Praha 8
Akciová společnost strojírny, dř. Breitfeld, Daněk a spol. / Českomoravská - Kolben - Daněk / ČKD Karlín - Dukla
Křižíkova, Pernerova, Šaldova, Thámova ulice
Akciová společnost strojírny vznikla roku 1872 spojením strojíren Breitfeld a Evans a Daňkovy strojírny. Roku 1927 byla karlínská strojírna sloučena se závodem Českomoravská - Kolben do koncernu ČKD.
V současné době (2007 - 2008) probíhá rozsáhlá přestavba objektů na obytné, komerční a kancelářské prostory.
Lisovna řepkového oleje D. G. Fischel Söhne
Šaldova 219
Lisovna a rafinerie řepkového oleje byla vybudována v letech 1862 až 1864 firmou D. G. Fischel. V provozu byla ale jen deset let. Následně byla převzata Akciovou strojírnou dř. Breitfeld, Daněk a spol. V roce 1950 byly objekty předány od ČKD Československým automobilovým opravnám.
V současné době probíhá přestavba na byty.
Strojírna Havelka a Mézs
Pobřežní 19, Prvního pluku 17, 21
Základem strojírny byla původní továrna firmy J. C. Bernard, která vyráběla Peltonovy a Francisovy turbiny. Výroba v 60. letech 19. století zanikla a a areál převzala firma Havelka a Mézs, která značně rozšířila výrobní objekty, vybudovala mědikovnu, kotlárnu, slévárnu a další provozy pro výrobu cukrovarských strojů a zařízení. Dále vyráběla stroje pro prádelny a žehlírny. Roku 1953 byla sloučena s ČKD Dukla,
Dnes (2008) je část upravena pro administrativní prostory a část slouží jako skladiště. - Aktuální stav v roce 2010 je smutnější, v sousedství se staví nový kancelářský komplex a část továrny byla zbourána
Tovární areál
Na Špitálsku
Autoopravna Praga
Pernerova 35
Stavbu provedla podle návrhu architekta Karla Vlka v letech 1929 až 1931 stavební firma Nekvasil.
Strážní domek Olomoucko - pražské dráhy
Pernerova 36
Vozovna Karlín
Sokolovská 113, Šaldova 36
Jedná se o nejstarší pražskou vozovnu, která nahradila původní objekty koněspřežné tramvaje. Vystavěna byla roku 1893. Později byla upravena odstavování elektrických tramvají, které se zde odstavovaly do roku 1951. Později byly objekty využívány jako garáže.
Dnes zde sídlí autosalon.
Vydrova továrna
Pobřežní 6
Dnes administrativná prostory.
Dynamitka Nobel
ulice V Zámcích
Továrna byla založena roku 1868 jako první provoz na výrobu dynamitu v Čechách. Proboz byl zaájen roku 1870 za osobního dohledu Alfreda Nobela. Výrobky byly dodávány pro důlní podniky a vojenské správě. Později zde byly vyráběny průmyslové trhaviny chloratit a astralit. Od roklu 1923 zde byla zřízena muniční továrna. V současné době slouží část objektů jako sklady a zbytek chátrá.
----------
Kollárova ulice
Měnírna Rokoska
ulice V Holešovičkách
Nákladové nádraží Rohanský ostrov
Podrobnosti viz rubrika Železniční trať Praha Vysočany - Praha Těšnov.
foto jaro 2010 | |||||
stav v březnu 2011 | |||||
stav v říjnu 2011 - nádraží zmizelo za novou administrativní budovou | |||||
Vydrova továrna poživastin / Prometheus
V Holešovičkách 41
Továrna Františka Vydry byla vybudována v letech 1910 - 1912 Ferdinandem Šamonilem. Původně se zde vyráběla hořčice, polévové koření, oplatky a podobně. V roce 1929 zde byla zřízena tiskárna hornicko - hutnického nakladatelství Prometheus. V současné době objekty slouží jako sklady a v části sídlí Ústav mechaniky hornin ČSAV.
Chemická továrna Carl Rademacher a Co.
Křižíkova 44
Chemická továrna C. Rademachera a E. Prochasky byla vybudována roku 1862 bývalou Packovu továrnu na vagony v Karlíně. Po roce 1920 byla výroba z hygienických důvodů zastavena a areál přestavěn. Část areálu byla zbourána a zbytel sloužil jiné výrobě. Dodnes zachovaná část byla adaptována na prodejnu potravin.
Mazutová kotelna Invalidovna
sídliště Invalidovna
Kotena byla postavena podle projektu JanaŽelezného a Františka Bäumelta v letech 1964 - 1966. Slouží k vytápění okolního sídliště.
Battistova cihelna
ulice U Prefy
Cihelna Josefa Battisty byla první parostrojní cihelnou v Praze. Vyrábět začala roku 1898. V provozu byla do roku 1939. Později objekty sloužily jako sklady. V současné době je cihelna památkově chráněna a využívána pro komerční účely.
Negrelliho a Spojovací viadukt
Projekt viaduktu, spojujícího nádraží Bubny s Masarykovým nádražím navrhl Alois Negrelli společně s Janem Pernerem roku 1842. Samotná stavba probíhala v letech 1846 - 1849.
Následně bylo řešeno propojení nádraží Bubny s Libní. Projekt zpracoval Karl von Ruppert a do provozu byl uveden roku 1851.
pohled z vrchu Vítkov | |||
rozbočení viaduktů | |||
Spojovací viadukt, v pozadí tunely Nového spojení | |||
Negrelliho viadukt | |||
Vodní elektrárna Štvanice, jez a plavební komora
Vodní elektrárna byla vystavěna v rámci regulace Vltavy v letech 1907 - 1914. Vybavena vyla svislou třístupňovou Francisovou turbínou a elektrický výkon byl 500 kW. Z důvodu značného opotřebení strojného zařízení byla elektrárna v roce 1972 odstavena z provozu. V letech 1984 - 1987 proběhla celková rekonstrukce vodního díla Štvanice. Elektrárna byla vybavena třei Kaplanovými turbínami o celkové výkonu 5,7 MW, což je přibližně spotřeba pražského veřejného osvětlení. V provozu je dodnes.