PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Ještě z dějin Březových Hor

6. září 1836 vypukla na Březových Horách a okolí cholera, která mnoho horníků zkosila. Onemocnělo 1030 osob, z nich 247 zemřelo.

V roce 1841 byly zřízeny masné krámy na haldě, zvané Kovárna, v místech, kde kdysi bývala Kovářská šachta.

Roku 1843 bylo k nám povoláno na 200 německých horníků z Rudohoří, zvláště z jáchymovských dolů.

Ve schůzi představenstva práva městského král. hor. městečka na Stříbrných horách Vrchu březového bylo 22. února 1849 usneseno, “aby židé do města vstupujíce mýtného 6 kr. con. m. v obecní kanceláři zaplatili za každý den, čímž povolen jim pobyt v městě”.

Roku 1850 cholera zuřila opět na Březových Horách. Této zákeřné epidemii padlo zvláště mnoho žen a dětí za oběť.

24. června 1864 byla otevřena na Březových Horách lékárna. Prvním majitelem lékárny byl Jan Ullmann.

Proslavené báně březohorské byly navštěvovány četnými vědci (Barrande a j.), odborníky a vynikajícími osobnostmi různých národů. Na př. na Vojtěšském dole sfárali dva Egypťan; Abel Rahman Muhamed z Kahiry a Mustafa Magdaly z Jerusalema. V roce 1870 sjel do dolů inženýr Francisco Azuero z J. Ameriky a j. Roku 1889 fáral na Mariánském dole rakouský arcivévoda František Ferdinand d°Este. Když seznal těžkou horníkovu práci, daroval chudým obce 100 zl.

Dr. Emil Holub, slavný cestovatel, jehož památného výročí bylo 1932 vzpomínáno, navštívil se svou chotí Březové Hory a závod si podrobně prohlédl.—

V roce 1872 bylo povoleno, aby horníci si zřídili potravní spolek “Horník” k lacinějšímu opatřování potravin, oděvu, paliva a jiných potřeb.

Pošta listovní bývala donášena na Březové Hory z Příbramě. Listonošky (bývaly v Příbrami pouze dvě) vybíraly za dodání dopisu 1 kr., ale březohorští museli platiti 3 kr. Teprve 10. února 1881 byl otevřen samostatný poštovní úřad na Březových horách.

V roce 1881 byla přestavěna stará radnice.

V roce 1882 převzal správu závodu Jiljí Jarolímek, Čech, bývalý úředník úpraven. Pro přespolní horníky zřídil noclehárny (1884 první část, 1886 druhou část) se 124 postelemi. Dříve spávali vzdálení horníci v přeplněných světnicích zdejších horníků. Důležitým opatřením Jarolímkovým bylo zřízení polévkárny, v níž se horníkům levně dostávalo ranní a polední polévky. Lázně (koupelny a sprchy pro horníky) a dělnické domky k obývání jsou také památníkem, který jarolímek po sobě na Březových Horách zanechal.

5. července byly svěceny dva nové hornické prapory. kmotrami byly císařovna Alžběta a arcikněžna Stefanie. Daly se zastupovati hraběnkami Luisou a Marketou Clam-Martinicovou. Prapory světil pražský arcibiskup hrabě Schönborn. Oba prapory mají na jedné straně uprostřed rakouského orla a v rozích stříbrem vyšité znaky. První prapor má na spodní straně obraz patrona horníků sv. Prokopa, druhý patronku sv. Barboru. Stuhy jsou zdobeny jmény kmoter a letopočtem.

V témže roce mají horníci na Březových Horách již tři spolky: “Podpora”, “Strojník”, “Horník”.