v porfyru, tudíž nikoli - jako v

Příbrami - v zelenokamu. Tato okolnost, jakož i ve starých listinách konstatovaná bohatost rud na měď svědčí o tom, že zde asi jde o útvar poněkud odchylný od rudního útvaru březohorského, ač jest nesporno, že i zdejší ruda patří do sféry magmatu žulového. Porfyry Vrančické tvoří žíly v žule.

Z rozsáhlosti hald a obvalů jest souditi na velice intensivní dolování. komisí jako eventualita navržená kutací jáma měla býti založena na jihovýchodě Vrančic, byla projektována do hloubky nejméně 100 m a měla ražením překopů prozkoumati i ostatní couky I, II a IV. Práce rozvržena na 4 - 5 let s celkovým nákladem 36.000 - 45.000 zl.

Komisionelní šetření bylo velice krátké a vzhledem ku zprávám ze XVI. století, které ovšem komisi nebyly známy, až příliš kusé. S prací kutacích vůbec sešlo, ač podle starých zpráv (výroba stříbra) byl právě terén vrančický ze všech ostatních (mimo březohorský) nejslibnější.

Budiž ještě poznamenáno, že Grimm uvádí ve svém díle "Erzniederlage von Böhmen" na stránce 70, že dolování u Vrančic mělo značný význam, Pošepný pak považuje Vrančický vrch za centrum, z něhož vycházela ryžoviště tamnější krajiny.