Dějiny českého rudného hornictví v letech 1918 - 1945

Niklorudné hornictví

V českých zemích bylo známo pouze několik výskytů niklových rud, v nichž bylo jen málo průmyslově zužitkovatelných zásob niklu. Patřilo k nim především niklorudné ložisko sirníkového magmatického typu u Šluknova, v němž se nikl vyskytoval jako izomorfní příměs pyrrhotinu, vázaného na gabrodioritické horniny. Z tohoto ložiska se těžily niklové rudy po 1. světové válce jen několik let ze dvou dolů, a to z dolu Frischglück ve Šluknově a v dole v Rožanech.

V dole Frischglück (jáma 55 m hluboká) se dobývala rudní žíla o mocnosti 0,3 - 2,5 m , jejíž rudnina měla až 7 % Ni a 2 % Cu. Od roku 1920 v něm byl provoz zastaven.

Niklorudný důl v Rožanech (jáma 80 m hluboká), který patřil Jáchymovskému těžařstvu pro výrobu radia a jiných hornických a hutnických výrobků v Praze, těžil rudu s obsahem 2 - 8 % Ni a 0,7 % Cu z žíly o mocnosti 0,1 - 4,5 m. Ruda byla upravována ve vlastní malé úpravně o kapacitě 20 t/8 h. V roce 1924 bylo dobývání niklové rudy zastaveno.

Za 2. světové války bylo pak v roce 1943 objeveno u Křemže jihovýchodně od Českých Budějovic ložisko niklových rud většího rozsahu, vázané na hadcový masiv postižený lateritickým zvětrávacím pochodem, při němž zvětráváním uvolněný nikl vytvořil složité hydrosilikátové nerosty, hromadící se v pásmu až 18 m mocném a obsahující 1,8 - 6 % Ni. Těžba niklové rudy z tohoto ložiska nebyla do roku 1945 zahájena.