Praha 5
Vozovna Košíře
Plzeňská 137
Vozovna byla postavena firmou ing. Josefa Záruby - Pfeffermanna. Vozovna měla původně 15 kolejí pro 45 vozů. Roku 1937 byla vybudována vozovna Motol a košířská vozovna sloužila pro odstavování vyřazených tramvají. Po zavedení trolejbusové dopravy v Praze ve 40. letech byla vozovna upravena pro těžké opravy trolejbusů. Provoz trolejbusů byl ukončen 16. 10. 1972. Haly stále slouží Dopravnímu podniku.
Hostinská sodovkárna
ulice Pod Kavalírkou
Lihovar Zlíchov
Nádražní 2
Lihovar byl založen roku 1880 Samuelem |Fischlem a Adolfem Rosenbaumem. Dnešní podoba je z roku 1907, kdy proběhla rekonstrukce. V roce 1957 byla k lihovaru přistavěna octárna. Provoz Zlatého lihovaru, jak se v posledních letech nazýval, byl ukončen roku 2000.
stav v lednu 2007 | |||
v roce 2004 zde ještě vedly koleje ze Smíchovského nádraží | |||
stav na podzim 2008 - dost žalostný | |||
Parostrojní pivovar
Na Popelce 1
První zmínky o pivovaru v Košířích pocházejí z počátku 19. století. Roku 1880 nechal pivovar přestavět nový majitel, Alexander Lenner. Roku 1934 byl provoz zastaven a později zde byla vybudována stáčírna lahvového piva a sklady Krušovického pivovaru.. V roce 1998 byl pivovar přestavěn na kanceláře.
Radlická mlékárna
Nádražní 32
Původní Parní mlékárna správy statku Radlice byla založena Karlem Kirschnerem roku 1872. Roku 1893 byla vystavěna nová mlékárna synem Karlem Otto Kirschnerem. Ten se spojil s Georgem Zirnem a společně vyvinuli technologii kondenzace mléka a společně založili Anglo-kontinentální akciovou společnost. Roku 1912 byla uvedena do provozu nová výrobní hala s vystupujícím arkýřem.
Provoz mlékárny byl ukončen roku 1992 a následně byla provedena přestavba pro komerční využití, které značně pozměnilo architekturu mlékárny.
Garáže Radlické mlékárny
Přístavní ulice
Původní konírna byla na garáže přestavěna roku 1922. Následně byly vybodány garážové a dílenské ocelové haly. Dnes zde sídlí prodejna potravin.
Ringhofferovy závody
Praha 5, Plzeňská ulice
Strojírna byla založena Františkem Ringhofferem roku 1852, původně pro výrobu železničních vagónů. Výroba se později značně rozrostla, slévárny byly přesunuty do ulice Křížová. Roku 1870 byl závod opět rozšířen, tentokrát do ulice Stroupežnického. Deset let nato byla strojírna propojena vlečkou se Smíchovským nádražím a následně byly vybudovány nové haly u Plzeňské ulice. Později pod hlavičkou ČKD zde byla největší výrobna tramvají na světě.
V 90.letech 20. století byla výroba tramvají a vozů metra přenesena do nových prostor v Praze na Zličíně. Veškeré výrobní haly na Smíchově byly zbourány a bylo zde vybudováno komerční centrum s hypermarkety a kancelářemi. Zachována zůstala pouze část průčelí jedné tovární haly a Ringhofferova vila.
Sklárna a rafinerie Josef Inwald
ulice Ke sklárně
Celým jménem se podnik jmenoval Josef Inwald, Cís. král. výsostně privilegovaná sklárna a rafinerie na Zlíchově. Zaožena byla na začátku 20. století. Výrobní náplň tvořilo broušené křišťálové sklo a lité sklo. Roku 1914 si firma nechala zaregistrovat značku Durit pro nerozbitné sklo. V době hospodářské krize byla výroba přenesena do Teplic a areál byl předán firmě Škoda. Následovala značná přestavba pro provoz Škoda - naftové motory. V současné době (2007) je továrna opuštěna.
Trafostanice u výtopny Zlíchov
ulice Ke sklárně
Opuštěná továrna
Radlická 202
Továrna automobilů J. Walter a spol.
Praha 5, ulice Jinonická
Společnost pro výrobu automobilů založil Josef Walter roku 1911 a do roku 1913 byla vybudována stavební firmou A. Šimka továrna. od roku 1923 se kromě automobilů začaly vyrábět i letecké hvězdicové motory. Roku 1929 zde postavila Českomoravská stavební společnost novou pětipodlažní výrobní halu. Další výrobní prostory byly vystavěny za války, kdy se celá výroba soustředila na letecké motory. Po válce se název firmy změnil na Motorlet n.p. (původní logo W bylo pouze otočeno - M) a po roce 1989 se opět vrátil název Walter.
