PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Lillka

Staří kutéři věnovali zvláštní pozornost Černojamské žíle, v okolí dnešní Lillky. Roku 1855 vyhloubili na poli měšťana Holého kutací šachtu a hnali z ní příčný chodník. Zároveň z Černojamské štoly otevřeli Dolejší černojamskou žílu, přišli však na vytopené stařiny. Vyhloubila se tedy nová kutací šachta severozápadně od Poncova dvora. Šachta narazila na starý příčný chodník, jímž se horníci dostali k Dolejší černojamské žíle. Na chodníku stařin byl nalezen starodávný rumpál na podpěradlech. Z kamení, jímž dřívější kovkopové zatarasili chodník, dobylo se slušných rud. Pak se kutalo po Hořejší černojamské žíle při Poncově dvoře u vozové cesty k Podlesí. I z této kutací šachtice se hnaly příčné chodníky. Po důkladných kutacích pracích byla založena 20. října 1857 mezi Hožejší a Dolejší Černojamskou žílou kolmá hlavní šachta Lillka (má jméno po guberniálním radovi Lillovi z Lillienbachu).

K Lillce patřil couk Zaječí a oba couky černojamské. Měla 18 pater při hloubce 453 m. Z 18. patra se hnal 450 m dlouhý překop, jímž byl v hloubce Strachenský couk naražen a pak ještě 280 m sledován. Dobyvatelný nebyl. Lillka měla krásné nerosty. V mělku cerusit (běloba), vulfenit (žlutoba), malachit, walentinit, hlouběji pak nasturan (uraninit či smolná ruda uranová, o níž se dříve nevědělo, že obsahuje radium), ryzí stříbro, nikelin, pyrargyrit, proustit, tetraedrit, argentit, alemontit, chalkopyrit, pyrit, červené kalcity, baryty, milerit a j. 16 couků na různých patrech se sledovano v celkové dolce 9000 m, překopů se hnalo na 3700 m. Ačkoliv se v Lillce nalezlo dosti ryzího stříbra (nejvíce roku 1874), přece se tam dolování skončilo šestimiliónovým deficitem.

V roce 1894 - 96 dala Lillka za celou dobu těžby nejvíce stříbra: 2176 kg. Obě úpravny u Lillky a u Příbramě měly 15 úpravárenských strojů a 12 pěcholů. Tehdy bylo v celém úpravnictví zdejšího závodu 612 úpravárenských strojů a 370 pěcholů o 1077 KS.

8. srpna 1900 vyhořela šachetní budova Lillky i prejtovna. Přihlížel jsem tomuto smutnému divadlu. Vzpomínám na odvážného důlního tesaře (později byl důlním) Václava Khýra z Březových Hor, který byl při požáru poraněn. Po požáru byly práce na Lillce zastaveny.