Požár v jámě Rychvald IV dolu Heřmanice, srpen 1994

V rámci útlumového programu Dolu Heřmanice v Ostravě byl připravován k uzavření dobývací prostor Rychvald. V souladu s projektovou dokumentaci byly jámy Rychvald IV, která byla vyhloubena do 542 m pod povrchem, a hlubší Rychvald V, obě o světlém průměru 5 000 mm (dále jen ,,Ry"), připravovány k uzavření s ponecháním části jámového stvolu jámy Ry IV pro degazaci metanu a pro jeho další průmyslové využití; ovšem klecové těžní zařízení zde bylo zrušeno.

Před nehodou

Zastavením hlavního důlního ventilátoru výdušné jámy Ry IV a úpravou větrní sítě na Dole Heřmanice se obě jámy (tedy Ry IV a Ry V) staly úvodními s vedením výdušných větrů z dobývacího prostoru Rychvald na jámu Heřmanice III.

Degazačním systémem bylo z tohoto důlního pole odsáváno denně cca 17 tisíc krychlových metrů metanu.

Na jámě Ry IV pracovníci VOKD připravovali zřízení těsnicího a nosného zásypového povalu P 1 nad 2. patrem v hloubce 269 m. Jámový stvol měl být zasypán od tohoto povalu až po povrch.

Mezi 2. a 3. patrem ústila do jámy v hloubce 365 m chodba ze sloje Petr uzavřená koncem roku 1993 zděnou hrází č. 549 o tloušťce 1,5 m v přípravné hrázi č. 69 z roku 1978, postavené cca 5 m od jámového stvolu (podle údajů z knihy hrází, ale viz obrázek na konci textu).

Orientační schéma situace na dole

Požár a zásah

V odpolední směně 25. 8. 1994, kdy se na povalu P 1 v jámě Ry IV prováděly práce s otevřeným ohněm, došlo okolo 18. hodiny od padajících žhavých okují k otevřenému ohni v jámě pod povalem v prostoru chodby ze sloje Petr.

Pracovníci VOKD vyfárali na povrch a inspekční službou byl povolán výjezd pohotovosti RBZS Ostrava.

Přímý zásah záchranářů z klece jámou Ry IV nebyl možný, těžní zařízení zde nebylo. Zbýval jen nejkratší možný přístup jámou Ry V.

Ve strojovně těžního stroje jámy Ry V byla zřízena povrchová základna a byl proveden průzkum fáráním jámou Ry V na 3. patro a zde přes původní hrázové objekty k jámě Ry IV. Tam bylo zjištěno, že cca 20 m nad náražím 3. patra je otevřený oheň a modrofialové plameny hořícího metanu šlehají 1 až 2 m do prostoru jámy. V náraží nebyl naměřen ani CO, ani CH4.

Pro padající žhavé částice nebyl možný přístup lezním oddělením k ohnisku požáru. Četa z průzkumu se po ohledání situace a podaném hlášení vrátila za první hrázový objekt. Pak byla z povrchu do jámy puštěna voda. V náraží se okamžitě objevily pára, viditelnost se snížila na nulu.

Četa prvního průzkumu se vrátila k jámě Ry V a vyfárala na povrch.

Hasební zásah

Do jámy bylo z povrchové požární nádrže v první fázi vypouštěno cca 2 000 l vody za minutu. S ohledem na omezenou zásobu vody byl povolán a nasazen hasičský sbor, který čerpadly dodával další vodu z místního potoka.

Do jámy byly spuštěny odběrové hadičky a napojeny na důlní plynovou laboratoř zřízenou ve strojovně těžního stroje. Vzorky byly odebírány z hloubky 30 m, 270 m a 380 m s hodinovou frekvencí rozboru. V jámových budovách obou jam byly instalovány kontinuální metanoměry IREX s akustickou signalizací.

Poté se spustily jámové požární poklopy, na které byla k dotěsnění položena koženka. Pokrytím celé jámy na ohlubni pytlovaným a na něj volně loženým pískem ve vrstvě okolo 40 cm bylo ústí jámy na povrchu dotěsněno.

Obdobně byl dotěsněn i původní větrní kanál do jámy, uzavřený před nehodou hradítky a otevřený k povrchu otvorem asi 3 × 3 m v blízkosti jámové budovy. Na tento kanál byl napojen paroplynový generátor GIG 4 pro inertizaci nad povalem P 1.

K další inertizaci byly dopraveny a na povrchu instalovány vzduchové odpařovače kapalného dusíku, z nichž byl plynný dusík v množství okolo 50 m3.min-1 vypouštěn potrubím pod poval P 1 v jámě, a to zejména pro pokrytí absence paroplynové směsi při provozních odstávkách GIG 4.

Prostor jámového stvolu pak s povrchem komunikoval lutnovým tahem DN 630 pro přívod paroplynové směsi, potrubními řady DN 150 pro přívod plynného dusíku, zaslepeným DN 400 původně plánovaným pro betonáž povalu P 1 a poté pro degazaci prostor pod ním, třemi zásahovými tahy požárních hadic s přívodem hasební vody a tahy hadiček pro odběr vzorků ovzduší.

Průzkumy

Po dvou dnech represe vodou, paroplynovým generátorem a dusíkem se uskutečnil průzkum za přísných bezpečnostních opatření.

Po dobu průzkumu byl zastaven provoz generátoru GIG 4 a vypouštění vody do jámy. Na povrchové základně byly ve strojovně těžního stroje dvě záložní čety a další dvě čety sfáraly jámou Ry V do dolu. V náraží 3. patra byla zřízena důlní základna. Zde zůstala záložní četa pro četu jdoucí k průzkum k jámě Ry IV.