Na podzim 2007 byly zahájeny demoliční práce za účelem výstavby luxusních bytů.
Cihelna
ulice Na Hutmance
Původní objekt cihelny je dnes přestavěn na nové výrobní a skladové prostory.
Prague Casting Service
Radlická ulice
Relativně moderní objekt slévárny, která se zabývá přesným litím součástí pro letecký, automobilový a jaderný průmysl.
--------------------
ulice Klikatá
Opuštěné torzo objektů proti továrně Walter.
--------------------
ulice U slévárny
Podle názvu ulice se dá usuzovat, že se jedná o slévárnu, ale nemám to ověřeno.
Hydroxygen
Hlubočepská 70
Stavba továrny na dissousplyn - acetylen - pro autogenní svářeníbyla provedena v roce 1939 podle projektu architekta Libry. Roku 1942 byl objekt rozšířen o sklad materiálu, vybudovaný podle projektu Karla Pelíška. Výroba acetylenu byla zastavena roku 1948 a objekty byly využívány jako sklad. Zchátralé objekty byly roku 2000 přestavěny na administrativní prostory podle projektu Františka Prajera a Karla Hrona.
Linde - Technoplyn
Hlubočepská 72
Továrnu na výrobu oxidu uhličitého založila roku 1898 akciová společnost Český průmysl pro výrobu a zužitkování kyseliny uhličité v Praze. Do provozu byla továrna dána roku 1899 pod vedením Karla Bárty, který vlastnil v okolí vápencový lom a vápenku. Roku 1910 byla v objektu zavedena výroba čistého kyslíku metodou zkapalnování vzduchu na strojích Linde. Po roce 1948 přešel závod pod hlavičku Technoplyn Praha. Dnes je areál opuštěný.
Nádraží Hlubočepy
Hlubočepská 57
--------------------
Hlubočepská ulice
Vápenka firmy Bárta
ulice Na Zlíchově
Původně rozsáhlejší areál s úzkokolejnou dopravou vápence od lomů v místě dnešní tramvajové smyčky. Částečně ubourán při rozšiřování železniční trati, ke které přiléhá. Dnes zde sídlí kamenictví Foit
Česká společnost pro potřebu polních a úzkorozchodných drah
Ferrovia - Stavoloko
ulice Prvomájová
Nádraží Radotín
Vrážská ulice
Nádraží Radotín bylo uvedeno do provozu společně s C. K. českou západní dráhou roku 1862.
Radotínské vlečky
na smíchovském shlaví
Vlečky spojovaly (dnes už nejsou pojížděné) závody Prefa, Janku a ČKD. Poslední provoz byl ještě před několika lety do bývalé Prefy, nyní skladů pivovaru Staropramen.
--------------------
Vrážská ulice
--------------------
Vrážská ulice
Radotínský přístav
Strakonická ulice
Smíchovský vorový přístav
Strakonická ulice, Císařský ostrov
Šrotiště
Lahovice, Strakonická ulice
Zakládání staveb
Lahovice, Strakonická ulice
Areál je od povodní 2002 opuštěný, malá část slouží jako sklad. Nafoceno v létě 2008.
--------------------
Lahovice, Strakonická ulice
Benzinová čerpací stanice Sphinx
ulice Na Radosti
Benzinová pumpa byla postavena pro firmu Vacuum Oil Company podle projektanta Machoně před rokem 1936. Dnes opuštěný objekt je dochován nebe změny ve stavební konstrukci.
Betonárna
ulice Na Radosti
Provoz betonárny je napojen vlečkou na nádraží Praha - Zličín.
--------------------
ulice Do polí - proti Waltrovce
Keramická továrna Potůček, Tvrzský a synové - Stavební stroje Zličín
Strojírenská ulice
foto podzim 2008 | |||
zde byly cihlářské pece | |||
pozdější dostavba pro Stavební stroje | |||
bývalá vodárna pro areál | |||
foto podzim 2011 | |||
Nádraží Praha - Zličín
ulice Drahoňovského
Nádraží Praha - Smíchov
Nádražní ulice
Nádraží bylo původně konečnou pro trať České západní dráhy, která byla uvedena do provozu roku 1862. Buštěhradská dráha sem byla zavedena roku 1872. Původní budovy nádraží Buštěhradské dráhy stojí dnes v prostoru mezi osobním a nákladovým nádražím (Praha Smíchov - Severní nástupiště). Pražská spojovací dráha přes železniční most a Vyšehrad byla také dokončena roku 1872. Pražsko-duchcovská dráha sem byla zavedena roku 1873.
Lávka přes nádraží byla vybudována kolem roku 1900.
Nová odbavovací hala na místě původního nádraží České západní dráhy byla navržena architekty Janem Zázvorou a Ladislavem Žákem v letech 1953 - 1956. Další úpravy odbavovací haly byly provedeny v době výstavby mětra trasy B.
