Požár na raženém díle dolu Jan - Karel

Situace

Přípravná čelba č. 28 910 byla ražena ve 39. sloji v 8. kře dobývacího prostoru závodu Jan-Karel Dolu ČSA, pro rozfárání zásob ve 4. kře. Ze základny 40. sloje byla ražba vedena pod č. 28 010 v délce 440 m ke kříži s neproraženou chodbou č. 28 900 v 39. sloji. Dále pak pod č. 28 910 až do vzdálenosti čelby 291 m od tohoto bodu. Přechody přes tektonické poruchy po celé délce ražby byly asanovány injektáží bentonitem. Celková délka důlního díla 730 m byla větrána sacím separátním lutnovým tahem s průtokem 610 m3.min-1. Při ražbě díla v úseku označeném č. 28 910 byla ve staničení cca 130 m nafárána nadložní 37. sloj.

Poplach

Dne 19. 7. 2002 v ranní směně došlo k nárůstu koncentrace CO na analyzátoru v čelbě 28 910. Vyslaná záchranářská hlídka zjistila pod stropem díla v místě nafárání 37. sloje ve 130 m výstup CO 30 až 60 ppm. Tato nadložní sloj zde měla mocnost až 5 m, což bylo nutné v následujícím postupu respektovat.

V odpolední směně byly proto v tomto místě vyvrtány zásahové vrty 42 mm a ty byly napojeny na požární vodu.

V noční směně byl vrtán další vrt o průměru 75 mm o délce 12 m.

V následující ranní směně 20. 7. došlo po vytažení vrtného soutyčí z tohoto vrtu k prudkému nárůstu CO a vývinu kouřů. Čelba nebyla v té době obložena a v důlním díle byli jen pracovníci, kteří prováděli vrtání asanačních vrtů. Tyto pracovníky ihned odvolali záchranáři ZBZS, kteří sice byli v místě zásahu, ale nebyli vybaveni pro zásah. Sebezáchranné přístroje ani aromatická signalizace nemusela být použita. Ohrožená oblast se znepřístupnila hlídkami.

V 11:40 h byl povolán důlní výjezd pohotovosti HBZS Ostrava a v 12:00 h fáraly 3 čety s průvodcem do dolu. Lékařský výjezd zůstal v záloze na povrchu dolu.

Po příchodu výjezdových čet na základnu u ústí raženého díla č. 28 010 následoval průzkum a zchlazování ohniska, v té době již otevřeného ohně ve stropu.

Koncentrace CO v místě zásahu byly zjištěny v rozmezí 50 až 400 ppm, koncentrace metanu ani kyslíku se nevymykaly běžné situaci (0,4 % a 20,6 %).

Zásah

Neprodleně byla zahájena stavba uzavírací hráze H1 za ústím separátně větraného úseku. Chodba zde byla v profilu K 14 (světlý průřez 22 m2, max. šířka 4,5 m) a teoretický předpoklad jejího objemu byl téměř 70 m3.

Úsek chodby č. 28 010 od staničení 305 až 440 m byl nejnižším místem s nebezpečím zatopení celého profilu vodou ze zchlazování a vrtání v místě zásahu. I při intenzivním čerpání byl přístup od základny k místu zásahu veden přes zatopenou muldu, kde hladina dosahovala do výšky až 1,2 m. Byla zahájena příprava uzavírání celého díla a kromě potřebného zařízení bylo dopravováno také minimálně potřebných 2 100 pytlů sádry po 30 kg pro stavbu H1.

ilustrační foto

Během těchto příprav bylo ohnisko zchlazováno proudnicemi přímým zásahem a do jeho okolí byly ve 128 m a 130 m zavedeny píky (klasy) z potrubí 50 mm zavedené do vrtů o délce 5 m. a napojené na přívod požární vody. Vrtání dalšího vrtu v 127 m bylo zastaveno, když koncentrace CO v místě vrtného stroje byly až 330 ppm a vrtání v dýchacích přístrojích bylo obtížné. I přes intenzívní tlumení prošlehovaly z ohniska plameny ohně. V místě zásahu postupně stoupaly koncentrace sledovaných plynů. Metan již dosáhl obsahu 0,9 %, CO 550 ppm a vodík 2 500 ppm. Z lutnového tahu sacího větrání vystupovaly koncentrace 0,3 % metanu, 400 ppm oxidu uhelnatého a 0,4 % oxidu uhličitého.

