Praha 4
Podolská vodárna
Praha 4, Podolská
Monumentální stavbu podle projektu arch. Antonína Engela a projekčního oddělení Vodáren hl. m. Prahy z let 1929-1931 na místě staré vodárny z r. 1885 provedla stavební firma Karla Kresse. Vodárenskou technologii dodala firma Chabal and Cie. Kapacita vodárny byla až 35 tisíc m3 vyčištěné vody.
Podle dalšího projektu Antonína Engela byla vodárna rozšířena o pravou část budovy v letech 1959-1962. .
Vodárna je stále v provozu, slouží k vyrovnávání odběrů ve vodovodní síti. V části hal bylo vybudováno vodárenské muzeum.
| foto z léta 2005 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
| foto z jara 2010 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
||
 |
 |
||
 |
|||
 |
 |
 |
|
Společenské ledárny
Praha 4, U ledáren č.p. 238
Stavbu ledáren, které měly uchovávat až 20 000 tun ledu z Vltavy, provedla v letech 1908 - 1911 firma V. Nekvasila podle projektu Josefa Kovaroviče. Financování zajišťovalo společenství pražských restauratérů. Nařezaný led z vltavské tůně byl shrnován třemi dopravníky do haly lednice, která měla stěny o tloušťce až 2,5 m se vzduchovou izolační mezerou. K lednici patřily ještě budovy dvou strojoven, výtahy, skladiště na ledařské nářadí, kovárna, kotlárna, kanceláře a byty zaměstnanců. Byly zde také stáje pro 120 koní, kteří rozváželi led do restaurací.
Užívání ledáren bylo ukončeno roku 1954, kdy byla dokončena Slapská přehrada a Vltava přestala zamrzat. Prostory byly potom využívány jako skladiště, což trvá dodnes.
provozní budovy (stav 2007) lednice bývalé výtahy na led několik detailů
Čerpací stanice Vršovické vodárny
Modřanská ulice
Vodárna čerpala vodu ze studní do vodojemu Na Zelené lišce v Michli. Vybudována byla v letech 1906 - 1907. Návrh stavby pochází od Jana Kotěry, vodárenské zařízení dodala firma Karla Kresse. V provozu byla do once 60. let 20. století.
| foto podzim 2007 | |||
 |
 |
 |
|
Pila
Údolní ulice
| foto zima 2007 |
 |
Chirana
Mezi vodami ...
| stav v roce 2006 | |||
 |
 |
 |
 |
| stav na jaře 2010 - pomalé chátrání | |||
 |
 |
 |
 |
Čokoládovny Orion
Mezi vodami 27
| dobová pohlednice z roku 1940 | |||
 |
|||
| situace v létě 2007 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| železniční vlečka do areálu | |||
 |
 |
 |
|
| stav v létě 2008 - výstavba nových bytů | |||
 |
 |
 |
|
| bourání posledních objektů na jaře 2010 | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
Nádraží Modřany a přilehlé vlečky
ulice K modřanskému nádraží
Nádraží Modřany bylo postaveno roku 1881 jako konečná trati Nusle - Modřany, která sloužila pro dopravu k modřanskému cukrovaru. Dopravu provozovala společnost České obchodní dráhy. Nádraží prodělalo mnoho stavebních změn, zvláště při stavbě trati posázavského pacifiku, která pokračuje od Modřan dále do Vraného nad Vlavou a dále do Čerčan s odbočkou ve Skochovicích do Mníšk pod Brdy a Dobříše. Dnes nádraží slouží pouze nákladní dopravě, pro osobní dopravu byla vybudována roku 1991 zastávka Modřany.
| nádraží Modřany (stav 2007) | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
| sklad | váha | ||
 |
 |
 |
 |
| v kolejišti | |||
 |
 |
 |
 |
| bývalý zadní vstup do cukrovaru | |||
 |
 |
||
| stavědlo na zbraslavském zhlaví | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| vlečka do Elektropřístroje, Orionu a Chirany | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
| vlečky do cukrovaru | |||
 |
 |
 |
|
| vlečka do Modřanských strojíren (používaná) a výtopny (opuštěná) | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| zabezpečovací zařízení od povodní 2002 mimo provoz | |||
 |
|||
| co zbylo z vlečky do Orionu v na jaře 2010 | |
 |
 |
První česká akciová společnost pro rafinování cukru v Modřanech
Komořanská ulice
Stavba cukrovaru byla zahájena v roce 1861 stavitelem Antonínem Zlochem na místě původního Panského mlýna (dodnes součástí areálu). Stavbu odkoupil Ferdinand Urbánek, který ji nechal dostavět firmou Blecha a 31. října 1861 bylo vydáno povolení k provozu. Ve 30.letech se výroba rozšířila i na další potravinářské produkty - marmelády, limonády, kávové kostky.
