STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Květná

Již v prvním roce, z něhož se nám dochovaly zprávy, totiž v roce 1527, bylo na Květné kutáno a propůjčeny tam míry i na dědičnou štolu téměř současně několika kutéřům. Zvláštní jest, že se tamní kutiště uvádí pod jménem "bohatá Květná" (Reiche Quietnee), ze kterého nyní těžce vysvětlitelného pojmenování lze snad odůvodniti houževnatost, s níž bývaly v pozdější, ano ještě i v naší době na Květné stále znovu a znovu zahajovány kutací práce. I na staré haldy a na potok v lukách byly zde v roce 1555 propůjčeny míry, což svědčí o tom, že se zde již mnohem dříve pracovalo. Další zprávy o udělení měr pocházejí z let 1538, 1540a 1546, kdy se též mluví o jakési šachtě. Dále pak v létech 1551 propůjčeny míry pěti novým kutéřům a to také na jakýsi křížový couk (Kreuzgang), překřížovaný štolou a na couk nově nalezený, a konečně roku 1552. Podle Bergbuchu nebylo vyrobeno, resp. odvedeno v létech 1553 - 1560 z Květné vůbec žádné stříbro. Dále není pak o Květné zmínky téměř po 100 let, až zase v r. 1649, kdy staré květenské haldy v polích propůjčeny byly k vybírání železných rud. V roce 1750 mělo býti dušnickou štolou janskou opětně kutáno ve směru na Květnou, v práci se však brzo ustalo.

V nové době počal zde erár kutati r. 1858 na několika místech, nalezeny však byly vždy jen couky železné. Na základě těchto kutacích prací založena 1867 šachta květenská a o něco později odvodňovací štola 713,6 m dlouhá, která byla 1874 dokončena, podsedajíc ústí šachty o 49 m. Šachta sama prohloubena byla až na 270 m a vyhloubena pak ještě jedna pomocná šachtice světelná. Hlavní šachta byla o čtyrech obzorech (2, 5, 9 a 12). Štolou byla mimo jílovou rozsedlinu překřížena ještě jedna další rozsedlina v drobě. Šachta jest hloubena již v severní, celkem ploché synklinále příbramské droby.

Byla to nešťastná náhoda, že hned na 2. obzoru, tudíž v hloubce necelých 90 m byl nalezen a též dobyt značnější závalek bohaté stříbrné rudy, který sice ani do délky ani do hloubky neměl pokračování, který se však zdál potvrzovati zdejší náhledy o železných kloboucích příbramských rudních couků a současně se zdál odůvodňovati také starý název o bohaté Květné. Tento neblahý nález dal podnět k dalšímu hloubení a ke kombinaci, že v terénu mezi Květnou a Svatou Horou, kde byla v té době také šachta založena, jest utajeno ohromné bohatství. Možno, že i v XVI. století nalezen blízko povrchu někde podobný bohatý závalek, který byl podnětem k celé řadě kutišť, jež ovšem stejně zklamaly, jako šachta květenská. Vždyť veškeré couky, které byly na 4 obzorech rozsáhlými překopy překříženy a sledovány (nejmocnější byl hlavní květenský couk na 2. patře, až 8 m silný), byly čisté couky železné s kalcitem, hnědelem a kyzem, v nichž jen sporadicky se objevilo očko, neb slabounká a krátká šňůrka leštěnce.

Celkem zde bylo hnáno 1350 m překopů a sledovány couky na délku 587 m bez nejmenšího výsledku! Z toho důvodu byl důl květenský výnosem ministerstva orby ze dne 16. března 1885 zastaven.

Veškeré tam nalezené železní couky byly vázány na zelenokamy, mimo to však byly překříženy také ještě jiné zelenokamy bez rudných couků.

Mezi šachtami květenskou a svatohorskou byly v celém terénu v. a s. v. od Příbramě systematicky vedeny kutací příkopy, jimiž byla sice nalezena celá řada žil diabasových, ale žádné couky rudné. Pouze u Nové Hospody konstatovány v železitých coukách sporé částky, vlastně jen stopy leštěnce, na jejichž základě pak na tom místě založena byla šachta novohospodská.