Praha 7
Továrna na vodoměry Adolf R.Pleskot
Komunardů 3, 5
Původní továrnu založil Adolf R. Pleskot roku 1884 pro výrobu armatur a roku 1910 ji přebudoval na První českou továrnu na vodoměry. Roku 1912 byl celý prostor rozšířen přístavbou další dílny. Po roce 1989 byl celý objekt navrácen původním majitelům. V současné době je celá továrna citlivě upravena a přebudována na kanceláře.
Akciový parní mlýn
U Uranie 14
Stavbu mlýna provedla v letech 1909 - 1911 firma Amme, Giesche and Koenegen se sídlem v Braunschweigu. Současně bylo vybudováno obilní silo (dnes už zbourané). Ve věžové nástavbě byl umístěn požární vodojem. Roku 1911 byl vedle mlýna postaven firmou Eduarda Asta osmipodlažní sklad mouky. Roku 1960 proběhla rekonstrukce strojního zařízení a parní pohon byl nahrazen elektrickým. Mlýn byl v provozu do 90. let 20. století, nyní je část opuštěna a část přestavěna pro komerční účely.
Dr. F. Zátka, Pražské pekárny a sodovkárny
Jankovcova 2
Potravinářský provoz nechal v letech 1910 - 1911 vystavět JUDr. Ferdinand Zátka podle projektu B. Štěrby. Další rozšíření provozu proběhlo roku 1928, kdy byla postavena hala sodovkárny podle projektu O. Brabce. V nobější době se zde vyráběly limonády Citro coly a Aro coly. Dnes je objekt šetrně zekonstruován pro administrativní účely.
-------------------------
ulice Přívozní
Přádelna bavlny Leopolda Mahlera
Ortenovo náměstí
Původní přádelnu nechali vystavět Leopold Mahler a Adolf Leiner v letech 1889 - 1890 odle projektu Johanna Kindla. Současný vzhled přídelny pochází z let 1902 - 1903, kdy ji nechala zrekonstruovat švýcarská firma Séguin and Knobel. Z důvodu vysokého nebezpečí požáru byl vybudován nárožní věžový vodojem. Dnes je objekt využíván Českou poštou.
Skladiště Jednoty hospodářských družstev
Jankovcova 18
Skladový areál se sýpkou vystavěla v letech 1920 - 1922 pro Jednotu hospodářských družstev firma Nejedlý a Řehák podle projektu Emila Králíčka. Dnes haly slouží jako skladiště.
Rössler a Fischer, továrna na zpracování koření
Osadní 28
Původně se jednalo o strojírenskou továrnu, vybudovanou podle projektu Antonína Žižky. Ta byla roku 1934 přestavěna firmou bratří Kalichů pro firmu Rössler a Fischer, která se zabývala zpracováním koření. Roku 1972 byla továrna upravena pro administrativní účely. Dnes jsou zde kanceláře a prodejny.
První pražský měšťanský pivovar
U průhonu 13
Pivovar byl vybudován v letech 1895 - 1897 stavební firmou V. Nekvasila, strojní zařízení dodaly strojírny Ringhoffer, elektrozařízení Křižík a pivovarskou technologii dodala firma Novák a Jahn. Ihned po zprovoznění první varny byla zahájena výstavba druhé varny a dalších sklepů. Další rekonstrukce proběhla ve 20. letech 20. století, kdy část strojního zařízení dodaly Škodovy závody. Pivovar byl v provozu do roku 1997. v současné době zde probíhá přestavba na komerční a obytnou zónu.
Ochranný a obchodní přístav a seřaďovací nádraží
Praha 7, Jankovcova ulice
Přístav byl vybudován v letech 1892 - 1894 firmou Vojtěcha Lanny. Roku 1905 bylo k přístavu připojeno seřaďovací nádraží s budovami podle projektu Františka Sandera. Součástí přístavu je i areál Veřejných skladišť, které v letech 1926 - 1928 postavila Českomoravská stavební společnost společně s firmou K. Skorkovského podle projektu Františka Bartoše.