Kronika popisuje tehdejší dění velmi barvitě: "...do Modřan docházely obrovské kusy strojů, kotle, parní stroje, setrvačná kola a přihnal se celý roj strojníků. Mohutné rány duněly široko daleko, jak z těch kusů sestrojovali na místě velká tělesa, rozestavovali je v přízemí a i v poschodí v jeden celek a spojili je sítí rour a trubek. Rostoucí cukrovar byl obléhán zvědavci, z rozčilení ani Modřany nevycházely. Jako mohutný stožár byl vyhnán za kotelnou velký komín, a na něm se vesele zatřepetal červenobílý prapor."
Provoz cukrovaru byl ukončen v roce 2002 a část objektů byla stržena.
| v době plného provozu | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
| stav na podzim 2007 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
| bývalý most vlečky | |||
 |
 |
||
Areál Modřanských strojíren a Modřanské potrubní a.s.
ulice Komořanská
stav v roce 2007 |
|||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
Výtopna Komořany
ulice U skladů
| foto podzim 2008 | ||
 |
 |
 |
 |
||
Nádraží Braník
Pikovická ulice
Nádraží bylo vybudováno na původní trati Českých obchodních drah, která vedla z Nuslí do Modřan. Původně zde bylo malé nádraží Braník - Hodkovičky, později přestavěné do dnešní podoby.
| foto zima 2007 | |||
| staniční budova | stavědlo II | stavědlo III | |
 |
 |
 |
|
| ve stanici | |||
 |
 |
 |
 |
| na vlečce Skanska | vlečka pivovaru | vlečka PVK | |
 |
 |
 |
 |
| trať směr Modřany | |||
 |
 |
||
Most "Inteligence"
přes Vltavu za nádražím Braník
První plán na převedení dálkové nákladní dopravy mimo centrum města byl podán Pražské nádražní komisi v roce 1920 Ing. Josefem Kublerem. Stavba Branické železniční spojky byla zahájena až na jaře roku 1949. Součástí trati z Vršovic do Radotína je i 910 m dlouhý železobetonový most, který navazuje na chuchelské straně na krátký tunel. Provoz na trati byl zahájen 30. 5. 1964. Celý úsek měl být dvojkolejný, ale realizace nebyla dokončena, takže dvě koleje vedou jen před zmiňovaný tunel.
A proč název most Inteligence - protože byl vystavěn tehdejšímu režimu nepohodlnými právníky, lékaři, akademiky a podobně.
| foto zima 2007 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
Nádraží Krč
ulice Před nádražím
Nádraží bylo uvedeno do provozu společně s Českou obchodní dráhou roklu 1882. Původní vedení trati bylo ale trošku jinak. Rekonstrukce trati i nádraží byla v souběhu s vybudováním železniční Jižní (Branické) spojky mezi seřadištěm Vršovice a Radotínem na přelomu 50. a 60. let 20. století.
| foto zima 2007 | |||
| elektrifikovaná trať Jižní (Branické) spojky | nahoře Spojka, dole trať do Braníka | ||
 |
 |
 |
 |
| branické shlaví | |||
 |
 |
 |
|
| opuštěné stavědlo 2 | |||
 |
 |
 |
|
| staniční budova | "bydlení" na vršovickém shlaví | ||
 |
 |
||
| vlečkový areál Skansky | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| nádraží je značně frekventované | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
Spořilovské industriální drobnosti
 |
 |
 |
|
Odstavné nádraží Praha - jih
Chodovská ulice
Vlastní výstavba začala v říjnu 1961. Stavba byla řešena jako komplex zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy. Celý areál nádraží je v současné době rozčleněn na tři hlavní kolejové skupiny - vjezdovou skupinu s jednokolejnou spojkou do osobního nádraží Praha-Vršovice, střední (pořádací) skupinu s rozhodujícími provozními a technologickými celky a odjezdovou skupinu s jednokolejnou spojkou do seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice. Stavba byla ukončena až po 38 letech v roce 1999.
| foto jaro 2008 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
| foto zima 2009 | |||
 |
 |
||
V okolí Odstavného nádraží
 |
 |
 |
 |
--------------------
Na louži
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
ETA, elektrotechnická továrna
Bartoškova 22
Projekt na výstavbu vypracoval roku 1924 Karel Bukovský, stavba byla zahájena roku 1925 firmou Podnikatelství staveb Bukovský a Kottland. Po přestěhování elektrotechnické výroby objekt připadl firmě Regula, dnes je ale nevyužitý.
