PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Sádecký důl

Zbytky prastarého dolování možno sledovati severozápadně od Sádecké šachty. O bývalém dolování svědčí též zpráva, že roku 1539 a 1540 bylo povoleno dolovati Wolfovi Krajíři z Krajek v Sádku, Drahlíně a Německé Lhotě na 6 let. Jindy se připomíná důl u Německé Lhoty. Kutací šachta Sádecká byla zaražena v listopadu 1859 za příčinou prozkoumání území na sever od Lillky, ležícího v druhém pásmu droby. V železitých žilách se objevil zrnkovitý galenit. Podle ověřených ložisek, jež Sádeckou štolou se překopaly a podle nalezených rud se vyměřily na sádeckých i jalovčinských žilách důlní míry a 6. července 1866 zarazila se tam hlavní Sádecká šachta. Hloubilo se téměř na 250 m a zřídilo se 12 pater. Roku 1871 se postavila nad šachtou kavna. Na zdvíhání vody a ke hnaní vratidla řemenem byla postavena lokomobila o 6 KS. Po 30 let s řískou vytrvalostí a úsilím se pracovalo a hnalo mnoho metrů příčných chodeb. Slabé žilky galenitu a tetraedritu zvolna však vymizely. V žilách převládal vápenec, ocelek, diorit a něco barytu. Koncem května 1889 byl důl zastaven. 1893 se rozbourala i budova Sádecké šachty.

Tato šachta byla památná medově zelenými, deskovitými baryty velkých krystalů.