Parní stroje, parní turbíny, parní kotle

Montování parního potrubí pro ostrou páru

Průměr parovodu se řídí dle velikosti stroje a množství páry, která se ve vteřině z kotle odvádí, při čemž béře se zřetel i na ztrátu tepla cestou k parnímu válci v něm přivozenou. Spojení parních ventilů s parovodem provádí se vždy s ohledem na kondensovnou vodu, která při nesprávném uložení ventilů se ve skříni ventilové hromadí a bývá příčinou vážných překážek, jichž následkem bývá zmenšení volného místa v potrubí. V tomto případě dochází pára do parního válce s menším tlakem, než jaký panuje v kotli. Proto vsunují se parní průchozí ventily do parovodu tak, aby jejich tyč ležela vodorovně. U parních šoupátek se kondensovaná voda ve skříni nezadržuje. I směr parovodu není pro výkonnost stroje lhostejný. Nevýhodné jest spojení kotle s parním válcem, má-li parovod sklon ke kotli. Obyčejně se usuzovalo, že kondensovaná voda proudí po svahu do kotle. Úsudek tento by měl za normálních okolností úplné oprávnění, avšak v parovodu proudí rychle pára, ktrá kondensovanou vodu v každém případě strhuje s sebou do stroje, v němž, není-li učiněno přiměřené opatření aby byla učiněna neškodnou, může způsobiti značné obtíže a škody. Jen u strojů, které pracují s častými přestávkami mohlo by toto opatření s opominutím odvodňovacích zařízení býti na místě. Všeobecně správně provádí se parovod se sklonem ke stroji, při čemž se brává obyčejně na každý délkový metr 5 až 10 mm sklonu. Odvádění kondensované vody z parovodu provádí se různým způsobem. U menších strojů s krátkým parovodem stačí, umístí-li se odvodňovací kohout na parním ventilu uzavíracím a sice na nejnižším místě komory ventilové, která jest v přímém spojení s parou v kotli. V komoře nashromážděná voda vypouští se před vpuštěním páry do potrubí. Kohout tento nechává se tak dlouho mírně přiotevřený, pokud se potrubí a parní válec nevyhřeje. Čím delší parovod, tím více páry se kondensuje ve vodu, k níž dlužno přičísti i vodu parou z kotle strženou. K odstranění této vody užívá se zvláštních odvodňovacích nádob, zapnutých do parovodu na místě nejnižším v blízkosti parního válce. Poskytuje-li ale kotel páru příliš mokrou, ježto se stává u kotlů stojatých vůbec a ležatých při rychlém vyvinování se páry ve varných trubicích, umístí se nádoba odvodňovací i blíže kotle. U dlouhých vodorovných parovodů s mírným sklonem umisťuje se odvodňovací nádoba průměrně prvních 10 m u páry suché, dvě nádoby u páry mokré, do 50 m délky u suché páry 2 nádoby, u mokré 4, do 100 m délky při páře suché 3 nádoby, při páře mokré 6 nádob, dále pak na každých 100 metrů u suché páry o jednu, u mokré o dvě nádoby více.