| stav v létě 2007 | |||
 |
 |
 |
 |
| stav na jaře 2010 | |||
 |
|||
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
Nádraží Vršovice
Ukrajinská ulice
Provoz stanice byl zahájen roku 1871, nádražní budovy byly ale stavebně dokončeny až roku 1886. Na stanici navazují sklady s nákladními rampami a dále k Libni lokomotivní depo a dnes likvidované seřadiště.
| foto léto 2007 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
Seřaďovací nádraží Praha Vršovice
Provoz nového seřaďovacího nádraží Praha Vršovice byl zahájen 18. 6. 1919, kdy nahradilo kapacitně nedotačující seřadiště na vršovickém nádraží. Celé seřadiště bylo postaveno v přibližně 10 promilovém sklonu směrem k Hostivaři, což umožňovalo posun bez použití lokomotiv. To se po mnoha letech stalo nakonec jedním z důvodů likvidace seřadiště, protože takový provoz se nedal automatizovat a měl velké požadavky na počet obsluhujícího personálu. Po roce 1990 byl zahájen útlum provozu na seřadišti a v současné době (nafoceno 2007) se již nepoužívá, část kolejí je vytrhána a zbytek opuštěný zarůstá plevelem.
| stav v létě 2007 | |||
| směrem od nádraží Vršovice k Hostivaři | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
| odbočka Železný most | |||
 |
 |
||
| zachovaná vlečka k nákladovému nádraží Strašnice | |||
 |
 |
 |
 |
| hostivařská strana s kolejovými brzdami | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
| objekty podél seřadiště | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| zapomenutý vagon | |||
 |
 |
 |
 |
| výhybky do pekel | |||
 |
 |
||
| vytrhané koleje, konec provozu | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
| pohled z výšky na kdysi jedno z největších seřadišť | |||
 |
 |
||
Most přes seřadiště
Moskevská ulice, Bohdalec
Ocelovou nýtovanou příhradovou konstrukci vybudovala podle vlastního projektu v roce 1913 strojírna bratří Prášilů. Most je stále v provozu.
 |
 |
 |
--------------------
ulice Nad Slavií
| foto podzim 2007 | |||
 |
 |
 |
 |
Automatický mlýn, J. Fiala, Vršovice
ulice K podjezdu x Bartoškova
Parní mlýn byl postaven roku 1909 podle projektu Bohumila Hrabě. V současné době jsou objekty citlivě upraveny pro komerční a obytné účely.
| stav na podzim 2007 | |||
 |
 |
 |
 |
| stav na jaře 2010 | |||
 |
 |
 |
|
 |
|||
 |
|||
 |
 |
 |
 |
----------
Bartoškova ulice
| foto jaro 2010 | |
 |
 |
Areál skladů ČD
Bartoškova ulice
| foto jaro 2010 | |
 |
 |
----------
Ctiradova ulice
Továrna je v současné době adaptována na hotel Nabucco.
| foto jaro 2010 | ||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||
Hellada, továrna na mýdla, Kadlec a synové
U Hellady 1
Do objektů po zrušené elektrárně České elektrotechnické společnosti v Michli se továrna na mýdlo Kadlec a synové přestěhovala roku 1926. Následné stavební úpravy projektoval Jaroslav Kalvach. Po znárodnění byl provoz začleněn do n. p. Sana. Dnes je továrna navrácena původním majitelům a výroba stále probíhá.
| foto jaro 2010 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Továrna na klobouky Stanislav Bartoš
Kloboučnická 13
Továrna byla postavena v letech 1913 - 1914 podle projektu Karla Hannauera staršího v kubistickém stylu. V roce 1922 byla provedena přístavba, která narušila původní ráz továrny. Po znárodnění objekty využíval n. p. Tonak, Dnes objekty slouží pro skladové a částečně výrobní účely.
| foto jaro 2010 | |
 |
 |
Transformovna na Bohdalci
Nad Vršovskou horou 5
Transformvna Ústředních elektráren 100 / 23 kV byla uvedena do provozu roku 1929. Napálena byla z elektrárny Ervěnice u Mostu. Rozvodna je poo úpravách v provozu stále.
| foto zima 2009 | ||||
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
 |
Opuštěná rozvodna
Chodovská ulice, u teplárny Michle
| foto jaro 2010 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
|||
 |
 |
 |
|
Pivovar Michle
Michelská 13
Provoz pivovaru byl zastaven roku 1924.
| foto jaro 2010 | |||
 |
 |
 |
|
Akciový parostrojní pivovar a sladovna v Nuslích
Bělehradská 7
Původní pivovar z přelomu 17. a 18. století byl postupně modernizován a od roku 1897 nese název Akciový parostrojní. Roku 1924 došlo ke spojení s Prvním měšťanským pivovarem v Holešovicích. V provozu byl do roku 1960, následně byl využit Českými vinařskými závody. Dnes zde sídlí drobné firmy a část areálu chátrá.
