PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Zdaboř

Roku 1551 je zaznamenán v Bergbuchu důl ve Zdaboři, t. zv. Ševcovský. Zdabořská šachta byla zaražena roku 1857. Stojí mezi statkem p. Hampejsa a Červenou. Má posud značnou haldu kamení, mezi nímž pěkné adinoly. Bývala šachtou větrací. Železný komín, trčící z ní, zasahuje do klenuté štoly, která ústí v Drkolnovském dole. Zdabořská šachta se hloubila až k překopu, hnanému z Drkolnova. Jím byly šachty spojeny a zároveň i s Dědičnou štolou, proto bylo upuštěno v hloubení a pracovalo se na příčném chodníku, kterým měly býti otevřeny žežické žíly. Zdabořská šachta dosáhla hloubky 109 m. Po roce 1877 sloužila pouze k větrání Švarcenberského couku. Od Zdabořské šachty vede štola k Červené po Řánkovic louku.

Od Zdabořské šachty se kopal vrchní příkop směrem ke Švarcenberské šachtě v Žežicích, aby se ohledal kraj mezi Zdaboří a bývalými žežickými šachtami. Pozoruhodných couků se však nenalezlo.