PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Podlesí

Svahy Třemošné bujnými lesy dosahovaly až po Litavku, která četnými výmoly a horskou vodou bývala útočištěm raků a hbitých pstruhů. Nazývala se také Pstruhovým potokem. Z dob, kdy byla zřízena městská puchýrna pod Dolejší Oborou, zabránila otrávená voda rybám přístup do horního toku. Podlesí vzniklo v době, kdy Příbram začala zpracovávati železnou rudu. U Litavky byly postaveny tři hamry a chalupy hamršmídů. Když se rozšiřovala huť, byly vystavěny u ní chalupy “U červeného psa”, dnešní Nové Podlesí. Roku 1691 navrhoval Bittner znovuzřízení staré hutě, která za velkého rozkvětu březohorských dolů v minulých dobách stávala v Podlesí, ale časem se rozpadla, byla bahnem zanesena tak, že na zarostlém místě stěží bylo lze poznati, kde huť stála.

Před dnešním domem p. Braniše je dosud znáti struskový odval. Při opravě tohoto domu se nalezly výklenky, pícky a pod podlahou drobné rudy, patrně pozůstatky staré “prubovny”. Blíže huti stávaly podlessé puchýrny. Některá stavení v Podlesí nasvědčují tomu, že dolování mělo v Podlesí pracovní oddělení. Dům p. Matějíčka stojí stojí na místech bývalé prubárny, zadní dům byl patrně puchýrna, o čemž svědčí vodní struha od bývalého Teskovic mlýna vedená do nádrže p. Antropiusa a z ní na tehdejší stoupy. Odtok byl nedaleko nynějšího transformátoru přímo do Litavky. V polovině 18. století měla stará puchýrna 9 pěcholů, 2 čističe a 1 propíraliště. V puchýrnách (stoupách) se ruda pěcholy drobila, podobně i ve mlýnech. Ve splavovnách (“šlemovny”) vodou na splavech se odlučovala těžší ruda od lehčích jalovin. Šlich je jemná rudová měl v úpravnách splavováním získaná. Podlesské puchýrny měly vodní kolo. Při staré kovárně byla studna s pramenitou vodou, v níž se kalily broušené vrtáky. Nosičky je pak roznášely po šachtách. Proti kovárně byl “Kohlhaus”, sklad dřevěného uhlí pro kováře. V Podlesí byly splavy ve splavovně Thinfeldských stoup.

Podnes je toto místo zřetelné, i spád vody při silnici za “špitálem” ke Stříbrné Huti. Thinfeldské stoupy měly 61 úpravárenských strojů. Se stavbou Thinfeldu se počalo roku 1846. Jméno jest podle c.k. ministra hornictví Ferdinanda Thinnfelda.

Puchýrna měla na třech pod sebou umístěných spádech tři stupníky s 45 pěcholy. Níže byla “šlemovna” se 16 odstrkavými splavy a kotelna.

Roku 1851 byla stavba dokončena a bývalé dvě podlesské puchýrny zastaveny. V roce 1882 vystavěla se od Thinfeldu k huti 1240 m dlouhá úzkokolejná dráha. - Později Thinfeld nevyhovoval. Založena byla tedy nově puchýrna vojtěšská (roku 1862) na 48 pěcholů a otevřena v roce 1865. Budovy Thinfeldu byly v roce 1895 zbourány. - V Podlesí bývala také horní kovárna, jejíž budova je dnes proměněna na byty příslušníků hor. závodu. Kovárna zásobovala skladiště “Zeugamtu” (správu zásob - materiálu). Kovárny byly zrušeny, když se otevřely strojnické dílny na Březových Horách. Podobně byla zrušena i stará dřevěná kovárna pod Anenským dolem, na jejímž místě se vybudovala vertikální úpravna, za války rusko - turecké lidově zvaná Plevno. -

Od Podlesí se kdysi hnala pod vojtěšská prádla březohorská štola Matky Boží. V roce 1862 byla rubána z Podlesí vodní štola, aby se odváděla voda z vojtěšských úpraven na Anenský důl. Proti starobylému Kášovu mlýnu vyúsťovala Tříkrálová štola, která mířila pod Lillku.

Horní závod měl pro zraněné horníky v Podlesí nemocnici v chalupě, jíž se dosud říká Starý špitál. Opatrovníkem býval tam starý Benda, který zraněným také vařil. V pozadí domku bylo jest viděti okénko bývalé umrlčí komory. Před špitálem řada topolů bývala svědkem, jak na primitivních nosítkách se přinášeli zranění horních. Z Březových Hor dovházel dvakráte denně lékař do špitálu. Po Bendovi opatroval zraněné Matěj Černý. Když byla v Příbrami vystavěna okr. nemocnice, byl podlesský špitál zrušen.