| foto zima 2009 | |||
 |
 |
 |
|
 |
|||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Pražská obecní plynárna
U plynárny 44
Výběrové řízení pro stavbu nové obecní plynárny proběhlo v letech 1921 - 1923. Na stavbě se podílely firmy V. Nekvasila, K. Skorkovského, firmy Comagne z Francie a West Gas Improvement Co. Ltd. z Anglie. Strojní zařízení dodaly firmy Novák a Jahn společně s Vítkovickým horním a hutním těžířstvem. Na železnici byla plynárna napojena vlečkou z vršovického nádraží.
Provoz plynárny byl ukončen roku 1975. Dnes jsou objekty upraveny pro kanceláře a muzeum plynárenství.
| foto jaro 2010 | |||
| vlečka a výklopná rampa na uhlí | |||
 |
 |
 |
 |
| plynárna po konverzi | |||
 |
 |
 |
 |
Sklad
Na Slatinách
| foto zima 2009 | |
 |
 |
Skleníky Modřany
Modřanská ulice
| foto zima 2009 | |||||
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
|||
 |
|||||
Teplárna Michle
Chodovská 5
| foto jaro 2010 | |||||
 |
 |
 |
 |
 |
|
--------
Vlastislavova ulice
| foto jaro 2010 | ||||
 |
 |
 |
 |
|
První česká akciová parní mlékárna
Nuselská 53
Projekt mlékárny vyhotovil Rudolf Kříženecký, vlastní stavba byla zahájena roku 1901. Další rozšiřování objektů probíhalo ve 20. a 30. letech. Po roce 1949 mlékárna přešla pod podnik Laktos. V roce 1992 byla mlékárna odprodána, provoz likvidován a dnes slouží jako administrativní a skladovací prostory.
| foto léto 2007 | |||
 |
Vršovická rafinerie na cukr a sirob
Petrohradská 3
Rafinerii založili roku 1902 A. J. Kohn a V. Adler, výstavbu vedl stavitel František Schlaffer apozději Ludvík Melzel. Za války byla výroba cukru zastavena a sídlila zde firma Rheostat - Edmund Kussi. Po roce 1949 zde sídlila Agrotechna. Nyní prostory slouží jako sklady a dílny.
| foto léto 2007 | |||
 |
|||
 |
 |
 |
 |
Vodárna nádraží Vršovice
Čestmírova ulice
| foto léto 2007 | |
 |
 |
Kopista a Dubský, továrna na hodinová sklíčka
Otakarova, Ctiradova ulice
Továrna byla založena roku 1908. Kromě hodinových sklíček byla postupně vároba rozšířena o zrcadla a fasetová skla. Roku 1975 byly bjekty upraveny pro firmu Kavalier, která zde sídlí dodnes.
| foto léto 2007 | |||
 |
 |
 |
 |
| foto jaro 2010 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
Jez a elektrárna Modřany
| foto léto 2008 | ||
 |
 |
 |
Domek dispečera
konečná tramvaje Nádraží Braník, Pikovická ulice
| foto léto 2008 |
 |
opuštěná vodárna
ulice U soutoku
| foto podzim 2008 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
Nádraží Praha - Zbraslav
ulice Závist
Nádraží na trati z Modřan do Dobříše bylo uvedeno do provozu roku 1897 pod názvem Zbraslav. Následující rok byla stanice přejmenována na Zbraslav - Závist. Po roce 1936 se zase začal používat původní název Zbraslav a od připojení ku Praze roku 1976 nese dnešní jméno.
| foto podzim 2008 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|||
 |
 |
||
Vodárna města Vršovic
Hanusova 5
Vodárna byla postavena podle projektu Jana Kotěry v letech 1906 - 1907. Strojní zařízení dodala firma Karel Kreiss. V provozu byla do 70. let 20. století.
| stav na podzim 2010 | |||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
Dominikánský pivovar v Braníku
Ke Krči 44
Pivovar byl součástí barokního statku. Roku 1898 byl odkoupen Společenstvem pražských sládků a byl v něm ukončen provoz.
| stav na podzim 2010 | ||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Vozovna Pankrác
Náměstí hrdinů 12
Stavbu vozovny provedla firma Karla Skorkovského a do provozu ji předala 10. 10. 1927. V následujících letech vznikaly další přístavby. V roce 1945 při bombardování byla hala vozovny poškozena, po opravě slouží dosud.
| stav na podzim 2011 | |||
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
