Praha 6
První pražská sladovna Marie Reiserové a synů
Praha 6, Podbabská ulice
Pvodní sladovnu zde vybudovala do roku 1873 stavební firma Emanuela Brabce pro Zemědělskou společnost. Roku 1877 sladovnu zakoupila Marie Reiserová, která zadala rekonstrukci a přístavbu sladovny o další humna. Roku 1892 sladovna vyhořela, ale byla opět uvedena do provozu. Další přestavba a rozšířená proběhlo roku 1914. V té době měla sladovna 5 hal s humny a další výrobní provozy pro farmaceutickou a potravinářskou výrobu. Sladovna byla v provozu do roku 1993. V současné době zde probíhá výstavba administrativních a obytných budov, do kterých bude část sladovny zakomponována.
Nádraží Ruzyně
Drnovská ulice
V roce 1863 byla trať koněspřežné železnice přestavěna na klasickou železnici s parostrojním provozem, kterou provozovala Buštěhradská dráha. Od zavedení parostrojního provozu se nejezdí do Lán, ale na Kladno.
Po zahájení provozu v parní trakci v Ruzyni patrně ještě stanice nebyla, prokazatelně se zde ale stavělo už v roce 1867.V minulosti byla obec Ruzyně známá též pod názvy Ruzyň, Ruzíň nebo Rusín. V roce 1960 byla připojena k hlavnímu městu Praze a od roku 1961 nese zdejší železniční stanice současný název Praha - Ruzyně.
Nádraží Veleslavín
ulice Nad stanicí
V roce 1863 byla trať koněspřežné železnice přestavěna na klasickou železnici s parostrojním provozem, kterou provozovala Buštěhradská dráha. Od zavedení parostrojního provozu se nejezdí do Lán, ale na Kladno.
Od té doby je ve Veleslavíně zřízena plnohodnotná železniční stanice, do té doby zde byla pouze výhybna koněspřežky.
Výtopna Veleslavín
ulice Nad Hradním potokem
Cihelna Max Herget
ulice Přerušená
Nádraží Praha - Dejvice
Václavíkova ulice
Historie dejvického nádraží sahá až do roku 1831, kdy zde byla konečná stanice koněspřežné dráhy z Lán pod jménem Bruska. Tehdy trať sloužila pro dopravu dřeva. Osobní provoz byl na staré koněspřežce pouze v letech 1861 - 1863. Roku 1863 byla stará trať Společností Buštěhradské dráhy přestavěna na parní provoz a přetrasována do Kladna k místním uhelným dolům a hutím. Roku 1868 byla trať prodloužena až do nádraží Bubny, kde byla napojena na Společnost státní dráhy.
V současné době (2011) nádraží prodělalo řadu úprav v souvislosti se stavbou nedalekého tunelového komplexu Blanka.
stav v lednu 2011 | |||||
původní staniční budova koněspřežky | |||||
nové nádraží | |||||
směr Bubny | směr Kladno | ||||
stavební práce v okolí | |||||
Regulační stanice Paťanka
ulice Pod Paťankou
Zařízení regulační stanice plynu je ukryto v pěkném domečku.
Věžový vodojem Letná
Korunovační ulice
Vzhled věžového vodojemu navrhl architekt Fiala a stavbu provedla roku 1888 firma Františka Schlaffera. V provozu byl do roku 1913, následně byl přestavěn k obytným účelům.
Výtopna Juliska
ulice Pod Juliskou
Železniční zastávka Praha Sedlec
ulice Roztocká