Původně z nádraží vycházelo množství vleček, z hlavních to byla vlečka Ringhofferových strojíren, strojíren ČKD Naftové motory, lihovar Zlíchov, vorový přístav Císařská louka, nákladiště pivovaru Staropramen a další. Dnes tyto vlečky většinou vlbec neexistují nebo se zachovaly nepojížděné zbytky.
Podle nového územního plánu Prahy 5 má být nákladový obvod zrušen a zastavěn novými administrativními a obytnými budovami.
Nádraží Řeporyje
Muzikova ulice
Železniční stanice byla v Řeporyjích zřízena v roce 1873 současně se zahájením provozu železniční tratě společnosti Pražsko-duchcovská dráha. Umístěna je dle staničení v km 10,3 (ze Smíchova).
Při zahájení provozu nesla železniční stanice název Řeporyje - Zbuzany, později až do roku 1976 Řeporyje. V roce 1976 byl název změněn na současný Praha - Řeporyje.
Staniční budova pochází z roku 1878.
Zásobní silo výkupního střediska
U výkupního střediska
Tiskárna Koppe - Bellmann, později Melantrich, Libertas
Drtinova 10
Tiskárnu postavila v letech 1922 - 1925 firma V. Nekvasila. V provozu je dodnes.
Válcový mlýn V. Trunečka
Dalejské údolí, Mládkova ulice
Vozovna Smíchov
Na Valentince 4
Původní vozovna koněspřežné tramvaje byla přestavěna roku 1914 do dnešního vzhledu. V roce 1937 byl provoz převeden do vozovny Motol a zdejší vozovna byla upravena pro trolejbusy. Od roku 1972 zde sídlí Střední odborná škola dopravní.
Barrandovský most
Původní jméno mostu bylo Most Antonína Zápotockého. Stavba byla zahájena roku 1978 a do provozu byl uveden roku 1988.
Továrna na barvení kůží Hillebrant
Pod Barvířkou 47
Továrna na barvení kůži je datována od roku 1879. V provozu se udržela do roku 1915. Po roce 1917 byla adaptována pro výrobu polévkových kostek a koření Dr. Šourka a Dr. Srba. Po válce byly opbekty začleněny do podniku Škoda Naftové motory. Dnes je budova využívána pro komerční a kancelářské účely.
--------------------
Ke Kotlářce 8
Areál je dnes využíván jako sklad a prodejna elektroinstalačního materiálu firmy Dabok.
--------------------
Hořejší nábřeží
Zbytky objektů vedle pivovaru Staropramen. Plánovaná nová zástavba.
MEWA, akciová společnost pro průmysl zbožím kovovým
Plzeňská 34
Firma MEWA byla založena roku 1898. V provozu se udržela do 30. let 20. století, kdy v době krizre došlo k zániku firmy. Strojní zařízení bylo převezeno do pobočky v Roudnici nad Labem, kde továrna funguje dodnes. Původní objekty v Praze na Plzeňské ulici byly odprodány firmě Křižík - Chaudoir a byla zde zahájena elektrotechnická výroba. V dnešní době jsou objekty adaptovány na kanceláře.
Měnírna Plzeňská
Ke Kotlářce 16
Horní Paliárka
Holečkova 26
Původně zde bývala usedlost Večkerka. Část objektů byla po začátku 20. století adaptována na továrnu Karla Paška, který zde vyráběl čerpadla. Dnes je osud objektů nejasný, hrozí demolice a výstavba nových kancelářských prostor.
Motolský pivovar
Plzeňská 231
Historie vaření piva se zde datuje od začátku 17. století. Stavební vzhled pivovaru pochází z druhé poloviny 19. století po přestavbě na parostrojní provoz. V současné době byl pivovar adaptován na hotel a restauraci.
-------------------
Ke Kotlářce 2
--------------------
Radlická 50
Objekty jsou využity jako tiskárna.
------------------
Nádražní 3
Škoda - Naftové motory
ulice Křížová
Trafostanice
křižovatka ulic Kováků x Na Zatlance
Vodárna Zličín
ulice Hrozenkovská
Vodojem Děvín
Železniční most
Praha 5 - Před tratí / Praha 2 - Rašínovo nábřeží
Původně na trati Pražské spojovací dráhy od roku 1871 most jednokolejný. Z důvodu zvyšování objemu přepravy byl roku 1901 vyměněn za dvojkolejný, vyrobený mostárnou bratří Prášilů. Z důvodu zachování provozu byla výměna mostů provedena během jednoho dne. Jak dlouho by to asi vypadalo dnes, v době obřích jeřábů?
Most neslouží jen železniční dopravě, ale je po něm též vedena pěší cesta.
stav na jaře 2010 | |||||
most | |||||
na smíchovské straně | |||||
na novoměstské straně | |||||
přístup pro pěší | |||||
anatomie mostu | |||||
na mostě | |||||