V 90.letech 20. století přístav přestal sloužit lodní dopravě a roku 2005 byly vytrhány i koleje seřaďovacího a nákladového nádraží. V současné době začíná konverze pro obytné a administrativní využití.
Nádraží a depo Praha Bubny
areál mezi ulicemi Argentinská a Bubenská
Železniční provoz z Prahy do lovosic po Státní dráze zde započal roku 1850. Nádraží zde bylo vybudováno až po roce 1866. V roce 1868 byla v Bubnech připojena trať Buštěhradské dráhy od Kladna. V té době byly také vystavěny dílny a další zázemí provozu. Největší hala oprav zabírala plochu 160 x 65 m, jejíž krovy neslo 136 litinových sloupů.
Na nákladní část nádraží bylo dříve napojeno větší množství vleček - do elektrárny, městských jatek, plynárny a hlavně do holešovického přístavu. V současné době vlečky zanikly, jen do elektrárny je ještě zachované kolejové napojení.
Část dílenských prostor v současné době zabírá firma Ateco ŽOS, které zde provádí opravy osobních a poštovních vozů. Zbylé haly slouží jako sklady nebo jsou opuštěné. Skladové prostory jsou rozpronajímané a většina kolejiště je nepoužívaná. Do budoucna zde má vyrůst nová obytná a komerční zástavba.
Továrna na rukavice bratři Fischerové
křižovatka Tusarova, Na Maninách
Stavbu podle projektu P. A. Kopetzkého provedla roku 1922 firma R. Ehrmanna.
Továrna K. Morstadt
Dělnická 43
Nová továrna byla postavena roku 1912 na místě bývalé Perutzovy přádelny bavlny podle projektu architekta Pollerta. V současné době je objekt upraven pro komerční účely.
Václav Kutina, závod k nakládání a uzení ryb
křižovatka Jankovcova, Tusarova
Objekt z roku 1915 byl po roce 2000 upraven pro sportovní a kulturní účely.
--------------------
Jateční 47
--------------------
Tusarova ulice
--------------------
Dělnická 32
--------------------
Dělnická 27
Betonárna Holešovice a vlečka
Jankovcova ulice
--------------------
Bubenská 18
Císařský mlýn, papírna
Za Císařským mlýnem
--------------------
Dělnická 63, V Háji 26
--------------------
křižovatka Dělnické a Osadní ulice
Sklady Ferra a.s.
U Pergamenky 1455
Sklady byly postaveny v letech 1928 - 1929 podle projektu Josefa Kříže, Sklady byly napojeny na vlečku, která vedla od nádraží Praha Bubny k holešovickému přístavu. Dodnes sklady slouží původnímu účelu (Ferona).
Pergament - Papier Fabrik, Pergamenka
Argentinská 40
Původní továrnu založil roku 1887 Hermann Schlüter. Největší modernizace proběhla ve 30.letech 20. století firmou Pohl a Kutsche, kdy byla továrna napojena na železniční vlečku jsoucí z bubenského nádraží do holešovického přístavu. Od poloviny 40. let 20. století slouží objekty pouze jako sklady.
--------------------
Komunardů 39
Freidrich a Haaga, továrna na stroje
křižovatka Dělnická, Na Maninách
Továrna byla postavena podle projektu J. Pollerta roku 1921, později byla přestavěna.
Zámečnická dílna a slévárna Františka Richtera
Přístavní ulice
Franta Anýž, závody pro uměleckoprůmyslové práce kovové
U Průhonu 40
Továrnu založil šperkař, slévač a kovolitec Franta Anýž roku 1912. Roku 1922 byla k objektům přistavěna slévárna s kelímkovými pecemi. Hlavní výrobní program tvořily litinové lampy pro veřejné osvětlení. Slévárna byla zrušena roku 1988.
Osvobozená domácnost
Plynární ulice
Prefa
ulice Pod dráhou
Sklad
Jankovcova ulice
Čistírna odpadních vod Bubeneč
Papírenská 6
Budova čistírny byla postavena v letech 1901 - 1906 firmou stavitele Bělského podle projektu W. H. Lidneye. V provozu byla do roku 1962. Dnes je zde Ekotechnické muzeum.