Průzkumná četa v náraží zjistila, že hořící metan není dosud uhašen, plameny šlehají nadále do jámy a v náraží je pára. Zde naměřili koncentrace 250 ppm CO a 0,5 % CH4.

Po ukončení průzkumu na 3. patře byl po částečném pootevření poklopů na ústí jámy Ry IV. proveden z povrchu další průzkum pomocí mobilního havarijního vratu ZH 1500 do jámy k ověření stavu těsnosti povalu P 1. Tímto průzkumem bylo zjištěno, že v povalu je volný otvor 0,8 × 0,8 m v místě lezního oddělení.

Výložník mobilního havarijního vratu nad jámou

Osazování klece havarijního vratu

Žebřík v lezním oddělení

Další zásahy

K dotěsnění povalu P 1 byly do jámy vhazovány dřevěné obřezávky, fošny, kulatina, dřevitá vlna, juta, pytle se sádrou a pytle s cementem. Přerušovaně byl plaven popílek nebo betonová směs v množství okolo 80 tun denně.

K pojištění inertizace byl nasazen druhý paroplynový generátor GIG 4. Po dobu 6 dnů byl v provozu vždy jeden generátor (záložní kontrola, údržba a opět nasazení), pokračovalo napouštění odpařovaného dusíku a lití vody do jámy.

Odebrané vzorky vykazovaly hodnoty svědčící o uhašení požáru. V místě budoucí H 2 ve výdušných větrech byl poslední výskyt acetylenu 31. 8. v 1:45 h, posledního vyššího uhlovodíku 2. 9. v 8:30 h a po zastavení chodu GIG 4 rovněž 2. 9. v 12:35 h byla v 18:25 h koncentrace CO jen 5 ppm a ten po šesti hodinách rovněž vymizel.

Po 9 dnech zdolávání požáru byl dne 3. 9. 1994 v době od 14:25 do 1630 h proveden kontroverzní průzkum vedený jámou Ry V a 3. patrem k jámě Ry IV. Postupem průzkumu z náraží vzhůru lezním oddělením do jámy pod chodbu ve sloji Petr bylo ověřeno, že hořící metan je uhašen.

V chodbě k hrázi č. 549, jejíž existence, kvalita a možné narušení nebyly ověřeny, byla interferometrem naměřena teplota 50 až 80 °C. Na úrovni sloje Petr byly zjištěny koncentrace 2,5 % CH4, 17 ppm CO a 18,5 % O2.

Po této informaci z dolu byl vydán příkaz k odtěsnění a otevření požárních poklopů na ústí jámy Ry IV. Čety po průzkumu vyfáraly na povrch.

Asi po 2 hodinách došlo ke zvratu větrů v jámách a z obou jam (Ry IV i Ry V) počaly vycházet kouře.

Uzavírání pole

Havarijní komisí, která zasedala průběžně po celou dobu likvidace havárie, bylo doporučeno a vedoucím likvidace havárie dne 3. 9. 1994 rozhodnuto uskutečnit prostorové uzavření celého dobývacího prostoru Rychvaldského pole, a tím i většiny dobývacího prostoru Dolu Heřmanice.

K tomu účelu bylo rozhodnuto v jámě Ry IV dokončit poval P 1 nad 2. patrem, realizovat P 2 s požárními poklopy na ohlubni této jámy, dále v jámě Ry V zřídit betonový poval P 3 pod ohlubní jámy a postavit sádrovou hráz H 5 s 3 průlezovými lutnami ve větrním kanále. Na jednotlivých patrových spojovacích překopech do centrální oblasti Dolu Heřmanice postavit u jam Heřmanice II a Heřmanice III na 3., 4. a 5. patře ve vzdálenosti cca 3 až 3,5 km od ohniska požáru sádrové hráze s průlezovými lutnami.

Vlastní prostorové uzavírání požářiště bylo velmi náročné z časového hlediska současného uzavírání na všech spojovacích patrech Dolu Heřmanice s důlním polem Rychvald a na jámách Ry IV a Ry V. Byla vydána řada opatření řešících především postup a regulace větrní sítě bezprostředně po uzavření, kdy pro vysokou depresi by nebylo možné otevřít některé hrázové objekty bez použití řetězových zvedáků.

Paralelně bylo nutné přehodnotit degazační a čerpací systém celého dolu. Vzhledem k nebezpečí obnovení požáru bylo nutné do uzavření zajistit nepřetržitý provoz paroplynového generátoru, odpařovačů dusíku i napouštění vody do jámy Ry IV.

Pro uzavírání započala organizační příprava. Bylo nutné zabezpečit 5 čet pro uzavírání, 6 čet záložních, záchranářské spojky k hrázím, k nimž nebylo možno zřídit přímé hlasové spojení, strojníky těžního stroje a narážeče na centrální těžní jámě Heřmanice II.

Provedení hrází

Povrchová základna pro uzavření H 5 jámy Ry V byla zřízena ve strojovně těžního stroje. Důlní základna pro uzavření hrází H 1 až H 4 v náraží 3. patra jámy Heřmanice II.
Po uzavření všech poklopů byla po nařízené čekací době 4 hodin provedena kontrola všech hrází a byly zahájeny práce na jejich dotěsňování.

Prostorově bylo celé důlního pole Rychvald po všech neúspěšných pokusech těsně uzavřeno 25 dní od vzniku požáru za účasti záchranářských čet ze všech ZBZS dolů OKR bez úrazu a mimořádných událostí při práci záchranářů.

Ing. J. Šebesta,
HBZS Ostrava