Parní stroje, parní turbíny, parní kotle

Odvodňovací nádoby

Odvodňovací nádoby, jimiž se pára v parovodech suší, zobrazeny jsou na obr. 207. a 208.

Obrazy 207. a 208. znázorňují uspořádání pro vodorovné parovody. Je-li odvodňovací nádoba opatřena kohoutem H, odpadá kohout N a opačně. Mokrá pára vchází do odvodňovací nádoby otvorem D a svádí se účinkem příčky g dolů, při čemž rozšířeným prostorem zvonu P se rychlost její zmírní. Těžší částečky vodní jsou vlastní tíží puzeny ke dnu nádoby a lehčí, pročištěná pára uniká hrdlem C. Z příčky g stékající voda zachycuje se ve stružkách RR a svádí se trubicí O ke dnu nádoby, takže proudem páry nemůže býti dále unášena. Jiné uspořádání příčky poskytuje obr. 209.

Obrazy 210. a 211. znázorňují spojení odvodňovací nádoby s jímkou na kondensovanou vodu T pomocí roury R. Úprava tato poskytuje záruku, že kondensovaná voda nemůže z nádoby býti znovu stržena proudem páry do parovodu. Na obr. 210 znázorněný kohout A, jakož i a obr. 211. kohout X jsou pouze kohouty výpomocné pro případ, kdyby voda níže připojenou trubicí nemohla býti odvedena.

Počet nádob v předchozím odstavci uvedený, týká se parovodu řádně isolovaného, u něhož chráněny jsou i flanče. Je-li isolace nedostatečná, nebo místy přerušena, kondensuje se vody více a jest tudíž nejen více, ale i větších odvodňovacích nádob. Voda z kondensních či odvodňovacích nádob vypouští se buď ručně neb pomocí kohoutů, nebo odtéká účinkem zvláštní konstrukce samočinně. Na obr. 212. a 213. znázorněna nádoba odvodňovací v řezu i pohledu. Směrem šípu vtéká do nádoby kondensovaná voda a účinkuje na plovák spojený s odlehčeným ventilem. Spojení mezi ventilem a plovákem jest provedeno pákou. Přibývá-li vody, zdvihá se samočinně plovák a uvolňuje ventil, kterým pak voda odchází. Aparát tento pracuje při napjetí do 6 atmosfér.

Jiná konstrukce samočinného odvodňovacího přístroje, sestavená Kusenbergem, zakládá se na rozdílu teploty horké páry a kondensované vody.

Přístroj jest znázorněn na obr. 214. v pohledu a řezu. Sestává ze dvou mosazných trubic, které jsou uprostřed podél pevně spojeny železnou tyčí, která brání, aby se trubice působením tepla nebo chladu roztahovaly neb stahovaly ve směru podélném, za to však neklade vypnutí trubic směrem a žádných překážek. Do spodní trubice jest zaveden ventil, jehož tyč spojí se s vrchní zahnutou trubicí pevně pomocí rámu, na připojeném řezu patrného. Pokud proudí vzduch a kondensovaná voda ventilem, trvají zahnuté trubice v klidu a voda nebo vzduch mohou nerušeně odtékati. Vnikne-li však do zahnutých trubic pára, vypnou se trubice a s nimi pošine se ventilová tyč a ventil se uzavírá a zabraňuje páře cestu. Přístroj umístí se na nejnižším místě parovodu. Ustavení jeho se děje pozorováním vnikající páry v n ve směru šípu, při čemž se trubice šroubem m tak dlouho napínají až unikání páry ustane. V tomto stavu setrvá přístroj pokud trubicemi neproudí pára a pokud ventilem vytéká voda. Kdyby se však z různých příčin stalo, že by přístroj účinkoval se ztrátou páry, nutno napjetí ohnutých trubic znovu povolením šroubů m n upraviti a ustaviti příslušnou polohu ventilu tak, aby pára neunikala. Přístroj tento pracuje velice citlivě a může odváděti za hodinu, dle velikosti, 700 až 4000 litrů vody. Hodí se výhodně pro veliké stroje. Přístroj odvádí též samočinně z potrubí přítomný vzduch a vytlačuje kondensovanou vodu až do výše, odpovídající napjetí páry, ve kterémž případě však musí se vsunouti do výtlačného potrubí zpáteční ventil, aby voda při ustalém výkonu nevracela se z potrubí výtlačného do přístroje. K úplnému odstranění kondensované i parou stržené vody z parovodu u větších strojů náleží garnitura přístrojů, sestávající z vysoušeče páry, kterých bývá někdy více, s příslušným kohoutem, z odvodňovací nádoby a potrubí, které ji spojuje s vysoušečem, z kohoutu odkalného a v případech, kdy odvodňovací nádoba se nachází v místech v zimě mrazu vystavených, i pojišťovacího kohoutu proti zamrznutí vody.