Požár v přípravné chodbě na dole Darkov 2 - 21. 8. 2004

Dne 21. srpna 2004 v 16:20 h povolal inspekční technik Dolu Darkov 2 důlní výjezd pohotovosti HBZS Ostrava k zásahu v oblasti přípravného předku č. 340 560, kde byly zjištěny kouře a analyzátor vykázal nárůst koncentrace oxidu uhelnatého.

Situace

Ve 40. sloji byl v oblasti 5. kry na Dole Darkov, závod 2, připravován další blok porubu ražením chodby č. 340 560. Ražba byla vedena v profilu K 14 s technologií vrtací vůz, trhací práce a nakladač. Ve 280 m při přechodu výskoku sloje cca o 5 m se sloj ocitla nad profilem ražené chodby. Toto místo bylo zdrojem nebezpečí vzniku záparu.

situace místa požáru

V rámci asanačních prací provedeno 8 vrtů v délkách 7 až 13 m o průměru 74 mm do sloje v nadloží a ty byly injektovány vodou. V době mimořádné události byla čelba ve staničení 345 m.

Důlní výjezd HBZS

Dne 21. 8. 2004 se situace zhoršila. Objevily se kouře a na analyzátoru byl zjištěn nárůst obsahu CO. V 16:20 h byl proto inspekční službou Dolu Darkov 2 povolán důlní výjezd pohotovosti HBZS k zásahu v oblasti přípravného předku č. 340 560.

Po padesáti minutách od vyhlášení poplachu zahájily výjezdové čety průzkum separátně větraného důlního díla. Záchranáři nalezli ve staničení 287 m chodby 340 560 vystupující kouře z pravého boku díla a viditelnost se zde snížila na 2 m. V kouřových zplodinách naměřili 530 ppm CO, 0,7 % CH4 a 1 700 ppm H2. V dýchací zóně profilu důlního díla byla koncentrace CO 130 ppm, 0,3 % CH4 a 17 ppm H2.

Jednalo se o lokální ohnisko samovznícení. Ve 288 m vyšlehovaly plamínky přímo z ohniska a v úseku od 287 až po 290 m bylo zjištěno žhavé ohnisko ve stropu chodby.

Podle příkazu velitele záchranných sborů provedeno jen částečné obnažení stropu pro zásah vrtnými tyčemi ke zchlazování ohniska samovznícení. Po provedení vrtů k ohnisku a jejich napojení na požární vodu došlo k postupnému poklesu koncentrací CO na 60 a 40 ppm v profilu důlního díla a zlepšila se viditelnost.

Současně s tímto zásahem vyklidily zasahující čety vrtací vůz a nakladač z čelby.

Po úspěšném tlumení ohniska samovznícení bylo pracoviště předáno záchranářům ZBZS k pokračování dalších asanačních prací.

Zhodnocení zásahu

V báňském záchranářství platí po dlouholetých zkušenostech nepsaná zásada, že pokud se jedná v dlouhém důlním díle o samovznícení ve sloji o mocnosti vyšší než 1 m s ohniskem samovznícení nad ocelovou obloukovou výztuží, nesmí se vypouštět.

V těchto případech vždy hrozí vytvoření kaverny s postupným vyhořením až nad uhelnou sloj a v ní nahromadění CH4 a při neopatrném zchlazování i H2. Vzniká nejen vysoké nebezpečí prudkého vyhoření těchto výbušných plynů a ohrožení zasahujících záchranářů, ale i rozšíření nezvládnutelného požáru, který pak má za následek výrazné omezení nebo přerušení přímého zásahu a nakonec uzavíraní požářiště se všemi známými nebezpečnými jevy.

V uvedeném případě se však částečným, opatrným a jen nezbytně nutným odpažením obložení ocelových oblouků výztuže pro provedení zchlazovacích vrtů a při jejich cíleném a racionálním rozmístění podařilo dovést uvedený zásah k úspěchu. Bylo nezbytné mít na zřeteli, že zchlazovacích vrtů nesmí být mnoho. Vzniká zde nebezpečí nadměrného přívodu kyslíku k ohnisku požáru a výsledek je pak zcela opačný.

Pro úspěch zásahu byla podstatná i rychlá reakce inspekční služby, kdy byl důlní výjezd povolán bez prodlení.

Ing. J. Šebesta

HBZS OKD