Parní stroje, parní turbíny, parní kotle

Vývěva

Pohybu dostává se vývěvě dle místních a i jiných okolností, buď prodlouženou pístnicí, nebo protiklikou přímo od hřídele. V prvém případě nabýváme vývěv ležatých, v druhém stojatých. Přehledný obraz vývěvy mokré ležaté spatřujeme na nákresu , obr. 119., mokré vývěvy pak na obr. 120. Zastoupení má Rudolf Schwarz, zástupce Lavalovy parní turbiny ve Vídni.

Vývěvy stojatých strojů jsou vždy stojaté a bývají uváděny v činnost vahadlem od hlavy křížové. Konstrukce vývěv jest rozmanitá dle účelu, dle velikosti a systému jak stroje tak i kondensatoru. U kondensace vstřikové jsou vývěvy zároveň kondensatory, do nichž chladící voda se vstřikuje. V tomto případě dostačuje obyčejná, malými otvory opatřená roura, která vodu rozděluje v jemné paprsky a přivádí ji v bezprostřední styk s výfukovou parou. Přítok vody řídí se kohoutem, umístěným na potrubí. Stojaté vývěvy opatřeny jsou ventily talířovými nebo válcovými, voda v nich proudí pouze jedním směrem, ležaté vývěvy mají ventily pouze talířové. Těla vývěv slévají se ze železné litiny, boty, písty, pístnice, ventily a sedliště ventilová jsou z bronzu. Zvláštní péče vyžadují ventily, nejen pokud se obrábění týče, ale také umístění jich ve vývěvě má značný účinek na správný chod vývěvy. Spodní ventily uloženy jsou pod základem kondensatoru a sice tak, aby z něho dostávalo se jím snadným způsobem vody, aby tlaku vody ze spodu nekladly odpor a při tlaku opačném vyžaduje se od nich, aby správně těsnily. Dobré vakuum vyžaduje malé vzdálenosti mezi vrchním a spodním ventilem, vnitřek vývěvy musí být upraven tak, aby se vzduch nemohl v rozích a koutech hromaditi. Užívá-li se místo ventilů klapek, hotoví se tyto v novější době taktéž z kovu, protož gumové uzavírky podléhají snadno zkáze následkem časté přítomnosti oleje ve vodě kondensované. Každá správně konstruovaná vývěva opatřuje se manometrem, na němž se okamžitě můžeme snadno o stupni vakua informovati. U mnohých konstrukcí jest vývěva zároveň kondensatorem. Děje se tak u menších strojů, u nichž obě tělesa, kondensator a vývěva z úspory místa tou měrou těsně se spojují, že tvoří vespolek jediný celek, v kterémž případě se celkem neklade váha na docílení čisté, kondensované vody, nýbrž hlavní podmínkou bývá rychlé a účinné srážení výfukové páry, která se s vodou chladící mísí. Kondensator Körtingův jest bez vývěvy a poskytuje kondensaci neúplnou. Celkové umístění kondensatoru patrno z obr. 121., na němž jest znázorněn turbinový stroj o síle 100 HP v náryse i půdoryse.

Pára přivádí se ventilem vpouštěcím AV z parního potrubí DZ do schrány turbinového kola TM a odtud do kondensatoru C. Prve než pára dospěla ku kolu turbinovému, ukládá vodu sražením páry v potrubí vzniklou v přístroji odvodňovacím WA a CT, odkud tato trubicí CA stéká do společné jímky R. Chladící voda proudí z jímky RR trubicí DR do kondensatoru C, kde se mísí s kondensovanou vodou, s níž se shromažďuje v jímce R, odkud odtéká potrubím ARR. V případě, že by kondensator nebyl v činnosti, vede se výfuková pára trubicí AR do výfuku AH. Má-li býti docíleno přiměřeného vakua, jest záhodno, aby množství ochlazovací vody bylo 40kráte větší, než množství páry, jehož jest k maximální výkonnosti turbiny třeba. Řečené množství vody jest závislé na teplotě vlastní a na velikosti napjetí páry. Teplota ochlazovací vody může býti příčinou většího nebo menšího vakua, tak ku př. kolísá-li teplota její mezi 12 až 20 stupni, dosahuje vakuum asi 84 % dotyčného barometrického tlaku, při teplotě vody pod 12 stupňů může však býti dosaženo až 90 %.

Ústrojí, v němž voda s výfukovou parou rovnoběžným proudem se stýká, znázorněn jest na obr. 122. Směrem šípu W proudí voda, postranním odporem proudí pára a vniká četnými otvory mezi proudící vodu, kondensuje a mísí se a směs uniká směrem šípu D. Ze zařízení směšovacího ústrojí patrno, že tlak střední trubicí protékající páry musí býti přiměřeně regulován vzhledem ku tlaku vodního paprsku. Regulování děje se posuvnou trubicí uvnitř vodní roury umístěnou, jíž vnikající pára se buď uvolňuje nebo omezuje. Ovládání posuvné trubice děje se pákou.. Spouští-li se přístroj, vpustí se koncem W dovnitř ostrá pára, která se o kovové stěny ochladí a přivodí vakuum, pomocí něhož voda pak samočinně proudí. Vypoví-li přístroj mezi chodem službu, což se stává s nesprávným posunutím páky a s ní spojené posuvné cívky, uvádí se v nový chod jako na počátku ostrou parou. zastoupení má Rudolf Schwarz ve Vídni, zástupce Lavalovy parní turbiny.