Motory výbušné

Netěsnosti na pístu

Příznakem netěsného pístu jest vystupování páchnoucích par z válce a tvoření se bublinek ve vrstvě oleje mezi stěnou válce a pístem.

Příčinou netěsností může být přirozené opotřebování válce i pístu, nebo násilné poškození stěn válce nahlodáním rezí nebo drobným tvrdým předmětem, ku př. zrnem písku neb smirkem.

Netěsnost tato vyskytuje se za stejných příznaků u motorů vytápěných jakýmkoliv palivem. Netěsným pístem provádí se nassávání třaskavé směsi nedokonale, při čemž i směs původně dokonalého složení vzduchem, jenž proniká mezi stěnou válce a pístem, se zřeďuje a tvoří často napájení nezápalným. Stlačování směsi jest taktéž nedokonalé a nikdy nedocílí se komprese o žádaném tlaku. Často také komprimovaná směs následkem unikání plynu nevnikne až do zápalné komory a nezanítí se.

Stal-li se motor následkem netěsnosti pístu, stářím a stejnoměrným obroušením přivozenou, chabým na výkonu, může se mu pomoci hustým olejem, jímž se zavlažuje stěna válce i píst. Ale původního výkonu nedosáhne se nikdy. Přechodné toto opatření jest dosti nákladné a důkladná odpomoc nastává pouze výměnou pístu za nový, k čemuž se někdy pojí také nové vyvrtání válce nebo výměna válce za jiný.

Větší spotřeba oleje ku mazání válce vysvětluje se tím, že horké plyny, unikající nepravou cestou, vysušují a spalují olej a bývají příčinou, že píst vzdor častému a hojnému mazání pohybuje se ve válci na sucho.

Ku znehodnocení třaskavé směsi mimořádně vniklým vzduchem není třeba velikého uvolnění mezi stěnou válce a pístem. Stačí pouze dosti nepatrný otvor, aby za periody ssací vniklo do válce více vzduchu, než ho může směs snésti.

Spouštění stroje, u něhož jest píst jen menší měrou netěsný, podaří se teprve po mnohém otáčení setrvačníkem, avšak i v tomto případě nevyvinuje se dosti síly, aby motor překonal normální zatížení. Dosáhla-li netěsnost většího stupně, nepodaří se motor vůbec spustiti.

Při menším zatížení motoru, dovoluje-li toho povaha podniku, užívá se mimo zmíněné mazání válce hustým olejem i jiných prostředků, aby stroj i s netěsným pístem uvedl se v rychlý chod.

U stroje s bezvadným pístem působí největší obtíž komprimování náplně válcové třaskavou směsí při uvádění do chodu. Obyčejně pomáhá si obsluhovač tím, že část náplně uvolňuje a komprimuje pouze její zlomek, který neklade pak příliš značný odpor.

U vadného pístu však možno komprimovati celou náplň bez větších obtíží, jelikož částečné vypouštění třaskavé směsi poskytuje uvolnění, jež se jeví na pístu. Seslabení náplně čelí se rychlejším tempem při roztáčení setrvačníku.

Aby dostalo se rychle válci přiměřené náplně, užívá se také v případu chatrného pístu zmenšení překážky v procházení směsi v potrubí. Výpomoci této docílí se uvolněním pojišťovacího zpátečního ventilu rukou v době periody ssací.

Tohoto způsobu se užívá všeobecně pouze u motorů plynových. U motorů benzinových a petrolejových užívá se k sesílení náboje zrychleného natáčení setrvačníku..