Parní stroje, parní turbíny, parní kotle

Křížová hlava, příčná hlava

Křížová hlava zprostředkuje změnu přímého pohybu pístnice v pohyb rotační a jest prostředím mezi pístnicí, kterou podporuje v přímém pohybu a mezi ojnicí. Pístnice spojena jest pevně s jednou stranou hlavy křížové, kdežto spojení druhé strany křížové hlavy s ojnicí provádí se pomocí čepu. Oporou křížové hlavy v přímovodu jest jednostranné neb oboustranné vedení. Vedení jednostranného užívá se u strojů, které se stále otáčejí jedním směrem. Křížová hlava a vedení stýkají se třecími plochami, které jsou buď rovinné a upravují se buď hoblováním, nebo mají povrch válcový a opracovávají se na soustruhu. Mezi třecími plochami hlavy křížové a vedením nastane časem mezera a sice tím dříve, čím větší tlak na obě třecí plochy působí. Maximem tlaku toho jsou 2 až 3 kg na 1 cm čtverečný třecí plochy, kterýž obnos jest zároveň základem pro výpočet rozměru třecích ploch. Opotřebení třecích ploch vyrovnává se u křížových hlav tím, že se upravují ku stavění pomocí klínu nebo šroubu, takže časem povstalá mezera přitužením třecích ploch se vyrovnává.

Křížové hlavy s rovnými třecími plochami mohou míti vedení jednostranné nebo oboustranné. Na obr. 9. a 10. znázorněna jest křížová hlava stojatého stroje s rovnou třecí plochou o vedení jednostranném. Do těla K jest konicky zapuštěn a pomocí klínu upevněn konec pístnice S. Konicita či zúžení konce do křížové hlavy zapuštěného obnáší 1/24 až 1/40 délky zapuštěného konce. Na opačné straně jest tělo křížové hlavy K rozvidleno k zakloubení ojnice, kteréž provádí se pomocí čepu Z a matky šroubové. Třecí plocha G má řez lichoběžníku a pohybuje se mezi lištami A a A1. U těchto hlav křížových jest nutno, aby třecí plocha G byla dostatečně prodloužená pod čepem ojnice, jinak by při kyvu se příčila ve vedení mezi lištami a nastal by jednostranný tlak.

Křížová hlava s rovnými třecími plochami a oboustranným vedením pro větší parní stroje stojaté (obr. 11.) působí stejnoměrným tlakem na obě třecí plochy přímovodu. Třecí plochy G a G1 upevňují se zvlášť, na tělo hlavy křížové K pomocí nálitků Z1 a Z2 a utahují se šrouby S. Čep pro zakloubení hlavy ojničné jest konicky v rozvidlené části těla zapuštěn a proti vytočení pojištěn.

Křížové hlavy s válcovými třecími plochami (obr. 12.). Jako u přímovodu s válcovými třecími plochami mohlo býti užito výhod, které poskytuje obrábění na soustruhu, rovněž i u těchto křížových hlav dociluje se přesného opracování řečených ploch pomocí soustruhu. Třecí plochy upravují se buď celistvé, bez dalšího vyběhání nutného ustavení, nebo upravují se ke stavění pomocí šroubu neb klínu. Pro menší stroje hotoví se křížové hlavy i s třecími plochami z jediného kusu, lépe však jest, jsou-li třecí plochy vyrobeny zvláště a upevní-li se dodatečně na tělo. Podobnou křížovou hlavu představuje připojený obraz. Tělo její zhotoveno jest z ocelové litiny, konstrukce tudíž vzdor lehkému tvaru velice pevná. Třecí plochy G1 a G2 nasazují se na zvláštní nálitky a hotoví se ze železné litiny nechť jest tělo z kujného železa nebo lité ocele. Děje se tak z ohledu na hmotu, z jaké jest bajonetový rám stroje a přímovod, ve kterémž případě setkávají se stejnorodé třecí plochy a opotřebení nebývá jednostranné a nenastává v krátké době. Kdybychom i pro tělo křížové hlavy volili železnou litinu, vyžadovaly by její stěny silnější konstrukce. Připojená maznička k čepu ojniční hlavy obstarává mazání téhož mezi chodem, o jehož bližším zařízení bude na případném místě jednáno.

Křížová hlava s válcovými třecími plochami upravenými ku stavění pomocí klínu a šroubu, znázorněna jest na obr. 13. Celá křížová hlava i s tělesy třecími G1 a G2 jest ze železné litiny, tělesa třecí zapuštěna jsou na zvláštních nálitcích a stavění jich v těsný dotyk s plochami třecími přímovodu děje se pomocí klínů K1 a K2, při čemž utažením klínů vypuzují se tělesa třecí z původní plochy blíže ku třecí ploše přímovodu. Klíny pojišťují se proti uvolnění protimatkou, nálitky, o něž se tělesa třecí opírají, musí míti přiměřenou sílu, aby dopouštěly nejen umístění klínů, ale aby jim také popřály dosti volného prostoru ku pozdějšímu utáhnutí. Čep ojniční hlavy Z opatřen jest mazničkou O na čelní straně, z níž vypravuje se olej otvorem a drážkou mazací k příslušnému ložisku. Jiné úpravy při zatížení křížové hlavy docílí se umístěním čepu ojničné hlavy přímo v těle hlavy křížové, která se za tím účelem opatřuje dvojdílným ložiskem, jehož víko jest s tělem spojeno silnými šrouby. V tom případě není však hlava křížová rozvidlena, nýbrž rozvidlí se konec hlavy ojniční, který z obou stran hlavu křížovou objímá a jehož ložisko na obou koncích opatřeno jest přiměřenými obojky. Na případném místě bylo již uvedeno, že konstrukce přímovodu musí býti přiměřeně volená, aby odolala tlaku, který pístnicí na křížovou hlavu se přenáší. Zmíněný tlak mění směr dle toho, na kterou stranu otáčí se klika a s ní setrvačním. Je-li tento směr směr stále stejný, sestrojí se dotyčná třecí plocha přímovodu přiměřeně sesílená, aby čelila zvýšenému tlaku, druhá méně namáhané třecí plochy přímovodu nesmí však překročiti jisté meze, jmenovitě tehdy, účtuje-li se nahodilým tlakem zpáteční páry a předstihem šoupátka. Opracování rozvidlené křížové hlavy provádí se následovně: Na soustruhu utočí se zevní válcová plocha třecích ploch, vykrouží se zevní a vnitřní plocha pro čep a vyvrtá se kuželový otvor pro pístnici. Dále vyvrtá se otvor pro klín pístnice a ohoblují se zevní plochy křížové hlavy. Zámečník upraví otvor pro klín, klín zkusmo zapustí a zabrousí křížovou hlavu do přímovodu. Často se úprava otvoru pro klín a jeho zapuštění ponechává až při sestavování stroje.