PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Vojtěšský kostel

První snahy o vystavění nového kostela se projevují do roku 1836, kdy za ředitele hor Mayera se sráželo horníkům při výplatě na stavbu kostela. Peníze se ukládaly bratrské pokladně a za část jejich se položily základy, jejichž zbytky lze viděti kolem prokopského kostelíka. “Fondu prokopské kaple”, jenž byl před rokem 1849 založen z dobrovolných příspěvků havířů (roku 1887 činil 4000 zl.), použilo se ke stavbě nového kostela na náměstí, na úpravu nového kostela v Bohutíně se dalo 500 zl. a ostatek se věnoval roku 1888 na stavbu opatrovny a sirotčince (4000 zl.), “v němž nejméně 12 chudých sirotků hornických do ukončení školní návštěvy přístřeší nalézti má”.

Současně byl těžařstvem založen fond (30 000 zl.) pro hornické sirotky bez ohledu na domovskou příslušnost.

Horní úřad daroval obci k okrášlení náměstí t. zv. Šmídovský pahrbek (čís. ob. 28 - parc 2945). Roku 1873 byl koupen od p. K. Vimra za 3600 zl. hostinec se stodolou. Tento dům byl shledán vhodným místem pro kostel. Vedle stojící masné krámy určeno adoptovati na příští faru.

V roce 1876 poskytlo ještě hor. ředitelství pozemek čís. parc. 3316 pro kostel. Roku 1878 koupila obec domek od manželů Urešových za 700 zl. k rozšíření stavebního místa pro kostel.

Roku 1886, kdy se započala stavba nového kostela, byly obavy, že při kopání základů přijde se na staré štoly, nebo i bývalé šachtice. Obavy byly oprávněny, neboť se narazilo na průkopy a stařiny na visutém couku v blízkosti bývalé Kovářské šachty. Bylo tedy nutno přeložiti stavbu poněkud severovýchodně a učiniti při stavbě základů nutná opatření. V komisi, která místo ohledávala, byli: Václav Synek, c.k. vrch. hor. rada - Emil Langer, c.k. hor. rada - Josef Schmied, c.k. vrch. hor. měřič - a snaživý c.k. vrch. hor. správce Karel Brož, tehdy člen měst. výboru. Následkem přemístění bylo potřebí koupit domek č.p. 43 od J. Žůčka za 1900 zl.

Do základů kostela byly vloženy památné peníze ze základního kamene, připraveného kdysi pro stavbu rozšířeného prokopského kostelíka, z kteréžto stavby roku 1836 sešlo. Kromě peněz jsou v základech uloženy pamětní spisy, řada časopisů a pod.

Podle nejvýnosnějšího tehdy dolu Vojtěšského byl zasvěcen kostel sv. Vojtěchu (21. září)

Nový kostel, dokončený roku 1889 podle plánů architekta Münzbergra se slohu renaissančním, vyžádal si 100 000 zl. nákladu. V půčelí je polychromovaný relief od Čapka (Ježíšek drží v rukou březovou větvičku, symbol stříbrných dolů Březových Hor, vytepanou z našeho čistého stříbra klenotníkem Mauderem z Prahy). V báni věže jest uložena fotografie “Pohled na slavnost zakládání kamene k tomuto kostelu”, “Fotografie v pokročilosti stavby 5. července 1888”, pamětní spis o dosažení 1000metrové hloubky z roku 1875, 24 různých časopisů a listiny o vzniku a historii kostela.

Stará přízemní fara z roku 1879, která stála pod dnešní radnicí na místě zdi proti obchodu pí. Kovářové, byla rozbořena a nahrazena novou.

Pro kostel byly zvonařem Diepoldem v Praze ulity čtyři zvony za 6500 zl. Byly provedeny v renaissančním slohu podle návrhu architekta Münzbergra. Na zvonech byly obrazy patronů, městský a hornický znak, obraz kostela, český lev, rakouský orel a pásy ozdob. Největší zvon Vojtěch vážil 2100 kg, Marie 1000 kg, Anna 448 kg a prokop 252 kg, úhrnem 3800 kg. Za války byly zvony zabrány (kromě Anny) k válečným účelům.

Městská rada vydala na paměť vybudování nového chrámu pamětní stříbrný peníz, velikosti zlatníku. Na líci peníze jest relief kostela s hornickým znakem a datum 21. září 1890. Na rubu je nápis “Na památku svěcení chrámu Páně sv. Vojtěcha na Březových Horách”. ----