PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Drkolnov

Roku 1836 se založila nová kolmá šachta na Drkolnově, poněvadž tamní západně položená stará šachta Wolfgangova nepostačila větrným strojem zdvíhati důlní vody. Také se očekávalo, že se přijde hloubením nové šachty na stálá a mocná ložiska rudy. K poctě knížete Augusta Longina z Lobkovic, předsedy dvorní komory v záležitostech horních, který v roce 1837 po druhé “hory” navštívil, byla šachta nazvána Augustovou. S počátku byl důl opatřen větrným pohonem, ale tento byl záhy přeměněn na pohon vodní (vodní kolo). Po dvaceti letech se dolování přerušilo v hloubi 178 sáhů. V roce 1867 se tam opět dolovalo, jednak aby se blíže seznaly některé couky, jednak aby se sledovaly k Březovým Horám. V místech, kde se hnaly dva hlavní překopy (Žežický a Zdabořský), byly většinou couky železné. Šachta se vyhloubila na 425 m a měla se řešiti otázka, jdou-li couky od Březových Hor na jih. Na 2. patře byly důkladně zkoumány couky Ševčínský, Marie Pomocnice, Druhý nepojmenovaný, Václavský a Švarcenberský. Kromě slabé žíly leštěnce na Nepojmenovaném couku nebyl jinde galenit nalezen. Hlouběji se zkoušel i couk Wolfganžský, v němž se spoře nacházel závalkovitý galenit. Na 13. patře byly sice couky mocné, ale obsahovaly jen siderit, kalcit a pod. Jak bylo uvedeno, ukázal se na Druhém nepojmenovaném couku galenit a proto se za ním hnalo na 800 m až v místa Lazecké šachtice, kde se ukázaly baryty, chalkopyrit a jiné nerosty. Dobyvatelných míst se však nenašlo. V roce 1870 - 72 se zavedla na místě nepříhodné těžby po tunách (okovech) těžba šálami (klecemi). V obzoru štoly císaře Josefa II. (od Zdabořské šachty na východ) hnal se průkop, jímž se měly zkřížiti couky v návrší drkolnovském a žežickém. Po prorážce s dolem Švarcenberským v Žežicích měl tento překop sloužiti žežickému dolování jako postranní třída Dědičné štoly k odvádění vod. Roku 1872 byl tento překop 169,5 sáhů dlouhý a k proražení do Švarcenberské šachty zbýval “celík” (pevná skála) v délce 448 sáhů. I když byl překop 458 m dlouhý, přece k úplnému proražení již nedošlo. Stará šachta Wolfgangova byla sešlá a potřebovala nutných oprav. Byla sňata střecha a jiné opravy vykonány. V roce 1880 bylo vyrubáno na 3. 10. patře dosti rud. Poněvadž i zásob bylo dostatek, postavil se roku 1880 pro úpravu těchto rud “cabrych” (prádlo s litými a drátěnými síty). K zdvižení dostatečného množství vody pro letní prádlo, které tam bylo postaveno, spojila se s vodozdviží pumpa, která zdvíhala potřebnou vodu. Roku 1882 bylo letní prádlo přeměněno na trvalé. Augustův důl dal za 60 let pouze 276 kg stříbra a 638 q olova, ačkoliv se tam hnalo 5298 m překopů a couky se sledovaly v délce 12800 m. Roku 1896 byl důl definitivně zastaven. Roku 1899 se zbourala šachetní věž a v roce 1913 kotelna a komín.

Od doby, kdy část budovy vyhořela, zůstal důl opuštěn. Nyní tam jsou pouze byty příslušníků a přítomný vodák p. Kubík ošetřuje vodovodní zařízení.

Hořejší strouhy protékají lesem zv. Ševčiny, ve Zdaboři jsou vedeny pod zemí k vodovodnímu kolu (13 m průměr), na něž voda značnou vahou dopadá. Vodní kolo se otáčí, pohybuje pumpami, které zdvíhají za současného čerpání elektrickými pumpami pitnou vodu. Zvláštním přístrojem se voda chloruje a odvádí do vodního reservoáru v sousedním lesíku, odkud se potrubím vede do Příbramě. Voda ze struh, která padala na vodní kolo, teče podzemní štolou a vytéká u silnice (z Březových Hor k Bohutínu) za porážkou, kde se spojuje s vodou dolejších struh, přitékající z Drožďáku. Spojené vody odtékají k báňskému závodu. - Pitná voda se shromažďuje v podzemním průkopu Drkolnova, kde je mohutná nádrž asi 60 m dlouhá, opatřena nutnými hrázemi. Tam jsou svedeny také vody z ortu ševčínského, lazeckého a nepojmenovaného. Přebytečná pitná voda přetéká a odchází Wolfgangovou štolou až téměř k Litavce, kde proti Cafourkovu mlýnu vytéká. Za nedostatku vody na Březových Horách chodí tam lidé (“do štoly”) pro vodu. (V r. 1914 byly bleskem zničeny lité roury vodovodu březohorského pod Lazcem na délku 639 m. V roce 1915 nehoda se opakovala na témže místě. Tehdy bývala štola proti Cafourkovům přímo obléhána)

Dnes mají Březové Hory nový, vydatný vodovod.

Pod struhami při cestě do Drožďáku k Drkolnovu lze spatřiti zbytky kutací šachtice s malou štolou, odkud voda vytéká. Podobně i mezi hostincem “Šťávnice” a hřbitovem byl kutací šorf, který již řadu let je srovnán se zemí. Pod Drkolnovem dosud žije starý “forman” p. Vojtěch Vojíř, který vozíval za doprovodu vojáků “po nápravě” (vozem) z horního ředitelství do Prahy stříbro a zpět černý prach.