Další dva dny

Během 21. 7. pokračovalo nepřetržité zchlazování ohniska, práce na stavbě hráze H1 a doprava sádry.

Z lutnového tahu od čelby vystupovaly koncentrace 0,7 % metanu, 1 000 ppm oxidu uhelnatého a 1,0 % oxidu uhličitého. Po dokončení ohrazujících peření H1 se snížilo množství větrů z čelby o čtvrtinu na 450 m3.min-1, přestože byly v uzavírací hrázi instalovány dva průlezové (vtažné) tahy 800 mm a jeden tah větraček pro sací větrání 800 mm od čelby. Zásahové potrubí pro dusík bylo rozpojeno ve 135 m části značené 28 910, tzn. poblíž ohniska požáru. Hadička pro dálkový odběr k možnému odběru vzorků od požářiště byla zavedena za kříž chodeb 28 010 X 28 900, tedy až za předpokládanou hranici zatopení.

Před půlnocí bylo na staveniště dopraveno 1 750 pytlů sádry a sádrování H1 mohlo být zahájeno. Průběžně se při plnění hráze dopravovala další sádra.

Dne 22. 7. bylo v 7:30 h plnění hráze dokončeno.

V 8:20 h četa u zchlazování ukotvila proudnice a opustila místo požáru. Současně je do místa ohniska zahájeno vypouštění plynného dusíku zprvu v množství 400 a po 80 minutách zvýšenou dodávkou 700 m3.h-1.

V 10:30 h vydal VLH příkaz k uzavření požářiště.

Po rozpojení přívodu stlačeného vzduchu a el. energie za hráz, puštění vody k zatopení vodní zátky mezi hrází a požářištěm a zastavení ventilátoru v tahu separátního větrání byly rozpojeny, utěsněny a uzavřeny větračky lutnového tahu a průlezové lutny v hrázi. Na hráz bylo spuštěno přetlakové větrání.

Po uzavření

Po uplynutí čekací doby pokračovaly práce na dotěsnění hráze. Koncentrace CO v dýchací zóně u hráze byly 380 ppm, 640 ppm pod stropem a 5 000 ppm ve výlomu před hrází. V průchodním větrním proudu bylo zjištěno 110 ppm CO. Při utěsňování hráze bylo do injektážních vrtů vtlačeno 500 pytlů sádrového rmutu (cca 15 krychlových metrů). Koncentrace CO se potom snížily v dýchací zóně na 40 ppm. Pod stropem zůstávalo 2 800 ppm CO a 0,8 % metanu.

Za hrází byly koncentrace 2 500 ppm CO, přes 10 % metanu, 1 % CO2 a 5 % kyslíku. Bylo dosaženo vyrovnaného tlaku před a za hrází. Dálkovým odběrem z prostoru za vodní zátkou k požářišti byly zjištěny koncentrace 3 600 ppm CO, 7,5 % CH4, 0,7 % CO2 a 2 % O2. V noční směně v 01:30 h dálkový odběr potvrdil, že bylo dosaženo plné izolace požářiště vodní zátkou, když se přetlak zvýšil více než o třetinu na 2 200 Pa. Vypouštění dusíku bylo sníženo ze 700 na 500 m3.h-1.

Během 24. 7. bylo do okolí hráze injektováno dalších 200 pytlů sádrového rmutu (cca 6 m3) a rozbory ovzduší za hrází pak vykazovaly 950 ppm CO, 1 % CH4, 0,2 % CO2 a 1 % O2 při stále nulovém rozdílu tlaků prostorů před a za hrází. Dálkovým odběrem byly v prostoru za vodní zátkou zjištěny koncentrace 2 500 ppm CO, nad 10 % CH4, 0,8 % CO2 a 1 % O2. Přetlak vzrostl až na 10 000 Pa.

Dne 25. 7. 2002 v 7:00 h byl havarijní stav po pěti dnech ukončen.

Ing. J. Šebesta, HBZS Ostrava
Ilustrační foto: P. Melicher