Více též v rubrice Insdustriální památky - Kanalisační čistírna v Bubenči
--------------------
Strojnická ulice
Ústřední jatky a dobytčí trh
Bubenské nábřeží 13
Jatka byla dána do provozu roku 1895. Vlečkou byla napojena na nádraží Praha Bubny. Postupně bylo provedeno několik rekonstrukcí a doplnění strojního zařízení. Provoz byl ukončen roku 1983, kdy byly uvedeny do provozu nové závody v Čakovicích a Písnici. Dnes areál slouží jako tržnice a sklady.
R. Englert a Dr. F. Becker, továrna lučebních výrobků a barev
Komunardů 6
Továrna na tiskové barvy, maziva a chemikálie byla zakožena roku 1882 chemikem F. Beckerem a společníkemR. Englertem. Po roce 1945 zde sídlilo několik firem, mimo jiné i Geologický průzkum. Z té doby je na nároží ulic Komunardů a Tusarovy socha horníka.
Továrna na barevný papír Alberta Emmricha
ulice U papírny 2
--------------------
U Průhonu
Nádraží Bubeneč
Goetheho ulice
Stanice v Bubenči byla uvedena do provozu společně s tratí Severní státní dráhy z Prahy do Lovosic v roce 1850. Město Bubeneč bylo v roce 1922 připojeno ku Praze a původní název stanice Bubeneč byl změněn na současný Praha - Bubeneč v roce 1942.
Holešovické industriální drobnosti
bývalé kanceláře a ubytovna
Bubenská ulice, u nádraží Bubny
Tesla Holešovice
ulice Jankovcova, Dělnická
Objekty byly zbourány.
Libeňský most
Most je postaven podle projektu Pavla Janáka a ing. Františka Mencla v letech 1924 - 1928, Stavbu provedly firmy B. Hlavy a K. Skorkovského. V současné době se uvažuje o velké přestavbě mostu.
Ottova tiskárna
Přívozní ulice
Továrna na stroje Rossemann a Kühnemann
Poupětova 34
Původní budovu pro sztrojírnu Rosemann a Kühnemann postavil roku 1901 Antonín Žižka. Rekonstrukci pro kovovýrobu firmy Antonín Páv, která objekty odkoupila roku 1928, provedla stavební firma V. Nekvasila.
V současné době byla provedena konverze progalerii moderního umění DOX.
Roubiczek a Fischer, továrna na čištění, barvení a předení žíní
křižovatka Dělnická x Na Maninách
Továrna byla založena roku 1893. Přestavba byla provedena roku 1912 podle Antonáína Žižky. Další přestavby byly provcedeny roku 1936, kdy objekty začala využívat chemicko - farmaceutická firma. Dnes jsou zde dílnya prodejny.
SKF, kuličková ložiska
U Měšťanského pivovaru 7
Budovu obchodního zastoupení Československé továrny na výrobu kuličkových ložisek SKF a.s. postavila roku 1928 firma Josefa Blechy. Objekty slouží svému původnímu účelu dodnes.
----------
U Měšťanského pivovaru 8
----------
Papírenská 12
Továrna na barvy F. J. Materna
Dělnická 20
Původní objekty továrny pocházejí z roku 1881, kubistický kancelářský objekt pochází z dostavby roku 1922. Výroba barev zde probíhala do roku 1932, následně byla přenesena do Hostivaře. Dnes je ve zdejším objektu autosalon.
Tramvajový most Holešovice - Troja "Rámusák"
Most jako provizorní stavba byl dán do provozu roku 1981. V současné době se blíží konec jeho užívání, vedle vzniká zcela nové přemostění v souběhu se stavbou tunelobého systému Blanka.
staré silo
Jateční ulice, u odbočení ulice V Háji
Holešovické vlečky
Původní rozsáhlé vlečkové kolejiště bylo napojeno do nádraží Bubny, které zároveň sloužilo jako seřaďovací. Dnes jsou poslední používané vlečky (betonárka a panelárna) připojeny do nádraží Holešovice