Motory výbušné
Ottův původní ležatý motor plynový a benzinový, model E3
Zmíněný model je znázorněn v celkovém pohledu na obr. 10.
Účinkem napájecím a členěním jednotlivých orgánů neliší se celkem od motorů Ottových dříve popsaných, jest tudíž třeba upozorniti pouze na některé zvláštnosti, jež se u tohoto modelu vyskytují.
Motory tyto opatřují se buď žíhacím zaněcováním, nebo se zapaluje třaskavá směs elektrickou jiskrou. Posléze uvedeného způsobu zaněcování užívá se hlavně u motorů benzinových nebo napájených plynem z pecí generatorních.
Utvoření třaskavé směsi z plynu a vzduchu provádí se ve skříni napájecího ventilu, umístěného stranou na víku válce.
Vzduch proudí vzduchovodem do ventilové skříně, plyn přivádí se z plynového potrubí plynovým kohoutem a plynovým ventilem do průdušky skříň objímající, z níž proudí četnými otvory do vzduchovodu a mísí se dokonale se vzduchem.
Třaskavá směs vniká napájecím ventilem do válce.
U motorů benzinových provádí se výroba plynu v rozprašovači na víku válce umístěném.
U těchto motorů jakož i u strojů napájených plynem z pecí generatorních nachází se ve vzduchovodu ještě škrtící klapka, pomocí níž se množství vzduchu neodvisle od množství plynu rukou upravuje.
Zaněcování třaskavé směsi žíhací lampou provádí se pomocí porcelánové trubice, jejíž jedna část vyčnívá do prostoru válcového. Porcelánová trubice udržuje se Bunsenovým hořákem ve žhavém stavu, následkem čehož o rozžhavenou část do válce čnící zaněcuje se třaskavá směs.
Porcelánová trubice jest kryta schránou.
Za trvání ssací periody nachází se v porcelánové trubici vzduch a zbytek spálených plynů z periody předešlé. Teprve stlačením nové směsi dostává se část její ve styk s rozžhavenou trubicí a zaněcuje se od ní a jest příčinou, že veškerá směs se zanítí. Veškeré ústrojí zaněcovací jest upraveno tak, aby zanícení směsi nastalo v mrtvém bodu.
Při zaněcování elektrickém provádí se zanícení třaskavé směsi jiskrou aparátu magneto-elektrického.
Otáčením rozvodného hřídele odchyluje se pomocí tyče a jazýčku páka cívková a rychle se zpět vrací, čímž vzniká v indukčním aparátu proud, který prochází isolovaným drátem do isolované tyčinky, a odtud pákou a kovovou součástí stroje zpět do aparátu.
Jak příležitostně bylo sděleno, jest tyčinka isolovaná na obou koncích vrstvou slídy. Přiléhá-li vnitřní rameno zdvojené páky na tyčinku, může proud z indukčního aparátu výše uvedenou cestou kolovati zpět.
Ovládání všech rozvodu podrobených částí motoru provádí se pomocí rozvodného hřídele, který se otáčí poloviční rychlostí hřídele hlavního. Převod z rozvodného hřídele obstarávají vačky, účinkující na páky jednotlivých ventilů.
Rozvod plynového ventilu je proveden pákou a cívkou, opatřenou vačkou, která jest na rozvodném hřídeli vůči regulatoru posuvně uložena.
K úpravě otáčecí rychlosti slouží regulator, který účinkuje na posuvný kotouč plynové vačky.
Zmírnění chodu stroje provede se buď vypuštěním napájení, nebo také, jmenovitě u motorů, u nichž se vyžaduje vymínečně stejnoměrný chod, změnou velikosti náplně.
V prvém případě užívá se úzké a přímé vačky, která při zvětšeném počtu obrátek se z původního postavení odchyluje a plynový ventil neotvírá.
Je.li motor poháněn pouze svítiplynem, užívá se k jeho přívodu plynového kohoutu, který však u kapalného paliva musí býti nahrazen zvláštním rozprašovačem, jímž dociluje se těsnějšího spojení mezi palivem a vzduchem.
Pomocí rozprašovače může každý plynový motor býti proměněn v motor benzinový nebo líhový. Při upotřebení líhu za palivo jest třeba ke spuštění stroje vytopení benzinem.
Rozprašovač skládá se ze skříně M, obr. 1., a nádržky L s plovákem A, který jest spojen s jehlovým ventilem m. Spojením obou posléze jmenovaných součástí dociluje se náplně nádržky pouze do jisté výšky.
Jehlový ventil jest zatížen závažím, které ventil stlačuje do lůžka a snaží se ho zavříti.
Této snaze odporují protizávaží m3, účinkující na páku m2, avšak jen potud, pokud účinkem přitékajícího benzinu nedostoupí plovák největší výše, kdy účinek jeho na protizávaží úplně přestává a uplatňuje se úplně účinek závaží m1 na ventil m.
Z nádržky vniká benzin do rozprašovadla M a dostupuje zde pomocí trubice r, jež končí ve vířidle r1, výše, souhlasně s povrchem benzinu v nádobě s plovákem.
Dutina rozprašovače M přičleňuje se otvorem q ku plynovému ventilu motoru. Otvor vzduchovodu jest spojen trubicí p s objímkou výfuku, která přiváděný vzduch zahřívá.
Za ssací periody nastává zředění i u vnitru dutiny rozprašovače, čehož následkem vniká trubicí p ohřátý vzduch, který se ubírá prstencovým průduchem kolem vířidla r1 a rozprašuje benzin z vířidla unikající, jenž se ihned rychle odpařuje a se vzduchem mísí.
Aby předešlo se naskytnuvší snad netěsnosti plovákového ventilu m, při níž by vytékal benzin z výše položené nádržky rozprašovačem a trubicí p do průduchu, v němž se ohřívá vzduch, nachází se na nejnižším místě dutiny rozprašovače pojistná trubice, kterou přebytečný benzin do níže položené benzinové nádržky může stékati.
Ku snadnějšímu spouštění motoru upravena jest zvláštní spouštěcí vačka, která za pravidelného chodu stroje neúčinkuje, při spouštění však za periody komprese účinkuje na vypuštění části třaskavé směsi a zmírňuje odpor komprese.
