PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Obecnice

O starém dolování u Obecnice jest zachována zpráva z roku 1556, v níž se uvádí mezi kutištěm obecnická jáma Reichentrost Funtgrueben sambt Peiden Nechster Mossem Am Hasel Pergh. Jámu řídil hormistr Lukáš Pergkman. Roku 1562 žádali těžaři císaře o podporu na dolování v Obecnici. Podle starých listin byla zde šachta a štola, ale výsledky těžení nebyly valné. Na dole Reichentrostu se pracovalo po dlouhou dobu. V knize nedoplatků se uvádí, že v Obecnici na Haselberku se kutalo ve dvou dolech, Reichentrostu a Božím daru. Hormistři na Bohatém potěšení byli vesměs Němci. - Na “Bohatém dole obecnickém” těžila zvláštní společnost do roku 1610. Později zde výhradně dolovala obec příbramská, a to až do roku 1623. Roku 1661 se opět ujala obec dolování. V letech 1665 - 75 byl to jediný důl, na němž se na Příbramsku dolovalo. Arcivévoda několikráte žádal císaže Maxmiliána o pomoc na ražení štol a větrání šachty. Sám přispěl 30 tolary. Štola dosáhla 250 sáhů délky. I česká komora prosila, aby obecnickým těžařům dyl desátek na čas prominut. Výsledky dolovány byly však špatné, proto se zastavily práce na dlouhou dobu. 1748 pokusil se dobříšský kníže Mannsfeld o dolování, ale brzy toho zanechal. Příbramští kutéři roku 1760 opustili doly úplně. Roku 1772 byla šachta arcivévodkyně Marie Anny vyspravena a zřídil se na ní stroj (žentour na čerpání vody) pro dva koně. U šachty se připomíná couk severojižní. Měl sice rudy, ale byl v celku chudý. I u nedalekých Ovčin byla kutací šachta, o čemž svědčí dnes méně zřetelné odvaly. Podobná šachtice bývala i na Dubodé hoře za Novým Podlesím. Dubová hora je mezi Podlesím a Osečí. Ještě v roce 1775 bylo v Obecnici vytěženo 39 centů olova a 27 hřiven stříbra. V záznamech Bratrské pokladny z roku 1775 se uvádí výtěžek z Obecnice. “Item od Bohatého Potěšení v Obecnici 29 zl. 47 ˝ kr.” Současně je připsáno: “Hornímu chirurgu za pouštění žíly a tahání zubů roční plat 3 zl.” V září 1885 se začal okrsek u Obecnice opětným kutáním zkoumati. Nedaleko okresní silnice blíže hřbitova se dělalo na kutacích rýhách zvaných reše v délce 447 m. Odkryly se mnohé železné žíly, z nichž zvláště žíla sedmá zasluhuje zmínky, protože z ní připravená rudní měl vykázala zlomek procenta stříbra. Část tamních pozemků posud se nazývá “Hory” -

V roce 1813 se připomíná, že správci železných dolů dobříšského knížete v Obecnici byla udělena dolová míra (t. zv. železný důl Karolinin) při odkryté železné žíle pod Březovými Horami směrem k Příbrami.

Procházejíce obecnickým koutem zapomínaného podbrdského kraje, najdeme v okolí asi osm míst, která ještě znatelnými haldičkami mluví k nám o zašlém kutání. V novější době přišlo se při zakládání jámy v Obecnici ve směru severním na starý zasypaný důl, blíže něhož se propadla část cesty. V roce 1912 se rozhodlo báň. ředitelství v Příbrami (když na staré haldě Marie - Anna se nalezl leštěnec olověný, plavý a blejno zinkové) založiti tam novou šachtu, zvanou “Bohatá naděje”. Nejprve se na povrchu zkoušelo třemi příkopy. Pak se hloubila při silnici šachta (5,2 x 2,6 m). Za války (1915) nebylo uhlí ani třaskavin, proto se důl vytopil. Až zase roku 1916 byly práce zahájeny. Roku 1918 bylo dosaženo zasypané staré šachty Marie - Anny. Vydatnější rudní žíla však po 25 m vyhluchla. Nová šachta byla 59 m hluboká. Hnaly se z ní dva překopy, západní 80 m dlouhý a východní 29 m délky. Od západního překopu byla hnána po žíle chodba ke staré šachtě (i za ní - celkem 651 m), ale beznadějně. Nedostatek uhlí i jiných potřeb, zvláště potravin pro hladovějící horníky, byly příčinou, že havíři práci několikráte zastavili a konečně zahájili pasivní resistenci. Po ukončení války byly veškeré práce v Obecnici zastaveny. Znovudolování si vyžádalo 630 tisíc korun nákladu.