Praha 3

Praha 3

Nákladové nádraží Žižkov

Jana Želivského 2

Stavba nádraží byla provedena v letech 1934 - 1937 firmami Karla Skorkovského, Bohumila Belady a Františka Strnada podle projektu Karla Caivase a Vladimíra Weisse. Výtahy dodala firma Josefa Prokopce, ocelové konstrukce a manipulační mosty dodala ČKD. Celé nádraží je ve tvaru U - na administrativní budovu navazují dvě křídla skladů.

Nákladové nádraží je stále v provozu, i když se uvažuje o likvidaci trati a adaptaci budovy pro obytné a komerční účely.

foto podzim 2006
pohled od křižovatky Olšanská - Jana Želivského

prostor s výtahy mezi dvěma křídly skladů

jedno křídlo skladů

pohled ze strany železničního vjezdu od Malešic


po kolejích od Malešic, některé v provozu, jiné opuštěné


kontejnerové překladiště je plné barev

areál skladů před nákladovým nádražím

Microphona bratří Knotků

U Nákladového nádraží 8

foto zima 2007

Papírna Ignaz Fuchs

Vinohradská 188, 190

Papírna byla vystavěna roku 1911 podle projektu Bruno Bauera betonářskou firmou Hollmann. Roku 1926 provedla firma Bohumila Bečky přístavbu s nákladními výtahy, dodanými firmou Jana Prokopce. Roku 1931 byla firmou Karla Skorkovského přistavěna skladištní hala. Do 80.let 20.století papírna sloužila pro výrobu tapet, poté byla adaptována pro komerční účely.

stav na podzim 2006

stav na podzim 2009

Slévárna železa Františka Beina

Koněvova 39

stav v roce 2007, v létě 2008 objekty zbourány

--------------------

Malešická 81

stav v roce 2008

Papirografia a.s.

Koněvova 154

Původně zde sídlila strojírna a kotlárna Karla Schillera. Roku 1917 byly objekty přestavěny pro obuvnickou firmu Mimosa. Následně roku 1920 byly odkoupeny a upraveny firmou Akciová společnost Papirografia, spojené továrny průmyslu papirového a grafického. Výroba zde probíhá neustále, dnes zde sídlí Státní tiskárna cenin.

stav v roce 2008

Vozovna Žižkov

Biskupcova 56, Jeseniova 139, Na vápence 12

stav v roce 2008

A. Maršner, továrna na cukrovinky

Korunní ulice

Stavba továrny byla zahájena v roce 1897, administrativní část byla postavena roku 1913, kdy byly pro výrobu orientálních cukrovinek využity i objekty bývalé Prokopcovy strojírny. Nová skladištní budova byla postavena po roce 1922. Další rekonstrukce celého areálu byla provedena roku 1951.

Roku 1914 si firma zaregistrovala značku čokolád a cukrovinek Orion.

V létě roku 2008 byly budovy zbořeny a vyroste tu nová komerční a obytná zóna.

stav při demolici v létě 2008



stav na jaře 2010

stav v létě 2011

Alois Duda, elektrotechnická továrna

křižovatka Slezské a Chrudimské ulice

Továrna firmy Alois Duda, kde se vyráběly elektromotory a dynama, byla postavena podle projektu Rainera Grossmanna roku 1906. Další přístavba byla provedena v roce 1911. Po znárodnění byla továrna ačleněna do koncernu ČKD. V současné době je objekt upraven na obytný a komerční areál Agora Flora.

foto podzim 2009

Továrna na střelné zápalky a náboje Sellier a Bellot

Jeseniova ulice č.p. 39

Výroba nábojů a a roznětek zde probíhala od poloviny 19. století. Původní areál byl tvořen samostatnými objekty, oddělenými od sebe ochrannými valy. Ve 20. letech 20. století byly vystavěny nové budovy hlavních dílen a kanceáří podle projektu Antonína Möse a Zdeňka Friče.

Výroba a pražském areálu byla ukončena roku 193, kdy byla převedena do nového provozu ve Vlašimi. Uvolněné továrny haly využila firma Jawa. V současné době jsou objekty upraveny na obytné a komerční užití.

foto jaro 2010

Schimmel a Comp, továrna na éterické oleje

Husitská 55

Továrna byla postavena podle projektu Josefa Blechy roku 1893. Zvýšení komína bylo vázáno na přístavbu vedlejšího domu roku 1925. Další přestavby byly provedeny roku 1930, kdy zde byla zahájena galvanotechnická výroba Václavem Jandou a později Engebertem Schottem. Po znárodnění zde sídlil kovodělný podnik hl. m. Prahy. Dnes je většina objektů zbourána.

foto jaro 2010

Vodojemy Flora

ulice Korunní, Jičínská, Slezská, Hradecká

První vodojemy pro vodu z Káraného byly postaveny podle projektu Karla Herzána ve dvou fázích v letech 1910 - 1912 a 1917. V letech 1926 - 1928 byly vybudovány další vodojemy pro vodu z podolské vodárny. Objekty jsou stále v provozu.

foto zima 2009

Městská elektrárna

Koněvova 3

Jedná se o nejstarší městskou elektárnu u nás, Do provozu byla uvedena 1. 12. 1889. Původně byla vybavena jedním ležatým parním strojem o výkonu 60 HP se dvěma dynamy a dodávala proud pro 32 obloukových lamp veřejného osvětlení. Po přestavbě na začátku 20. století zde byly instalovány dva parní stroje každý o 200 HP a jeden o 500 HP. Po přechodu rozvodné sítě na střídavý proud byla na Kostnuickém náměstí vybudována měnírna (stojí dosud). Provoz elektrárny byl ukončen roku 1926 a haly kotelny a\ strojovny byly přestavěny na městskou tržnici. Dnes zde sídlí tržnice a hudební klub Matrix.

stav na jaře 2010

Městské lázně

Husitská 7

Veřejné lázně s velkým bazénem, menšími bazénky a parními lázněmi byly postaveny podle projektu Jindřicha Motejla a uvedeny do provozu 1903. Jejich součástí byla i kotelna pro vytápění, ohřev vody a výrobu páry.

Dnes jsou objekty značně přestavěny, jen komín připomíná cosi industriálního.

stav na jaře 2010

Železniční viadukt Husitská

Most přes ulici Husitskou na trati Turnovsko - kralupsko - pražské dráhy byl dán do provozu 28. 10. 1872. V provozu byl do 1. 10. 2008, kdy bylo dáno do provozu železniční Nové spojení.

Dnes vede po bývalé trati a mostě cyklostezka.

stav na jaře 2010

Rudolf Stabenow, Metallwaren - Fabrik

Husitská ulice 24

Slévárna a kovovýroba se zde datuje od roku 1887, kdy byla postavena továrna staviteli V. Benešem a J. Sakařem. Z důvodu nedostatku místa byla výroba roku 1906 přenesena do Čelákovic, kde se stala základem dnešních Kovohutí a.s. Zdejší budovy byly využívány jako sklady a jedna výrobní hala byla roku 1910 přestavěna na biograf, který provozoval František Ponec. Dnes zde sídlí Taneční divadlo Ponec.

stav na jaře 2010

Železniční měnírna Křenovka

nad ulicí Husitskou

Měnírna Křenovka, určená pro převod třífázového střídavého proudu na stejnosměrný, byla uvedena do provozu v prosinci 1927. V současné době zde sídlí dispečink železničního uzlu Praha.