Motory výbušné

Původní Ottovy – Haselwanderovy motory vytápěné surovou naftou, model 2

Celkový pohled na naftový motor poskytuje obr. 14, a provedení jednotlivých podrobností znázorňují obr. 15. a 16.

obr. 14

V základní myšlénce se tento model neodchyluje provedením i chodem od jiných Ottových motorů.

Jako u těchto, tak i zde vyvozuje se pohyb zanícením směsi vzduchu a jemně rozptýlené nafty ve válci pouze jednostranně uzavřeném, čímž dostává se pístu pohybu.

Motor účinkuje ve čtyřdobí.

Čtyřdobí naftového motoru sleduje takto: Prvou dobou jest perioda ssací, při níž se pohybuje píst ku předu. V tomto období se naplňuje válec vzduchem. V druhém období při zpětném pohybu pístu, provádí se perioda kompresní, kterou zhušťuje se pouze vzduch, do něhož po zhuštění vstříkne se dávka jemně rozptýlené nafty.

Směs vznítí se v mrtvém bodu o horké stěny válce a poskytuje pístu druhý pohyb ku předu.

Následujícím zpětným pohybem pístu vytlačují se spálené plyny z válce.

obr. 16

Vpravení jemně rozprášeného paliva do kompresního prostoru k naplněného stlačeným vzduchem, obr. 16. na sklonku periody kompresní dociluje se pístem bez jakékoliv zevní pumpy.

Krátce před ukončením zdvihu pístu zasahuje na konci pístu umístěný válcový výběžek s do vývrtu kompresního prostoru a uvolní prsténcovou část v, v níž dalším pochodem pístu vyvine se vyšší tlak než v prostoru k. Zvětšený tlak lze si vysvětliti působením pístu na prostor poměrně malý.

Účinkem většího tlaku proudí vzduch z prsténcového prostoru v spojovací trubicí l a cívkou napájecí do kompresního prostoru k.

Napájecí cívka byla již v periodě ssací naplněna palivem pomocí pumpy b, obr. 15., kteréž náhlým mocným vniknutím vzduchu se rozprašuje a vypuzuje do prostoru kompresního.

obr. 15

Rozvodu dostává se súčastněným částem stroje rozvodným hřídelem, uloženým na straně motoru, pomocí vačkových kotoučů, které účinkují na rozvodné páky jednotlivých ventilů.

Rozvodný hřídel otáčí se pouze poloviční otáčecí rychlostí hřídele klikového. Převod provádí se pomocí ozubených kol.

Ventil výfukový D, obr. 15., jest ovládán pákou a vačkou, ventil napájecí C pákami, kotoučem a vačkou.

Pumpě napájecí b, obr. 15., dostává se pohybu pákami hh´ a kotoučem spojovacím t.

Spouští-li se stroj, zaněcuje se směs tak dlouho žíhací lampou, pokud nejsou stěny dostatečně vyhřáty, pak zaněcování uskutečňuje se teplem stěn.

Palivo nachází se ve zvláštní nádržce, z níž se přivádí potrubím napájecí pumpě.

Pumpa tato jest opatřena samočinným ventilem ssacím a výtlačným, píst její jest ovládán pákou na spodu zakloubenou a umístěnou ve schráně pumpy. Na tuto vnitřní páku působí vnější páka h´, obr. 15.

Studený stroj uvádí se v činnost pomocí benzinu a zvláštního zařízení.

V sousedství napájecího ventilu nachází se poklopem opatřená a uzavřená miska, spojená trubicí, opatřenou jemnou vstřikovou cívkou, se vzduchovodem. Miska před každým vytápěním a spouštěním stroje naplní se benzinem. Natáčením motoru vstřikuje se za periody ssací nastalým zředěním obsahu mísicího prostoru samočinně dávka benzinu cívkou vstřikovací do proudu vzduchu, čímž rychlým a snadným odpařením benzinu povstane třaskavá směs, která po zanícení uvádí píst v přiměřený pohyb.

Tímto opatřením pracuje motor z počátku jako stroj benzinový.

Obyčejným zhušťováním, obvyklým pro třaskavou směs naftovou, zanítila by se směs benzinová samovolně. Tomu předejde se užitím vačky spouštěcí, umístěné na vačkovém kotouči výfukovém.

Zmíněná vačka spouštěcí neúčinkuje za pravidelného chodu stroje, avšak při spouštění ustavuje se spouštěcí kotouč tak, aby účinkoval na obě vačky. Tímto opatřením uniká část benzinové směsi při kompresi z kompresního prostoru, čímž se značně zmírní zhuštění směsi třaskavé a zabrání se samovolnému předčasnému jejímu vznícení.

Po několikaminutovém pohánění motoru benzinem dostalo se vnitřním stěnám válce dostatečného vytopení, aby mohl motor dále býti naftou uváděn v činnost.

V tomto stavu vypne se přívod benzinu, jakož i vačka spouštěcí, jíž se zmenšovala velikost komprese a zapíná se v činnost napájecí naftová pumpa. Konečně se odstaví žíhací lampa.

Regulace chodu stroje provádí se změnou množství paliva pomocí zvětšeného nebo zmenšeného zdvihu napájecí pumpy b, na níž účinkuje regulator.

I nejmenší změna v pravidelnosti chodu stroje působí na regulator, který pošinuje kotouč t mezi dvěma rameny pák hh´ tou měrou, že rameno h se zvětšuje a h´se zmenšuje, čímž zdvih pumpy se stává menším a poskytuje méně paliva. Okolnost tato nastává, byl-li chod stroje příliš rychlý. Opačným účinkem regulatoru se pomalý chod stroje zrychluje.

Regulator přizpůsobuje spotřebu paliva vždy okamžitému výkonu stroje.

Stálým zaněcováním třaskavé směsi vyvinulo by se za krátkou dobu tak značné množství tepla, že by stěny válce byly poškozeny. Aby se tomu předešlo, ochlazují se tyto stěny, jakož i víko válce vodou, která se nalévá do prostoru ochranným pláštěm mezi válcem a víkem utvořeného. Stav vody v chladícím prostoru kontroluje se pomocí skleněné trubice, zevně na plášti umístěné.

Veškeré Ottovy motory vyrábí továrna plynových motorů v Kolíně – Deutzu.